S výukou o ebole a hladomoru pomohli Lékaři bez hranic. Nechceme politické neziskovky ve školách, reagovali radní

Rada brněnské městské části Bystrc schválila usnesení, že si nepřeje, aby v místních školách docházelo k „propagaci politicky zaměřených neziskových organizací“. Reagovala tak na skutečnost, že se Základní škola Vejrostova rozhodla přiblížit žákům problémy, kterým čelí jejich vrstevníci v africké Demokratické republice Kongo. Využila k tomu i podklady neziskové společnosti Lékaři bez hranic. Kauzou na bystrcké základní škole se zabývali pro 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Vrtěti hladomorem

Hlad, dozvuky občanských válek, ebola – to vše patří k problémům, se kterými se potýká Demokratická republika Kongo. Mohli se o nich dozvědět i žáci Základní školy Vejrostova v brněnské části Bystrc v rámci tradičního týdenního projektu Postavme se hladu.

Na prvním stupni se děti učily o podvýživě a vážných nemocech, které tuto část Afriky sužují, četly si africké pohádky a malovaly obrázky. Na druhém stupni se podrobněji zabývaly nemocí ebolou, například hledaly, jak vražedný virus vypadá pod mikroskopem.

Součástí vzdělávacího týdne byla i sbírka na činnost neziskové organizace Lékaři bez hranic – jak pedagogové zdůrazňují, byla zcela dobrovolná a rodiče o ní byli předem informováni. Lékaři bez hranic se podíleli i na přípravě vzdělávacího programu, ovšem jen nepřímo. „Lékaři bez hranic k nám nejezdí. Poskytují některé materiály, jinak nám dávají plnou podporu v tom používat jejich materiály, které jsou na internetu,“ shrnul ředitel Zdeněk Černošek.

Na zmíněný školní projekt reagovala však bystrcká rada usnesením, podle kterého „nesouhlasí s působením a propagací politicky zaměřených neziskových organizací, používáním jejich výukových programů nebo organizováním finančních sbírek v jejich prospěch ve školních zařízeních, jejichž zřizovatelem je městská část Brno-Bystrc“.

Usnesení přišlo poté, co o projektu informovala facebooková stránka Bystrčník, která zároveň připomněla, že se Lékaři bez hranic podílejí na záchraně tonoucích migrantů ve Středozemním moři, které potom jejich loď vozí do Evropy. Facebookový status vyvolal množství rozhořčených reakcí.

Starosta městské části Tomáš Kratochvíl (ČSSD) se přitom domnívá, že sbírka pro organizaci není ve skutečnosti dobrovolná. „Rodiče na mě obrátili se znepokojením, že jejich děti jsou – a budu se snažit citovat – nuceny přispívat finanční sbírkou na program Lékaři bez hranic s tím, že jsou tam nějaké programy,“ řekl.

To pedagogové ze základní školy odmítli. „O přestávce vždy požádám starší žáky z osmé nebo deváté třídy, jestli by s pokladničkou obešli školu. Děti, které chtějí, tam mohou korunku, deset, padesát – jak chtějí – hodit. Nikdy jsme nikoho nenutili, protože to nemá význam,“ řekla učitelka Lucie Těšnarová.

„Chtěli jsme deklarativně říct: Politické neziskové organizace nepatří na půdu škol. To je všechno.“

Tomáš Kratochvíl (ČSSD)

starosta MČ Brno-Bystrc

Nad usnesením bystrckých radních se podivil i ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „Nechápu, co může být politického na zachraňování lidských životů, a co může být politického na poskytování zdravotnické pomoci tam, kde se nedostává,“ reagoval na označení za „politicky zaměřenou neziskovou organizaci“.

Lékařů bez hranic se v tomto ohledu zastalo i ministerstvo školství, na které se ředitel Černošek obrátil s žádostí o zhodnocení organizace. „Z dostupných informací vyplývá, že se nejedná o politickou stranu ani o politické hnutí, že se jedná o neziskovou organizaci bez politického nasměrování,“ ujistila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Proti bystrckému usnesení se ohradili i politici z brněnského magistrátu. „Přiznám se, že tomu vůbec nerozumím. Pokud by to mělo být vnímáno jako nějaké tytyty nebo bububu, tak si myslím, že je to za hranicí,“ poznamenal náměstek primátorky pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL).