Češi stále nejčastěji umírají kvůli nemocem srdce a cév a rakovině. Ty byly loni příčinou téměř tří pětin úmrtí. Lidé ale umírají v pozdějším věku a v poslední dekádě úmrtnost klesla zhruba o sedminu. Aktuální údaje zveřejnil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Za loňský rok v tuzemsku zesnulo 113 tisíc lidí.
Češi se dožívají stále vyššího věku, osudnou je jim nejčastěji nemoc srdce či rakovina
7 minut
Události: Statistiky o umírání v Česku
Třetina loni zesnulých Čechů loni podlehla nemocem srdce a cév. Hlavním důvodem byla chronická ischemická choroba a selhání srdce, podíl akutních infarktů klesá.
Primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil v pořadu 90′ ČT24 upozornil, že čísla úmrtnosti na onemocnění kardiovaskulárního systému se lepší, a to bez průkazného vlivu aplikace preventivních opatření. Usuzuje z toho na zlepšení životního stylu Čechů a efektivnější léčbu i sledování těchto chorob.
Rizikové faktory nemocí srdce
Zhoubné nádory byly za úmrtím ve čtvrtině případů, nejčastěji šlo o rakovinu plic. Následovaly nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou úmrtí zůstávají cévní nemoci mozku, které mohly za každý čtrnáctý případ.
„Pořadí prvních tří příčin úmrtí pro muže a ženy je stejné. Od čtvrtého místa se to liší. U mužů jsou na čtvrtém místě nehody, tedy náhodná úmrtí. Ty u žen zaujímají až osmé místo. Naopak u žen nalezneme mezi častějšími příčinami smrti Alzheimerovu chorobu a jiné demence či cukrovku,“ vysvětluje Terezie Štyglerová z ČSÚ.
Celková úmrtnost na 100 000 obyvatel
Nižší úmrtnost sezdaných
U mužů se celková úmrtnost mezi lety 2009 a 2018 snížila o třináct procent, u žen to bylo procent čtrnáct. Podle statistiků je za poklesem zejména úbytek úmrtí právě u nemocí srdce, zhoubných novotvarů a cévních onemocnění mozku.
Tuzemská čísla také ukazují, že Češi umírají později než před lety. „Snižuje se úmrtnost ve středním a vyšším věku. Úmrtí se postupně koncentrují do čím dál vyššího věku. U žen je nižší úmrtnost ve středním i ve vyšším věku, úmrtí se soustředí až do nejvyššího věku kolem 85 let,“ doplňuje Štyglerová.
Nižší úmrtnost mají ženatí muži a vdané ženy, největší je naopak u svobodných. Lidé nejčastěji umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně pak od května do září, upřesnila Markéta Šafusová z ČSÚ.
Psychoterapeut Vladislav Chvála upozornil, že pozitivní dopad na lidské zdraví mají jen taková manželství, která vydrží a lidé se o sebe skutečně starají. Jiné svazky však podle něj mohou působit velmi traumatickým způsobem. „Je pravda, že dneska se lidé rozcházejí a nezůstávají spolu,“ dodal.
Trauma po rozchodu, rozpad rodin včetně zpřetrhání kontinuity vztahu s dětmi a život v osamocení mají podle Chvály zásadní dopad na fyzický stav člověka. Biopsychosociální kontext lidského života a jeho dopad na zdraví však podle něj statistiky nejsou schopny příliš zachytit, protože nepostihnou subjektivitu pacientů, jež se odhaluje až při intenzivním vztahu s terapeutem.
66 minut
90′ ČT24: Nejčastější příčiny úmrtí v Česku
