O minimální mzdě rozhodne vláda. Zástupci hnutí ANO připouští růst vyšší než tisíc korun

3 minuty
Události: O minimální mzdě rozhodne vláda
Zdroj: ČT24

Tripartita se v pondělí neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Zástupci ANO poprvé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší, než je tisíc korun.

„Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat,“ uvedla na Twitteru Maláčová.

Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13 350 na 15 tisíc korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14 700 korun.

ANO připouští vyšší růst

Hnutí ANO, které má ve vládě většinu, zatím přesný návrh neprozradilo. Jeho představitelé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší než tisíc korun. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zmínil možnosti 14 500, 14 700 a 15 tisíc korun. „To jsou ty varianty, o kterých budeme diskutovat,“ potvrdil premiér.

Babiš očekává, že koaliční rada najde v diskusi o zvýšení minimální mzdy kompromis, řekl novinářům před odletem na návštěvu Ukrajiny. Na otázku, k jakému zvýšení se přiklání, sdělil: „K co nejvyššímu, samozřejmě.“ Připustil, že minimální mzda v Česku je nižší než v okolních státech, poukázal ale na to, že průměrná mzda v Česku je vyšší než na Slovensku nebo v Polsku.

Nejlepší by bylo podle premiéra najít mechanismus, kterým by se minimální mzda každoročně zvyšovala pro následující rok na určitý procentuální podíl průměrné mzdy za třetí čtvrtletí. I zde se ale představy v tripartitě liší. Podle zaměstnavatelů by to mohlo být 40 procent, odboráři chtějí 50 procent, uvedl Babiš.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.

Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.

Požadavek na 15 tisíc korun je jediný možný, říká předák odborů Středula

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) si zaměstnavatelé a odbory nejsou ochotny naslouchat a najít kompromis. „Návrhy odborů by znamenaly dvakrát takový růst minimální mzdy než průměrné mzdy. Čili myslím, že by obě strany měly někde ustoupit, každopádně to se nestalo. Bude muset rozhodnout vláda,“ řekla.

„Je nutné zvážit, aby rostla přiměřeně, protože ekonomika zpomaluje a může to potom vytvářet tlak na propouštění,“ dodala ministryně.

Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří zmíněných verzí nezohledňuje jejich návrh. Podle Svazu průmyslu a dopravy by minimální mzda měla růst nejvýš o 700 korun. Zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. Stejný názor má Hospodářská komora. Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun. Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. „Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 tisíc korun je z našeho pohledu jediný možný,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 8 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Počty studentů nelékařských oborů se navýší od příštího školního roku

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policisté zadrželi mezinárodní skupinu, která měla dovážet kokain do Česka

Policisté z Česka, Rakouska a Polska zadrželi a obvinili třináct lidí, kteří podle nich patřili do mezinárodní skupiny dovážející a prodávající kokain, sdělila mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Stíhaných Čechů je podle ní deset, zatčeni byli na Ostravsku. Drogy distribuovali v Moravskoslezském kraji. Čtyřem z nich hrozí v případě odsouzení až osmnáct let vězení.
před 18 hhodinami

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 19 hhodinami

Hasiči varují před bruslením na tenkém ledě

Teploty hluboko pod bodem mrazu daly příležitost venkovnímu bruslení. Hasiči ale varují před možnou nedostatečnou tloušťkou ledu a nabádají k opatrnosti. Vedle radostí navíc zamrzlé řeky přináší i obavy. Na některých místech vodohospodáři varují před možnými povodněmi.
20. 2. 2025
Načítání...