O minimální mzdě rozhodne vláda. Zástupci hnutí ANO připouští růst vyšší než tisíc korun

3 minuty
Události: O minimální mzdě rozhodne vláda
Zdroj: ČT24

Tripartita se v pondělí neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Zástupci ANO poprvé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší, než je tisíc korun.

„Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat,“ uvedla na Twitteru Maláčová.

Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13 350 na 15 tisíc korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14 700 korun.

ANO připouští vyšší růst

Hnutí ANO, které má ve vládě většinu, zatím přesný návrh neprozradilo. Jeho představitelé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší než tisíc korun. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zmínil možnosti 14 500, 14 700 a 15 tisíc korun. „To jsou ty varianty, o kterých budeme diskutovat,“ potvrdil premiér.

Babiš očekává, že koaliční rada najde v diskusi o zvýšení minimální mzdy kompromis, řekl novinářům před odletem na návštěvu Ukrajiny. Na otázku, k jakému zvýšení se přiklání, sdělil: „K co nejvyššímu, samozřejmě.“ Připustil, že minimální mzda v Česku je nižší než v okolních státech, poukázal ale na to, že průměrná mzda v Česku je vyšší než na Slovensku nebo v Polsku.

Nejlepší by bylo podle premiéra najít mechanismus, kterým by se minimální mzda každoročně zvyšovala pro následující rok na určitý procentuální podíl průměrné mzdy za třetí čtvrtletí. I zde se ale představy v tripartitě liší. Podle zaměstnavatelů by to mohlo být 40 procent, odboráři chtějí 50 procent, uvedl Babiš.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.

Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.

Požadavek na 15 tisíc korun je jediný možný, říká předák odborů Středula

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) si zaměstnavatelé a odbory nejsou ochotny naslouchat a najít kompromis. „Návrhy odborů by znamenaly dvakrát takový růst minimální mzdy než průměrné mzdy. Čili myslím, že by obě strany měly někde ustoupit, každopádně to se nestalo. Bude muset rozhodnout vláda,“ řekla.

„Je nutné zvážit, aby rostla přiměřeně, protože ekonomika zpomaluje a může to potom vytvářet tlak na propouštění,“ dodala ministryně.

Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří zmíněných verzí nezohledňuje jejich návrh. Podle Svazu průmyslu a dopravy by minimální mzda měla růst nejvýš o 700 korun. Zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. Stejný názor má Hospodářská komora. Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun. Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. „Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 tisíc korun je z našeho pohledu jediný možný,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát neodmítl převod financování nepedagogů, jak žádaly odbory i ANO

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl odvolání psychiatra Cimického

Případem psychiatra Jana Cimického viněného ze znásilnění a vydírání se bude muset znovu zabývat obvodní soud. Odvolací senát v úterý vyhověl Cimického odvolání proti předchozímu verdiktu. Sedmasedmdesátiletý lékař a spisovatel obžalobu dlouhodobě odmítá, úterního jednání se nezúčastnil.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nové proměnné značky na D3 umožní jízdu až 150kilometrovou rychlostí

Proměnné dopravní značky, které umožní zvýšení rychlostního limitu na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi na 150 kilometrů za hodinu, dodá státu za 54,4 milionu korun sdružení firem Mobility and Intelligence a Značky Morava. Výběrové řízení, které vypsalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), vyhrálo s nejkratší nabídnutou dobou realizace v délce osmdesát dní, oznámil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Řidiči by poprvé mohli jezdit zvýšenou rychlostí během letních prázdnin.
před 3 hhodinami

Miliony za korunu. Exekutor měl dluhy ukončit, trikem ale pokračovaly

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.
před 4 hhodinami

Soud zrušil rozhodnutí o konci šéfky SÚKL. Válek ji odvolal po auditu

Bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová uspěla s žalobou proti způsobu, jakým přišla o místo, informují iRozhlas a Radiožurnál. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka, který dal razítko na ukončení jejího služebního poměru. Odvolána byla z funkce na konci roku 2023, kdy seznámila kolegy z vedení ústavu s výsledky auditu. Resort zdravotnictví se v reakci na článek webu iRozhlas ohradil proti tomu, že by byla Podrazilová odvolána kvůli výsledkům prověrky.
09:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Řeporyjský starosta Novotný musí Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný z ODS musí předsedovi SPD Tomio Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun za to, že ho veřejně vulgárně urážel. Pravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Podle části rozsudku, která se už dříve stala pravomocnou, se někdejšímu místopředsedovi poslanecké sněmovny musí také omluvit.
11:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo šest chlupatých hrdinů

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů, kteří pomohli najít pohřešované, působí v nemocnicích nebo asistují potřebným. Mezi oceněnými byl například policejní pes v důchodu, který působil na evropských hranicích v misích Frontex, nebo fena bloodhounda, která pomohla najít pohřešovanou seniorku. Cenu získal také zlatý retrívr, který pomáhá dívce s posttraumatickou stresovou poruchou.
před 7 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 7 hhodinami
Načítání...