Listopad připravila KGB s StB, Havel byl v KSČ. Dezinformace o revoluci nejsou žádný samet

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Sametové bludy

„Tahle událost je jednou z vůbec nejzpochybňovanějších v novodobé české historii,“ říká zakladatel projektu Manipulátoři.cz Petr Nutil.

KGB, nebo CIA?

Podle historika Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka představuje nejsilnější mýtus o sametové revoluce fáma, že to celé bylo předem připraveno. „A pak se to už jenom liší v tom, kdo to nachystal,“ říká s tím, že podle jedné verze to připravila americká CIA, jiná říká, že to bylo společné dílo KGB a StB.

Takové texty se objevují na sociálních sítích, dezinformačních webech nebo v řetězových e-mailech. Podle odborníků na novodobou historii jde o nesmysly. „Že by někdo zorganizoval tak velké pohyby, které se odehrávaly od 17. listopadu po ty následující měsíce až do svobodných voleb, to je samozřejmě nesmysl,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

Vedoucí projektu Paměti národa Mikuláš Kroupa k tomu dodává, že třeba faktem podpírajícím historickou verzi je třeba to, že Státní bezpečnost začala likvidovat svůj archiv až v prosinci 1989. „Státní bezpečnost opravdu čekala, co bude,“ poznamenává.

Fakta toho ale v případě dezinformací příliš nezmůžou. „My se mnohdy setkáváme s tím, že to prostě není otázka hledání nějakých alternativních faktů, ale že to je skutečná víra, na kterou jakékoliv dokládání faktů a jakákoliv falzifikace nemá vůbec žádný vliv,“ poukazuje Petr Nutil.

Zdrojem dezinformací je takzvaná Analýza událostí 17. listopadu 1989 z roku 1990. Kromě spontánnosti samotné revoluce zpochybňuje třeba i Chartu 77. Tato verze v různých obměnách žije dodnes svým vlastním životem. Třeba na Facebooku lze najít příspěvky, v nichž lidé píšou, že Charta 77 byla projektem StB. Historik Stehlík připomíná, že StB se ji snažila perzekucemi ovlivňovat, ale rozhodně Chartu neorganizovala.

Chartu 77 podepsalo do roku 1989 pouze 1900 lidí a automaticky to znamenalo velké potíže a zájem ze strany StB. „Já si vůbec nedovedu představit, že by něco takového mohlo být řízené StB, když reakce Státní bezpečnosti a celého režimu byla tak hysterická. Vzpomínám si na článek, který vyšel vzápětí v Rudém právu. Jmenovalo se to, myslím, Ztroskotanci a samozvanci, kde všichni tito lidé, včetně Václava Havla, byli šíleným způsobem pomlouváni a ničeni,“ vzpomíná jeden ze signatářů a disident Stanislav Devátý.

Havel členem KSČ?

Konspirace se zaměřují i na konkrétní osobnosti. Hlavním terčem dezinformátorů je právě vůdčí postava disentu, později první polistopadový prezident Václav Havel. „Je vykreslován jako podvodník a lhář, jako, řekněme, nějaká pátá kolona západních velmocí, vlastně někdo, kdo tady připravoval převzetí moci,“ říká mluvčí organizace Čeští elfové a aktivista bojující proti dezinformacím na internetu Bohumil Kartous.

K absurditám kolujícím éterem třeba patří, že byl Václav Havel v komunistické straně. Ironií osudu je, že se tato informace objevila před dvěma lety i v katalogu k výstavě o 40. výročí Charty 77. Věta o členství v KSČ, která patřila do medailonku Pavla Kohouta, se omylem objevila i u Václava Havla. Autoři publikaci rychle opravili. „Všechny konspirátory můžu ujistit, že to byla chyba grafika,“ směje se historik Blažek.

Důsledky dezinformací a lží o 17. listopadu mohou být nicméně dost závažné. Bohumil Kartous vidí nebezpečí v tom, že společnost, která není schopná uzavřít konsenzus na elementech své vlastní identity, se těžko shodne na svém dalším směřování.

„Zpochybněním té společenské změny a zpochybněním jejích hodnot vlastně dochází ke zpochybnění těchto hodnot i dnes. Tady se nezpochybňuje jenom sametová revoluce, ale vlastně tak trochu i demokracie,“ upozorňuje Michal Stehlík.