Mnozí exekutoři by měli vracet peníze, které neoprávněně vymáhali. Heslo: rozhodčí doložka

Nahrávám video
168 hodin: Exekutoři mají vracet dlužníkům peníze, které neoprávněně vymáhali
Zdroj: ČT24

Až 130 tisíc exekucí by se mohlo podle ministerstva spravedlnosti zastavit. A to kvůli takzvaným rozhodčím doložkám: klienti, kteří si půjčovali u soukromých společností, je měli často malým písmem uvedené ve smlouvách. Tito dlužníci pak nekončili u soudu, ale u soukromých rozhodců. O neplatnosti takových smluv ale rozhodl už v roce 2011 Nejvyšší soud, přesto na základě nich posílaly úvěrové firmy své klienty do exekucí. Soudy je teď ruší i s odměnou exekutorům, kteří exekuce provedli. Ti se ale nechtějí svých odměn vzdát. Zjistila to reportérka pořadu 168 hodin Kateřina Stibalová.

Už osm let rozhodují soudy o neplatnosti exekucí vymáhaných podle takzvané rozhodčí doložky u spotřebitelských úvěrů. Nejčastěji exekuce ruší pro netransparentnost rozhodce nebo kvůli rozporu s dobrými mravy.

„Úvěrové společnosti vědí minimálně od roku 2011, že ty exekuce jsou protiprávní a mají být zastavené. Všem nákladům, které exekutorům od té doby vznikly, mohly úvěrové společnosti předejít,“ zdůraznil advokát Petr Němec, který se podobnými případy zabývá.

Pro úvěrové společnosti, věřitele a zřejmě i soudy ovšem bylo výhodnější zaběhnutou praxi neměnit. „Věřitel by tratil a zkomplikovala by se mu cesta k vymožení pohledávky. Exekutor by přišel o zakázku a o náklady. Soud by si přidělal práci. Všechny tři subjekty to vědí a nezastaví to. A to já považuju za nemravné u všech tří, hlavně u věřitele a u soudu. Ten dlužník to nezná, protože jde o právně složitou agendu,“ zdůraznil analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. 

Advokát Němec má se zastavením takové exekuce zkušenosti. Jenže tím to neskončilo: najatý exekutor totiž nevymáhal jen dluh, ale i odměnu pro sebe. V případě, který Němec řešil, to bylo skoro 19 tisíc korun.

„To, co vymohl jako svoji odměnu, by měl vrátit. My jsme ho o to požádali a on to nevrátil. Rozhodli jsme se proto pohledávku od klientky odkoupit a žalovat soudního exekutora na vydání bezdůvodného obohacení,“ popsal Němec.

Ať platí i stát kvůli jednání soudů, žádají exekutoři

S tím, že by měli exekutoři dlužníkovi vracet odměnu, kterou si za provedenou a následně zrušenou exekuci naúčtovali, jejich komora nesouhlasí. „Soudní exekutor je nezávislá úřední osoba, která je pověřená provedením nestranné a nezávislé exekuce. Není žádnou stranou. Za svou práci prostě musí mít zaplaceno,“ myslí si prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Podle ministerstva spravedlnosti by jim měl zaplatit věřitel, tedy úvěrové společnosti. „Když vezmeme exekuce, které jsou vedeny na základě rozhodčích doložek, a podíváme se na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, tak judikát se přiklání k tomu, že náklady nese oprávněný, tedy ten, kdo exekuci požaduje,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Exekutoři to vidí jinak. „Čistě z morálního pohledu by to měl platit stát, protože soudy, konkrétní soudci, vyšší soudní úředníci nás provedením těch exekucí pověřili. Oni měli prioritně zkoumat, zdali je exekuce důvodná, nebo není,“ myslí si Plášil.

Platíme, ale je to nefér, říká Home Credit

Rozhodčí doložku nechávala své klienty podepisovat i největší úvěrová společnost v Česku Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

„Děláme, co po nás soudní rozhodnutí chce. Zastavujeme ty doložky a 80 procent exekucí bylo zastaveno,“ uvedl ředitel komunikace skupiny Home Credit Milan Tománek. V tomto případě jde o 158 475 zastavených případů.

Podle něj je nefér, že se na uhrazení nákladů exekutorů nepodílí stát, jehož soudní aparát o doložkách rozhodl. Mohlo by totiž jít i o stovky milionů korun. „Retroaktivní rozhodnutí soudu po nás chce, abychom odpustili v našem případě více než miliardu nesplacených úvěrů a k tomu ještě zaplatili nemalé peníze exekutorům. My to děláme, ale přinejmenším v případě exekutorů a právních kanceláří nám to připadá nespravedlivé,“ dodal Tománek.

Co společnost udělá s exekucemi na základě doložek, které byly nařízeny po roce 2011, nechtěl Tománek upřesnit: „Proces zastavování exekucí je poměrně složitý. Je velice důležité, že klienti, exekutoři a právní kanceláře by se měli rozhodnutí dozvědět nejprve od nás, ne z televize.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kvůli situaci na Blízkém východě se sejde bezpečnostní rada, projedná repatriace

Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí v 7:00 sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Zabývat se bude repatriací Čechů z oblasti i připraveností státu na možný vývoj. Zasedání svolal premiér Andrej Babiš (ANO) po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno. Babiš v neděli řekl, že do Ománu v pondělí odletí pro české občany čtyři letadla společnosti Smartwings, do každého z nich se vejde až 189 cestujících.
před 4 hhodinami

Do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, řekl Babiš

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 9 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 23 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
28. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
28. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026
Načítání...