Navýšit tarify učitelů částečně a zbytek dát na odměny? Koalice se pře

Nahrávám video

Plat každého učitele by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vzrůst o 7,5 procenta. Další 2,5 procenta mají dostat ředitelé na odměny pro pedagogy. O navýšení kolem sedmi procent chce jednat s tripartitou také ministr školství Robert Plaga (ANO). Odbory a koaliční sociální demokraté ale chtějí zvýšit tarify všech pedagogů rovnou o 10 procent.

Ministr Plaga se chystá na jednání se školskou tripartitou. Půjde na něj s plánem navýšit všem učitelům výdělky o stejnou částku, o jejíž výši chce ještě jednat. Podle informací ČT bude navrhovat zhruba dva tisíce.

„Tím, že jdeme na plošnou částku, věřím, že je tam prostor pro zvýšení a že se u skupin jako jsou mladí učitelé nebo učitelky mateřských škol, dostaneme přes sedm procent tarifního navýšení,“ odhaduje Plaga.

Premiér Babiš se za část peněz pro ředitele na odměny učitelů také staví. „Já teda nevyjednávám, ale myslím si, že pokud by jim zůstalo nějakých 25 procent na odměny, tak by to mohlo stačit,“ soudí.

Manévrovací prostor pro ředitele, nebo peníze rovnou učitelům

Podle ministra školství je třeba zachovat možnost odměn v kompetenci ředitelů škol, protože pomáhají pedagogy motivovat. Zvýšení učitelských platů ale ještě může přinést spor v koalici. Sociální demokraté by totiž rádi dostali do tarifu učitelů celých deset procent a plán ministra i premiéra považují za nedostačující.

„Z praxe víme, že se platy učitelů nakonec zvýší právě jen o tarif. Je to málo. Nespokojenost učitelek a učitelů vzroste. Zase je nutíme přetahovat se o ohlodanou kost,“ sdělila místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.

Opoziční strany se k přidání učitelům stavějí různě. Lidovci vládě vyčítají, že vyučující nedostanou přidáno původně slíbených 15 procent, čímž kabinet nedodrží slib, že do roku 2021 se dostanou příjmy pedagogů na 130 procent průměrné hrubé mzdy.

Podle Petra Gazdíka (STAN) by mělo přidání jít z poloviny do tarifu a z poloviny do odměn. „Protože ředitel musí mít možnost zaplatit ty kvalitnější a přilákat do školy kvalitní učitele,“ tvrdí Gazdík, který sám několik let učil na základní škole.

Místopředseda ODS Martin Baxa, který má rovněž s pedagogickou činností zkušenost, považuje vládou chystané navýšení za řešení, které by se mělo nejdříve odborně analyzovat. „Nikdy se ještě ve školství neodehrálo, že by učitelé získali nějakou pevnou částku,“ soudí Baxa. Souhlasí nicméně s názorem, že by přidání mohlo přimět hlavně začínající pedagogy, aby kvůli nízkým příjmům neodcházeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 28 mminutami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 58 mminutami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 10 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 11 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.