Pokud budou kraje nebo obce chtít v příštím rozpočtovém období evropské dotace, budou si zároveň muset připravit mnohem více vlastních peněz. Spoluúčast se zvýší ze současných 15 procent na 30 až 45 procent. Fakticky tedy půjde do regionů o desítky miliard korun méně. Samosprávám se to nelíbí, chtějí, aby výpadek z unijního rozpočtu vynahradil stát. Jinak hrozí omezení investic.
Když dnes získá kraj nebo město příslib evropského financování pro svůj projekt – třeba rozšíření obecní knihovny – musí sám sehnat jen desetinu potřebných peněz. Evropské fondy hradí 85 procent nákladů a dalších 5 procent přidává stát.
Od roku 2021 to tak již nebude. V regionech soudržnosti, které považuje EU za méně rozvinuté – Severozápad, Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko – dostanou samosprávy od EU nanejvýš 70 procent nákladů, rozvinutější regiony 55 a Praha jen 40 procent.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové to znamená, že bude v letech 2021 až 2027 potřeba připojit k evropským penězům o 175 miliard korun více.
Kraje chtějí, aby výpadek pokryl stát. Nepůjde to, vzkázala Schillerová
V místních rozpočtech tedy bude potřeba najít více peněz, podle regionálních politiků ale spíše dojde k omezení investic. „Znamenalo by to, že by kraje, města a obce jistě nerealizovaly tolik projektů, protože by neměly finanční prostředky na spoluúčast,“ míní předsedkyně Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Podle starosty jihočeského Rudolfova Víta Kavalíra (ODS) nebudou mít samosprávy na výběr a nic jiného než utlumení investic nebude možné. „Máme rozpočet mezi 30 a 40 miliony. Na investice máme do deseti milionů. Kde na to vzít? Spravujeme třísetmilionový majetek,“ podotkl.
Podle Asociace krajů by bylo nejlepší, kdyby výpadek unijních peněz vynahradil stát a zvýšil svůj podíl na dotacích ze současných pěti procent celkových nákladů. Z Letenské ulice ale již zaznělo, že rozhodně nepůjde o úplnou náhradu. „Určitě se nedá předpokládat – to říkám otevřeně – že by ten rozdíl v celé šíři sanoval státní rozpočet,“ vzkázala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Opozice není jednotná. Podle Dostálové k situaci přispěl Senát
Velmi kritičtí jsou kvůli nadcházející změně k vládě Starostové a nezávislí. Jejich předseda, starosta Kolína Vít Rakušan, je přesvědčen, že vládní „vyjednavači nedokázali domluvit pro obce a města takové podmínky, jaké by si zasloužily“.
Ministryně pro místní rozvoj ale upozornila, že zásadní bylo rozhodnutí Senátu, který ovládá opozice a právě STAN v něm má největší zastoupení. Senátoři totiž zamítli návrh na změnu rozvržení regionů soudržnosti mezi méně rozvinuté (s HDP do 75 procent průměru EU), přechodové (75 až 100 procent) a rozvinuté (nad průměrem). „Senát to přehlasoval, máme tedy tři kategorie regionů: do 75, 75 až 100, a pak Praha, která se vymyká,“ poukázala Klára Dostálová.
Opozice ovšem není jednotná. Podle ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka by omezení investic nemusel být zase takový problém. „Obce budou muset přemýšlet o tom, které projekty realizovat a které ne. Že narůstá spoluúčast, znamená, že se nebudou dělat zbytečné projekty,“ míní.
Ministryně Dostálová nicméně slibuje, že bude s Unií o pravidlech pro dotace a spoluúčast ještě jednat.
