Proti „živlům“. Pendrekový zákon vzal lidem zbytky naděje

Historik Mücke: S takzvaným pendrekovým zákonem bylo lidem jasné, že už bude jen hůř (zdroj: ČT24)

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, upálení Jana Palacha a dalších událostech následujícího roku začali lidé stále hlasitěji vyjadřovat svůj nesouhlas s nastupující érou normalizace. V létě 1969 se konaly mohutné demonstrace v řadě českých měst. Po potlačených protestech k prvnímu výročí invaze byl přesně před 50 lety, 22. srpna 1969, přijat takzvaný pendrekový zákon, který měl krvavé zásahy proti demonstrantům legalizovat.

„Bylo to zrychlené opatření zákonodárných sborů (…) jako prevence proti veřejným demonstracím a projevům nesouhlasu zejména vůči okupačním vojskům. A šlo o takový kontrapunkt k hokejovým událostem z března 1969, kdy reakce bezpečnostních složek byly, řekněme, rezervované. Naopak v srpnu už byly velice radikální,“ přiblížil ve Studiu 6 historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Pavel Mücke. 

Podle něj šlo o poslední ránu lidem v Československu a jasnou zprávu o tom, že je konec jakýmkoli nadějím na zvrat. „Myslím si, že události 21. srpna 1969 a takzvaný obuškový zákon znamenaly definitivní prozření, že situace už bude jen horší. To se později také potvrdilo,“ poznamenal historik k nástupu normalizace a utužování komunistické moci.

S očekáváním srpnového výročí od vpádu vojsk Varšavské smlouvy byly vyčleněny speciální jednotky armády a Lidových milicí, které dostaly i náležitou výzbroj – obušky, štíty, vrhače slzných granátů. Sám Gustáv Husák, tehdejší šéf KSČ, na poradě hlavního štábu Lidových milicí v červenci 1969 avizoval, že komunisté jsou připraveni k tvrdému zákroku.

Na pražské Václavské náměstí se lidé začali scházet každý podvečer od 16. srpna a stále jich přibývalo. V den výročí okupace 21. srpna protesty kulminovaly. V řadě podniků se konaly stávky, několik jich přerušilo práci úplně. Václavské náměstí a ulice byly již v poledne takřka plné. Demonstranty rozehnala až armáda, byla rovněž slyšet střelba.

Zákon umožňoval rychlé soudy i vyhazovy z práce

Protesty se ale neomezily jen na Prahu, demonstrovalo se také v Brně, Mladé Boleslavi, Liberci, Ústí nad Labem nebo v Bratislavě, Žilině či Košicích. Neklidná atmosféra trvala na území celé republiky ještě další dny. Zastřeleno bylo pět mladých lidí (tři v Praze a dva v Brně), zadrženo bylo zhruba 2500 demonstrantů.

Tehdejšímu komunistickému vedení stávající zákony nedovolovaly účinně nakládat s takovým množstvím zadržených lidí. Byl proto navržen a předsednictvem Federálního shromáždění urychleně přijat takzvaný pendrekový zákon (nazývaný též obuškový), čili zákonné opatření číslo 99/1969 Sb. o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku. Výnos uděloval například mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti.

Ve skutečnosti zákon sloužil k perzekuci lidí, kteří byli nespokojeni s poměry ve státě. Zákon tak umožňoval například zadržovat zatčené až 21 dní, zvyšovat trestní sazby, inscenovat velmi rychlá soudní řízení nebo vyhazovat účastníky demonstrací ze škol nebo ze zaměstnání.

Svůj podpis pod výnos paradoxně připojil i jeden z hlavních představitelů takzvaného pražského jara – Alexander Dubček, který byl tehdy předsedou parlamentu, jehož vliv už byl ale na ústupu. Zákon podepsali též prezident republiky Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík.

Pendrekový zákon platil do konce roku 1969. Ministerstvo vnitra však srpnovému výročí věnovalo pozornost pravidelně. Postupně se z tohoto data stal nepsaný svátek policejní pohotovosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Potrava pro zvěř či lavička. Města řeší, jak využít vánoční stromky z náměstí

Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.
včera v 08:00

Dokumenty ukryté před gestapem rozšíří sbírku o Aloisi Eliášovi

Národní archiv získal soubor dosud neznámých dokumentů spojených s generálem Aloisem Eliášem, předsedou protektorátní vlády, který během druhé světové války spolupracoval s odbojem. Materiály pocházejí od vnuka Eliášova osobního tajemníka Miloše Stádníka, který je ukryl před gestapem. Dokumenty rozšíří stávající sbírku o unikátní předměty a informace, které budou zpřístupněny badatelům.
včera v 07:30

„Provoz je tu na minimu.“ Obce si pochvalují nové dálniční úseky

V Česku se letos otevřelo nejvíce nových úseků dálnic od devadesátých let, přes sto kilometrů. Nové úseky na jihu Čech a Moravy už přinášejí úlevu nejen řidičům, ale i obcím, přes které dříve projížděly tisíce aut denně. Mnozí lidé v regionech si pochvalují menší intenzitu provozu, a to zejména v případě kamionů, které nově využívají bezpečnější a rychlejší cestu po dálnici.
včera v 07:00

Nový preventivní program se zaměří na břišní aortu. Její prasknutí bývá fatální

Lékaři od ledna spustí nový preventivní program zaměřený na včasné odhalení výdutí břišní aorty, onemocnění, které postihuje zejména muže. Riziko prasknutí je u nich výrazně vyšší než u žen. A následky bývají fatální – na vykrvácení umírá až devět z deseti postižených. Díky jednoduchému vyšetření ultrazvukem, na které budou praktičtí lékaři zvát pacienty ve věku 65 až 67 let, bude možné problém odhalit a předejít tragickým následkům.
včera v 06:30

Češi začali vracet nechtěné dárky, část obchodů jim na to dala víc času

Majitelé obchodů po Vánocích očekávají nápory. Zákazníky lákají výprodeje a již také začali vracet nechtěné dárky. Mnoho obchodníků proto prodloužilo lhůty na vrácení zboží.
včera v 06:00

S následky bleskových záplav se na Přerovsku vyrovnávají i po půlroce

Před půlrokem zasáhly obce na Přerovsku bleskové povodně. Přívalová vlna tehdy dosáhla až dvousetleté povodně a během týdne se potoky rozlily hned dvakrát. Lidé se s následky vyrovnávají doteď. Jen vodohospodáři vyčíslili škody na sedmdesát milionů korun.
27. 12. 2024

Na horách by o víkendu mělo být slunečno, v nížinách mlhavo

V sobotu a neděli bude na horách převládat slunečno, zatímco v nížinách se budou častěji vyskytovat mrznoucí mlhy nebo nízká oblačnost. Pod nízkou oblačností se teploty během dne pohybují slabě pod nulou. Na slunných místech se teploty vyšplhají až na 5 až 6 stupňů Celsia, uvedl meteorolog ČT Jan Šrámek. Podle něj nelze v průběhu pondělka očekávat žádnou výraznou změnu počasí. Meteorologové zároveň varovali před tvorbou námrazy, která se bude tvořit i v noci z pátku na sobotu. Během pátku na mnoha místech zároveň padly teplotní rekordy, například na Dvoračkách v Libereckém kraji naměřili 12,9 stupně Celsia.
27. 12. 2024Aktualizováno27. 12. 2024

Vysoké školy častěji sahají po zkouškách od soukromé firmy, uchazeči si připlatí

Vysokých škol, které si samy zajišťují přijímací zkoušky, ubývá. Jen letos přešlo na testování prostřednictvím soukromé společnosti sedm fakult vysokých škol po celém Česku, meziročně jich tak přibylo více než dvanáct procent. České televizi to potvrdili zástupci jednotlivých škol i společnost Scio. Jako nejčastější důvody upuštění od organizace vlastních přijímacích zkoušek uvádějí vysoké školy snížení administrativní zátěže a větší komfort pro uchazeče. Pro zájemce o studium to ale zároveň znamená větší finanční zátěž.
27. 12. 2024
Načítání...