Na Moravu se slétají velká hejna čápů. Krmí se před cestou do Afriky přemnoženými hraboši

Obrovská hejna čítající až 200 čápů obsadila v těchto dnech pole na střední Moravě. Důvodem jsou přemnožení hraboši, které čápi chytají při orbě přímo za pluhy. Podle ornitologů tak početná hejna nebyla zaznamenána již několik let, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Čeští hraboši zastavili čápy na cestě do Afriky, kam se vydali se svými mláďaty. Zatímco pro zemědělce hlodavci představují problém, čápi díky nim budou putovat řádně nasyceni.

Obrovská hejna čápů obsadila pole na střední Moravě
Zdroj: ČTK Autor: Moravský ornitologický spolek/Walter Jaroslav

Obrovská hejna zaznamenali ornitologové na Olomoucku, Přerovsku či Prostějovsku. Největší hejno s 246 čápy bílými bylo pozorováno u obce Kožušany-Tážaly, další nezvykle velké hejno s 202 jedinci se slétlo na pole u Vrbátek na Prostějovsku.

„Běžně přitom bývá v hejnu kolem 20 až 30 čápů. Tak velká hejna jsme nezaznamenali opravdu hodně dlouho. Je to kvůli potravě, v hraboších našli vydatný zdroj potravy,“ uvedl ornitolog Šafránek.

Ornitologové zaznamenali obrovská čapí hejna i na dalších lokalitách. Například u Olomouce čítalo 170 jedinců, v Krčmani na Olomoucku jich v hejnu napočítali 98 kusů. V hojném počtu se vyskytují i v sousedním Zlínském kraji, například ve Věžkách na Kroměřížsku bylo spatřeno hejno s 80 kusy a v Holešově na Kroměřížsku s 64 jedinci.

Nacpou se na cestu a naučí mladé lovit

Hejna čápů vyzobávající vyorané hraboše se podle ornitologů postupně rozrůstají, jedinci na poli lákají další, kteří letí už ve výškách, kde už nejsou ze země téměř pozorovatelní. „Při cestě do Afriky hledají všechny zdroje potravy. Zdroj tak využijí a nacpou se na cestu, potřebují sílu na další let. Navíc s sebou vedou i mláďata, která učí lovit,“ doplnil Šafránek.

Společně s čápy se na hraboší hostinu po orbě slétávají podle ornitologů v těchto dnech také volavky popelavé, čápi černí, kavky, rackové, káňata lesní, motáci pochopi a poštolky. „Někde dokonce i pustovky, motáci lužní a orli křiklaví,“ doplnil ornitolog.

Přemnožení hrabošů řeší zemědělci zhruba od poloviny července, kdy začaly žně a to především kvůli škodám na plodinách. Odborníci situaci v některých lokalitách, kam patří právě i Olomoucký kraj, označili již dříve za neúnosnou.

Za přemnožením hrabošů, který je jedním z nejhojnějších hlodavců v České republice, stojí mírná zima a dostatek potravy. Hraboš polní se podle vědců přemnožuje pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech.