Události: V jižních Čechách přibývá útoků vlků
Podle ní je totiž současné odškodnění pro chovatele nedostatečné a nehradí ani přímé náklady. Agrární komora chce proto změny vyplácení náhrad v plné výši.
Nyní lze stáda ovcí chránit před útoky vlků pomocí pasteveckých psů. Jejich pořízení je však relativně drahé, a navíc trvá několik měsíců až let, než se pes sžije se stádem a skutečně jej začne ochraňovat. Existuje také nebezpečí, že pokud turisté vstoupí na pastvinu (což se stává), může je pes napadnout a odpovědnost za útok pak má chovatel.
Potíže s trávou
Plochu, na které se pohybují ovce, může farmář také oplotit ohradníkem s elektrickým proudem. Spodní drát však musí být maximálně 15 centimetrů nad zemí, což vyžaduje pravidelnou údržbu.
„Všichni víme, jak rychle roste tráva. Obvod naší pastviny je osm kilometrů. Pokud bych měl ohradník obsekávat, aby k němu nerostla tráva, zabere mi to několik dní a musím to nejdéle za dva týdny opakovat,“ řekl novinářům farmář René Zimmel.
Ten chová u Muckova na Českokrumlovsku přibližně šest set ovcí; od loňského listopadu do současnosti mu jich vlci zabili sedmapadesát. „Naposledy se to stalo o víkendu. Nechceme si stěžovat, máme naši práci rádi. Ale zemědělci mají už tak dost povinností, a pokud k tomu připočítáme ještě tyto starosti, přestává to být legrace,“ řekl.
Podle agrární komory by také v budoucnu měl být možný i tvrdší zákrok proti samotné šelmě. „Aby byl možný nějaký regulovaný odstřel alespoň u těch nejagresivnějších jedinců,“ dodává Hana Šťastná.
Vlk je ale celoevropsky chráněn a stále zůstává kriticky ohrožený. Navíc tam, kde se vyskytuje, pomáhá snižovat počty škodné. Přemnožení divočáci a vysoká přitom podle ochránců přírody způsobují zemědělcům mnohem větší škody než vlci. Ročně za sebou na polích nechají až sedmimiliardovou zkázu.
