Reportáž: ŘSD chce oplotit dálnice, hasiči vznášejí výhrady
Jihomoravští hasiči vznášejí výhrady už ke stávající podobě oplocení na místních úsecích dálnic D1 a D2. Průchody nataženým pletivem totiž mohou být až stovky metrů od sebe, což podle hasičského mluvčího Jaroslava Mikošky může způsobit nešťastnou překážku pro záchranné složky.
„Kdyby na místě přistával vrtulník, přistane na poli za plotem a posádka z vrtulníku by měla problém se k zraněným dostat,“ varuje a upozorňuje, že rizikové může být oplocení i pro účastníky případné nehody. Nejbezpečnější pro ně totiž je útěk kolmo k dálničnímu tahu, tedy do pole, než aby běželi desítky metrů po asfaltu a hledali průchod.
Silničáři umisťují branky podle potřeb údržby, to znamená u mostů, nadjezdů, podjezdů nebo třeba sloupů vysokého napětí. „Žádný zákonný předpis nebo norma umístění branek v oplocení neurčuje,“ doplňuje mluvčí ŘSD Jan Studecký. „V případě, že je oplocení komunikaci blíže než tři metry, tak se to řeší podobně jako u protihlukových stěn ve vzdálenosti zhruba 150 metrů.“
Slabé tři metry
Sporná – a potenciálně nebezpečná – se v tu chvíli přitom jeví i šířka pruhu mezi vozovkou a oplocením. Třímetrový pruh je totiž příliš úzký.
Ředitelka divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií v Centru dopravního výzkumu Veronika Valentová vysvětluje, že pravděpodobnost, kdy dojde k nárazu vozidla s těžkými následky na zdraví, klesá až nad deset metrů. Až při takové vzdálenosti přestává být překážka pro vozidlo nebezpečná. A tedy i naopak, až v takovéto vzdálenosti by auta lidi stojící mimo dálnici neohrozila.
Postupné oplocování dálničních tahů kvůli zvěři provádí ŘSD řadu měsíců, loni na podzim instalovalo třiatřicet kilometrů zpevněného plotu na Karlovarsku. Srážka s divokou zvěří každoročně stojí za dvanácti tisíci dopravními nehodami.