Kvůli zdanění finančních náhrad církvím, které v parlamentu prosadila vládní koalice s podporou komunistů a SPD, se na Ústavní soud obrací široká skupina poslanců za ODS, Piráty, lidovce, TOP 09 a Starosty. Současně žádá, aby tribunál stížnost projednal přednostně. Oznámil to Marek Benda (ODS). Jedná se o třetí snahu o zrušení daně na peněžní náhrady – zpochybňují ji už dvě senátorské žádosti od lidovců a hnutí STAN.
Po senátorech i poslanci. Hned pět stran se kvůli zdanění restitucí obrací na Ústavní soud
UDÁLOSTI: K Ústavnímu soudu míří nové podněty kvůli zdanění církevních restitucí (zdroj: ČT24)
„Předkládáme ústavnímu soudu jménem 62 poslanců zmiňovaných pěti politických stran návrh na zrušení zdanění církevních restitucí, respektive zrušení změny původního zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi,“ oznámil ve čtvrtek ve sněmovně Benda.
Vedle toho poslanci konstituční tribunál žádají, aby případ projednal přednostně dřív, než zdaňování náhrad za církevní majetek začne s novým kalendářním rokem platit. S výjimkou šesti pirátských zákonodárců se k návrhu připojili poslanci všech zmiňovaných stranických sněmovních klubů.
- Mikuláš Ferjenčík (Piráti): „Vláda udělala obrovský zásah do právní jistoty v České republice bez toho, aby se pokusila jakkoliv vyčíslit, že církevní restituce byly v minulosti nepřiměřené.“
- Marek Výborný (KDU-ČSL): „Útok na právní jistoty a na to, že se mění smlouvy bez toho, aby byla dohoda obou smluvních stran, považujeme za bezprecedentní.“
- Miroslav Kalousek (TOP 09): „Kromě křesťanských církví, kde dochází k tomu, že jednou okradený je teď okradený i podruhé, se to (zdanění) týká i federace židovských náboženských obcí a v jejich případě to komunisté dotáhli do dokonalosti. Okrádají zavražděného, což je zločin, který musí posoudit Ústavní soud.“
- Jan Farský (STAN): „Někteří politici mají poslední dobou pocit, že když vyhrají volby, tak se dostanou nad zákon, ale ono to tak není, a Ústavní soud je tady proto, aby je na to upozornil.“
Zástupci stran, které zdanění náhrad prosadily, jsou ale přesvědčeni, že Ústavní soud nezasáhne. Místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová je přesvědčena, že je návrh v souladu s ústavou. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa k zásahu Ústavního soudu není žádný důvod. „Věc daní je věcí Poslanecké sněmovny, rozpočtové suverenity parlamentu,“ míní.
Třetí odpor
Nejedná se přitom o první z parlamentu vycházející snahu o zrušení zdanění. Záměr napadnout uvalení daně na církevní finance před nedávnem deklarovali i lidovečtí senátoři (s podporou dalších klubů) a v separátním návrhu také zástupci horní komory ze Starostů a nezávislých.
Protože jejich návrhy zamířily před konstituční tribunál dřív než ten poslanecký, budou mít přednost, čehož si jsou podle Bendy ovšem poslanci vědomi. „Chtěli jsme, aby argumentace odezněla ještě jiným způsobem,“ vysvětluje.
„Více akcentujeme hlubokou nespravedlnost, která je zdaněním způsobena mezi církvemi. Menší církve bez historického majetku jsou zdaněny mnohem více než církev katolická a pro tyto církve může mít takové zdanění rdousivý efekt,“ dodává.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková avizovala, že bude mít rozhodování o stížnostech proti zdanění náhrad vysokou prioritu. „Podle informací, které mám od soudce zpravodaje, tento si je vědom účinnosti, která by měla být k 1. lednu příštího roku. To znamená, že chce věc předřadit,“ uvedla.
Zdanit náhrady
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013 a právě na ně se má vztahovat prosazené zdanění.
Zákon současně fakticky znamená odluku státu a církví; dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.