Delegáti sjezdu ČSSD v Hradci Králové v sobotu dopoledne dokončili volbu řadových místopředsedů. Těmi se stali ministryně práce Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý, ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Ve druhém kole tajné volby se nepodařilo poslední post místopředsedy obsadit. ČSSD se ve sjezdovém manifestu vymezila vůči „hnutím na jedno použití“, hodlá mimo jiné prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy.
Za místopředsedy ČSSD vybrala ministry Petříčka a Maláčovou a také poslance Veselého a starostu Šmardu
V prvním kole volby místopředsedů ČSSD dostal ze zvolených kandidátů nejvíce hlasů starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, a to 392. Ministryně práce Jana Maláčová získala o dva hlasy méně, poslance Ondřeje Veselého volilo 313 delegátů stranického sjezdu a ministra zahraničí Tomáše Petříčka 256 delegátů. Celkem jich k volbě přišlo 472.
„Každý z nich je silná osobnost a myslím si, že i z té atmosféry bylo jasné, že budeme tvořit kompaktní tým,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Poté se uskutečnilo druhé kolo tajné volby, v němž se o poslední volné křeslo řadového místopředsedy utkali místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel a zastupitelka Přibyslavi, bývalá mluvčí ČSSD a také vlády Lucie Orgoníková. Ani jeden z nich ale nedostal dost hlasů. Jedna z pěti pozic místopředsedů tak zůstala stejně jako po sjezdu v loňském roce neobsazená.
„Mrzí mě, že Moravskoslezský kraj nemá (ve vedení ČSSD) své zastoupení,“ uvedl Hanzel, bývalý dlouholetý starosta Karviné. Nové stanovy ČSSD uvádějí, že v některých případech může volbu místopředsedy následně provést stranické předsednictvo.
Podle politologa Jakuba Lyska z olomoucké Univerzity Palackého působí ČSSD skutečně jednotněji než dříve, o čemž svědčí i fakt, že na sjezdu nebyla téměř slyšet kritika současného vedení. „Nikdo, až na pana prezidenta, se výrazně nepostavil vůči kandidátům na místopředsedy, ať už paní Maláčové, nebo panu Petříčkovi,“ upozornil Lysek.
Právě mladí, výrazní ministři, kteří mají charisma a umí dobře vystupovat, mohou ČSSD pomoci, domnívá se politolog. Podobná generační obměna se podle něj dříve osvědčila lidovcům.
Z původního vedení voleného sjezdem zůstali v čele ČSSD jen předseda Jan Hamáček a dosavadní řadový místopředseda Roman Onderka, který se v pátek stal statutárním místopředsedou.
Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už loni na podzim. Jedno místopředsednické křeslo zůstalo po loňském mimořádném sjezdu neobsazené.
Vedení sociální demokracie v pátek obhájil dosavadní předseda strany Jan Hamáček s podporou 86 procent hlasů. Delegáti pak do nejužšího vedení zvolili jako prvního místopředsedu Romana Onderku, rovněž výraznou většinou hlasů.
Ministr zahraničí Petříček v minulých dnech uvedl, že pokud by na sjezdu neuspěl se svou kandidaturou na místopředsedu, zvážil by setrvání v ministerské funkci. Později svá slova mírnil.
Staronový předseda ČSSD Hamáček navíc již v pátek zopakoval, že volba místopředsedů nebude mít vliv na možné změny ve vládě. „Není vhodné spojovat osud stranické funkce s osudem vládní funkce. Ať ministři budou, či nebudou zvoleni, stále platí, co jsem říkal, že s prací našich ministrů jsem spokojen a žádné změny nechystám,“ zdůraznil. Petříčka kritizuje prezident Miloš Zeman.
V pátek odpoledne před zahájením volby nového předsednictva Hamáček prosadil změnu stanov, která podle něj stranu modernizuje. „Například otevírá otázky, které naši společnost budou otevírat v blízké době - to znamená dopady digitalizace, jak bojovat s chudobou, jak zajistit to, že za dobře odvedenou práci člověk dostane dobře zaplaceno,“ uvedl nový místopředseda strany Tomáš Petříček.
Noví místopředsedové budou ulehčením, přiznal Onderka
Po registraci stanov, které v sobotu sjezd schválil, ČSSD svolá krajské konference, jež pak zvolí členy předsednictva. Snahou je to, aby se tak stalo do konce března, řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Uvedl, že se znovuzvoleným předsedou Janem Hamáčkem už probrali, jak by mělo fungovat nově zvolené nejužší vedení strany. Nejprve chce ale spolu s Hamáčkem seznámit se svým plánem čtveřici nově zvolených místopředsedů.
„Bude to ulehčení, protože poslední měsíce jsme to dělali ve dvojici,“ doplnil Onderka. Už v sobotu, kdy se oficiálně stal statutárním zástupcem šéfa strany, ocenil dosavadní spolupráci s Hamáčkem. Nelze podle něj říct, že si s vicepremiérem, kterého vážou i povinnosti ministra vnitra, rozdělí kompetence tak, že organizace strany zbude na něj. Teoreticky by to tak mohlo být, ale některé věci jsou nepřenositelné, míní.
Do květnových evropských voleb chce ČSSD podle nové místopředsedkyně Jany Maláčové, která v sobotu představila programové teze, svolat programovou konferenci. Další dvě nové tváře grémia - Michal Šmarda a Ondřej Veselý novinářům řekli, že se chtějí orientovat na fungování komunální politiky ČSSD, ze které vzešli.
Až na setkání nově koncipovaného předsednictva strany, které převezme kompetence dosavadního širšího ústředního výboru ČSSD, nechá předsednictvo další úpravy chodu strany, jak je nové stanovy udávají. Do předsednictva členy nominují kraje, sbor by měl mít zhruba 60 lidí.
Na chvíli, kdy budou platit nové stanovy, chce nechat Hamáček diskusi o obsazení pátého místopředsednického postu. Jde podle něj o výklad stanov, který připadne novému předsednictvu.
ČSSD nebude mít podle stanov, na jejichž registraci mají úřady dva týdny, kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Zaniklý ústřední výkonný výbor byl dosud nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy. Novinka podle Hamáčka zvýší akceschopnost strany, umožní například svolat mimořádný sjezd rychleji než dosud, protože delegáti budou voleni na dva roky, odpadne tak svolávání série zasedání základních, okresních a krajských konferencí.
Sociální demokracie varuje před „politickými šmejdy“
Sociální demokracie se v sobotu v závěrečném sjezdovém manifestu vymezila vůči „hnutím na jedno použití“ a „politickým šmejdům“, hodlá také mimo jiné prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy či zvyšování podílů občanů na rozhodování. „Demokracii začíná vytlačovat oligarchie. Tomu musíme zabránit, to je úkol pro sociální demokraty,“ uvedla ČSSD v dokumentu.
„Ve společnosti se rozmohli 'šmejdi', kteří jsou ochotni pro zisk podvádět i bezmocné důchodce a prodávat jim bezcenné zboží za horentní sumy. Stejně bezohlední jsou i 'političtí šmejdi', hnutí na jedno použití, která pro hlas udělají cokoliv. Parazitují na rozporech ve společnosti, ale místo snahy je řešit a mírnit naopak vyvolávají nenávist a strach,“ uvádí se v manifestu.
Frustrace lidí, kteří se třicet let po sametové revoluci necítí jako její vítězové, ale oběti, pak podle ČSSD vede k volbě radikálních hnutí. V dokumentu také ČSSD uvádí, že chce bezpečné Česko uvnitř EU. Sociální demokraté upozorňují i na to, že ČR v budoucnu významně ovlivní digitalizace a umělá inteligence, která může proměnit společnost více než předchozí průmyslová revoluce.
„Pokrok může vést ke svobodě, ale i nevolnictví“
„Technologický vývoj však není samospasitelný, může vést ke svobodě a dobré životní úrovni. Stejně tak ale může vést dokonce až k novodobému nevolnictví,“ píše se v dokumentu.
„Navrhujeme zkrácení pracovní doby při zachování stávající mzdy. Může to znít revolučně, ale stejně zněl před sto lety požadavek na osmihodinovou pracovní dobu nebo pětidenní pracovní týden,“ dodala ČSSD.
Uvádí také, že podporuje vlastenectví, „ne však takové, jaké se vymezuje vůči ostatním. Naše vlastenectví je pozitivní, směřuje k podpoře kultury a kulturního dědictví, vzdělání, českého jazyka nebo krajiny“. Česká republika má být podle ČSSD vyspělá země, aby „každý člověk dostal důstojnou odměnu za svou poctivou práci a nikdo nebalancoval na hranici chudoby“.
Staronový předseda strany Jan Hamáček již dříve stranu vyzval k většímu sebevědomí a k plnění aktivní funkce jediné levicové strany ve vládě. Obhajoval rozhodnutí strany vstoupit před rokem do vlády s ANO, zmínil například růst platů ve veřejné sféře a minimální mzdy, zvýšení důchodů a zrušení karenční doby. Zároveň upozornil, že sociální demokraté mohou z menšinové vlády s ANO odejít, pokud se hnutí vedené Andrejem Babišem bude sbližovat s pravicí.
Hamáček ale také řekl, že dohody uzavřené s ANO se zatím plní a pokud se na tom nic nezmění, bude ČSSD ve vládě pokračovat. Mezi prioritami pro dialog s ANO jmenoval zavedení sektorové daně a progresivní zdanění.