Písečtí policisté navrhli obžalovat dva muže kvůli umístění nápisů urážejících Romy u památníku v Letech u Písku. Podle mluvčí písecké policie Kamily Čuřínové Ingrišové navrhují oba muže obžalovat z trestného činu popírání a schvalování genocidy. Za to by jim před soudem mohly hrozit až tři roky vězení. Kriminalisté obvinili muže v listopadu po skoro půlročním vyšetřování.
„Dne 12. února navrhl vyšetřovatel obžalovat dva muže z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy,“ řekla mluvčí Čuřínová Ingrišová. Podle trestního zákoníku tak oběma obviněným hrozí až tři roky vězení. Jestli kauza nakonec skončí před soudem, rozhodne státní zástupce z píseckého státního zastupitelství.
Jeden obviněný se podle dřívějšího vyjádření policejní mluvčí narodil v roce 1996, druhý v roce 1983. Oba jsou podle policie členy hnutí, v němž se sdružovali podobně smýšlející lidé. Písečtí kriminalisté proto při vyšetřování spolupracovali s policisty z útvaru s celostátní působností.
Urážlivé cedule
Na případ v červnu minulého roku upozornil web Romea.cz. Na cedulích rozmístěných v areálu památníku se kolem 20. května objevil nápis „Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky“. K akci se hlásí web „politicko-filozofického hnutí první republika“.
„Tímto PROJEKTEM chceme poukázat na absurditu, kdy se tu vkládá půl miliardy korun do NEČESKÉHO ETNIKA, které s největší pravděpodobností za celou svou existenci u nás (1918–2018) tolik peněz ani neodvedlo do státního rozpočtu!“ stojí na webu.
Policisté nejprve případ šetřili pro podezření z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Na základě několika odborných vyjádření od historiků a institucí ale případ překvalifikovali a muže podezírají z popírání genocidy.
Zpoždění demolice vepřína
Není to první událost podobného charakteru. Před rokem například někdo k pomníku romského holocaustu položil prasečí hlavu.
Poblíž místa bývalého tábora stojí areál vepřína. Ten vláda v minulém roce za 450 milionů korun odkoupila od firmy Agpi. Místo něj má vzniknout památník romského holocaustu. Vepřín převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury.
Podle původních plánů měl být zdemolován už do konce roku 2018. Celá proměna areálu se ale opozdí. Vláda totiž až v září uvolnila 111 milionů na archeologický průzkum a demolici, která by se proto měla uskutečnit až letos. Stavba památníku by tak pravděpodobně měla začít až v roce 2021.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
