Senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy, řekl předseda klubu Václav Láska. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček záměr na Twitteru označil za další nenávistný pokus o zviditelnění v médiích. Nenávistí podle něj rozdělují společnost hlavně ti, kteří se zaklínají liberální demokracií. Senátoři z ostatních klubů se na postoji k žalobě neshodují; krok Lásky podporuje například klub KDU-ČSL. Senátoři za ANO a ČSSD uvedli, že je Klub pro liberální demokracii s žádostí o podporu neoslovil.
Senátoři chystají žalobu na prezidenta Zemana. Hrubě podle nich porušil ústavu
Impulzem k tomuto kroku byly podle Lásky zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. „To bylo tou pověstnou kapkou, kterou džbán přetekl – ingerence prezidenta a Hradu jako celku do stavu soudcovského,“ uvedl.
Senátoři chtějí text připravit ve dvou krocích. Nejprve mají v plánu připravit faktické popsání skutků, u nichž shledávají rozpor s ústavou, a představit jej veřejnosti zhruba do dvou týdnů. Jde zhruba o dvacítku kroků prezidenta, kterých se dopustil v minulosti. Následně se senátoři pustí do právní argumentace, pro kterou si vyčlenili další čtyři týdny.
„Máme za to, že prezident svými činy hrubě ústavu porušuje. Proto jsme se rozhodli, že připravíme text žaloby, ve kterém bychom jednak precizně popsali všechny skutky, o kterých se domníváme, že jimi ústava porušena byla, a dále bychom se dopustili právní argumentace, kterou budeme chtít doložit, že skutky prezidenta ústavu porušují. Chci deklarovat, že rozhodnutí klubu bylo zcela jednoznačné, jednomyslné,“ uvedl Láska.
Senátní ústavně-právní výbor minulý týden odmítl řešit případnou ústavní žalobu na Zemana kvůli podezření z ovlivňování soudců hlavou státu. Jednat o tom chtěli zástupci šestičlenného klubu pro liberální demokracii.
Podle předsedy výboru Miroslava Antla (ČSSD) by se s návrhem mohl klub obrátit na organizační výbor horní komory, pokud by získal podpisy 27 senátorů. Návrh žaloby by pak musel schválit Senát jako celek hlasy nejméně tří pětin přítomných senátorů.
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud. Pokud ale poslanci o senátním návrhu do tří měsíců nerozhodnou, znamená to, že věc nepodpořili.
- Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
- Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
- K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
- Zdroj: Ústava České republiky
Podle emeritního soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka je proto velmi pravděpodobné, že se připravovaná žaloba k justici nikdy nedostane. „Získání kvóra je natolik složité, že si prezident může uvědomit, že si může dělat, co chce. Protože kde se nenajde dost žalobců, nebude ani soudce,“ myslí si Balík.
Ovčáček: Kriminalizovat názory prezidenta je akt nenávisti
Hrad podle mluvčího Jiřího Ovčáčka nechystá na připravovanou žalobu žádnou reakci. „Jde o další nenávistný pokus o zviditelnění se. Tomu napovídá i rozvržení jednotlivých kroků, které jsou naplánovany do příštích týdnů, a snaha získat si pozornost před evropskými volbami,“ uvedl.
Senátoři podle něj útočí na názory prezidenta: „Vadí jim názory a snaží se je kriminalizovat. To ale nemá v demokratické společnosti místo.“ Podle Ovčáčka je klíčové, že poslanci kroky prezidenta a Hradu neodsoudili. Sněmovní podvýbor pro justici o tom rozhodl v úterý.
Poslanci si neprve vyslechli soudce Baxu a Vojtěcha Šimíčka; následně v usnesení konstatovali, že „nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla podle vyjádření pozvaných soudců jejich projednávanou komunikací s prezidentem republiky a kancléřem V. Mynářem ohrožena“.
Senátoři se tak podle něj snaží rozdělovat společnost. „Ne všichni, samozřejmě. Jde o úzkou skupinku. Jasně se ukazuje, že ti, kdo se zaklínají slovy o liberální demokracii, princip demokracie nejen nechápou, ale dokonce činí kroky proti duchu demokratických hodnot,“ dodal.
Senátorské kluby mají na žalobu rozdílné názory
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých vítají krok Lásky (SEN 21) s přípravou žaloby na prezidenta Miloše Zemana. „Podrobně jsme se tím zabývali několikrát, byli jsme i většinou iniciátory i předcházejících podání žalob nebo i usnesení. Členové našeho klubu jednotlivě i jako celek vystupujeme, krok Václava Lásky vítáme,“ řekl předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Láskovi slíbil podporu i pomoc z hlediska právních rad.
Podle občanských demokratů ani v minulosti v podobných případech neshledali ústavní právníci, že by došlo k naplnění skutkové podstaty. „My pochopitelně s celou řadou kroků a výroků pana prezidenta nesouhlasíme, nesouhlasíme s jeho postoji i s řadou veřejných prohlášení, ale skutková podstata velezrady nebo podstatného narušení demokratického řádu v České republice se v těchto činech neschovává,“ řekl místopředseda klubu ODS Jiří Oberfalzer.
Petr Holeček uvedl, že se klub STAN, kterému předsedá, otázkou prezidenta a jeho vztahu k soudcům obsáhle zabýval. „Dohodli jsme se, že za prvé chceme znát stanovisko právníků a ústavních znalců, aby nám řekli, jestli by vůbec ústavní žaloba k něčemu vedla,“ řekl. Situací by se podle něj měl zabývat senátní výbor pro bezpečnost, Holeček se chce jednání osobně zúčastnit. „Je to věc, kterou nesmíme nechat vyvanout,“ dodal.
„Nás nikdo s tímto záměrem (přípravou žaloby) neseznámil, neoslovil. (…) Pokud bychom byli osloveni s konkrétním návrhem, můžeme se vyjádřit, ale my jsme žádný od kolegů nedostali,“ poznamenala předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová.
Podobně se vyjádřil i Petr Vícha, předseda klubu ČSSD. „Nás s tím nikdo neoslovoval, takže si počkám, jakou argumentaci (Láska) předloží. Člověk nemusí souhlasit se vším, co pan prezident dělá, ale je otázkou, zda je to hrubé porušení ústavy. To asi bude na panu senátorovi Láskovi, co nám senátorům předloží,“ řekl.
Prezident i kancléř Mynář kontaktovali soudce
Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.
Senátor Láska vedle připravované žaloby na prezidenta podal také trestní oznámení na kancléře Mynáře. „Způsob, jakým jsou soudy ovlivňovány prostřednictvím kancléře, zhodnotil náš klub a podal trestní oznámení na pana Mynáře pro trestný čin ovlivňování soudu,“ upozornil senátor za SEN 21 Tomáš Goláň.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.