Senátoři chystají žalobu na prezidenta Zemana. Hrubě podle nich porušil ústavu

Senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy, řekl předseda klubu Václav Láska. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček záměr na Twitteru označil za další nenávistný pokus o zviditelnění v médiích. Nenávistí podle něj rozdělují společnost hlavně ti, kteří se zaklínají liberální demokracií. Senátoři z ostatních klubů se na postoji k žalobě neshodují; krok Lásky podporuje například klub KDU-ČSL. Senátoři za ANO a ČSSD uvedli, že je Klub pro liberální demokracii s žádostí o podporu neoslovil.

Video Zprávy
video

Senátorský klub SEN 21 chystá žalobu na prezidenta, podporu ostatních ale nemá jistou

Impulzem k tomuto kroku byly podle Lásky zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. „To bylo tou pověstnou kapkou, kterou džbán přetekl – ingerence prezidenta a Hradu jako celku do stavu soudcovského,“ uvedl.

Senátoři chtějí text připravit ve dvou krocích. Nejprve mají v plánu připravit faktické popsání skutků, u nichž shledávají rozpor s ústavou, a představit jej veřejnosti zhruba do dvou týdnů. Jde zhruba o dvacítku kroků prezidenta, kterých se dopustil v minulosti. Následně se senátoři pustí do právní argumentace, pro kterou si vyčlenili další čtyři týdny.   

„Máme za to, že prezident svými činy hrubě ústavu porušuje. Proto jsme se rozhodli, že připravíme text žaloby, ve kterém bychom jednak precizně popsali všechny skutky, o kterých se domníváme, že jimi ústava porušena byla, a dále bychom se dopustili právní argumentace, kterou budeme chtít doložit, že skutky prezidenta ústavu porušují. Chci deklarovat, že rozhodnutí klubu bylo zcela jednoznačné, jednomyslné,“ uvedl Láska. 

Video Studio ČT24
video

Prezident hrubě porušil ústavu, oznámil senátor Láska

Senátní ústavně-právní výbor minulý týden odmítl řešit případnou ústavní žalobu na Zemana kvůli podezření z ovlivňování soudců hlavou státu. Jednat o tom chtěli zástupci šestičlenného klubu pro liberální demokracii. 

Podle předsedy výboru Miroslava Antla (ČSSD) by se s návrhem mohl klub obrátit na organizační výbor horní komory, pokud by získal podpisy 27 senátorů. Návrh žaloby by pak musel schválit Senát jako celek hlasy nejméně tří pětin přítomných senátorů.

Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání  s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud. Pokud ale poslanci o senátním návrhu do tří měsíců nerozhodnou, znamená to, že věc nepodpořili.

Podle emeritního soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka je proto velmi pravděpodobné, že se připravovaná žaloba k justici nikdy nedostane. „Získání kvóra je natolik složité, že si prezident může uvědomit, že si může dělat, co chce. Protože kde se nenajde dost žalobců, nebude ani soudce,“ myslí si Balík.

„V Senátu se možná dost hlasů pro žalobu najde snadněji než ve sněmovně. Novela – která zavedla potřebná kvóra i to, že pokud se sněmovna nevyjádří, tak nesouhlasí – nebyla vyvážená. Reagovala na žalobu proti prezidentu Klausovi. Poslancům ale dává příležitost pro méně odvážné řešení, návrh na žalobu teď může skončit ve ztracenu. Dnes je možnost podání žaloby v zásadě surreálná. Když se nenajde žalobce, nebude ani soudce.“

Stanislav Balík

emeritní soudce Ústavního soudu

Ovčáček: Kriminalizovat názory prezidenta je akt nenávisti

Hrad podle mluvčího Jiřího Ovčáčka nechystá na připravovanou žalobu žádnou reakci. „Jde o další nenávistný pokus o zviditelnění se. Tomu napovídá i rozvržení jednotlivých kroků, které jsou naplánovany do příštích týdnů, a snaha získat si pozornost před evropskými volbami,“ uvedl.

Senátoři podle něj útočí na názory prezidenta: „Vadí jim názory a snaží se je kriminalizovat. To ale nemá v demokratické společnosti místo.“ Podle Ovčáčka je klíčové, že poslanci kroky prezidenta a Hradu neodsoudili. Sněmovní podvýbor pro justici o tom rozhodl v úterý.

Video Studio ČT24
video

Ovčáček: Je to snaha kriminalizovat názory prezidenta

Poslanci si neprve vyslechli soudce Baxu a Vojtěcha Šimíčka; následně v usnesení konstatovali, že „nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla podle vyjádření pozvaných soudců jejich projednávanou komunikací s prezidentem republiky a kancléřem V. Mynářem ohrožena“.

Senátoři se tak podle něj snaží rozdělovat společnost. „Ne všichni, samozřejmě. Jde o úzkou skupinku. Jasně se ukazuje, že ti, kdo se zaklínají slovy o liberální demokracii, princip demokracie nejen nechápou, ale dokonce činí kroky proti duchu demokratických hodnot,“ dodal.

Senátorské kluby mají na žalobu rozdílné názory

Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých vítají krok Lásky (SEN 21) s přípravou žaloby na prezidenta Miloše Zemana. „Podrobně jsme se tím zabývali několikrát, byli jsme i většinou iniciátory i předcházejících podání žalob nebo i usnesení. Členové našeho klubu jednotlivě i jako celek vystupujeme, krok Václava Lásky vítáme,“ řekl předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Láskovi slíbil podporu i pomoc z hlediska právních rad.

Podle občanských demokratů ani v minulosti v podobných případech neshledali ústavní právníci, že by došlo k naplnění skutkové podstaty. „My pochopitelně s celou řadou kroků a výroků pana prezidenta nesouhlasíme, nesouhlasíme s jeho postoji i s řadou veřejných prohlášení, ale skutková podstata velezrady nebo podstatného narušení demokratického řádu v České republice se v těchto činech neschovává,“ řekl místopředseda klubu ODS Jiří Oberfalzer.

Petr Holeček uvedl, že se klub STAN, kterému předsedá, otázkou prezidenta a jeho vztahu k soudcům obsáhle zabýval. „Dohodli jsme se, že za prvé chceme znát stanovisko právníků a ústavních znalců, aby nám řekli, jestli by vůbec ústavní žaloba k něčemu vedla,“ řekl. Situací by se podle něj měl zabývat senátní výbor pro bezpečnost, Holeček se chce jednání osobně zúčastnit. „Je to věc, kterou nesmíme nechat vyvanout,“ dodal.

video Emeritní soudce Balík: Získat potřebný počet senátorů a hlavně poslanců bude složité, žaloba může skončit ve ztracenu
Video Studio ČT24
video

Emeritní soudce Balík: Získat potřebný počet senátorů a hlavně poslanců bude složité, žaloba může skončit ve ztracenu

„Nás nikdo s tímto záměrem (přípravou žaloby) neseznámil, neoslovil. (…) Pokud bychom byli osloveni s konkrétním návrhem, můžeme se vyjádřit, ale my jsme žádný od kolegů nedostali,“ poznamenala předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. 

Podobně se vyjádřil i Petr Vícha, předseda klubu ČSSD. „Nás s tím nikdo neoslovoval, takže si počkám, jakou argumentaci (Láska) předloží. Člověk nemusí souhlasit se vším, co pan prezident dělá, ale je otázkou, zda je to hrubé porušení ústavy. To asi bude na panu senátorovi Láskovi, co nám senátorům předloží,“ řekl.

Prezident i kancléř Mynář kontaktovali soudce

Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.

Senátor Láska vedle připravované žaloby na prezidenta podal také trestní oznámení na kancléře Mynáře. „Způsob, jakým jsou soudy ovlivňovány prostřednictvím kancléře, zhodnotil náš klub a podal trestní oznámení na pana Mynáře pro trestný čin ovlivňování soudu,“ upozornil senátor za SEN 21 Tomáš Goláň.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.