V Moravskoslezském kraji se znovu šíří spalničky. Jen v lednu tam onemocnělo deset lidí, tedy o čtyři více než za celý loňský rok a situace už hraničí s epidemií. Odborníci hledají, s kým přišli nemocní do kontaktu, aby mohli zabránit dalšímu šíření vysoce nakažlivé choroby. Kraj, nemocnice a hygienici se proto nyní domluvili na společném postupu. Velký počet nemocných je také v Praze.
Náměstek hejtmana Martin Gebauer (ANO) řekl, že instituce se shodly například na tom, že nemocnice prověří u některých zdravotníků, zda mají proti spalničkovému viru protilátky. Se spalničkovou epidemií se kraj potýkal už před dvěma lety, problémy tehdy měli právě i zdravotníci.
„V určité době se (proti spalničkám) očkovalo pouze jednou dávkou a ty protilátky po 15 letech klesají téměř k nule. To znamená, že tady máme takové okno a jednu generaci, která je velmi špatně proočkovaná,“ uvedl Gebauer.
Zdravotníci by měli být vyšetřeni na protilátky a případně naočkováni. „Bohužel systém neřeší, kdo to zaplatí. Pravděpodobně to půjde na vrub jednotlivců nebo daného zdravotnického zařízení,“ řekl Gebauer. Podle něj je ale lepší obětovat náklady v řádech stovek korun, než přijít o zaměstnance.
„Jeden nemocný může nakazit až 18 dalších lidí kolem sebe, kdežto při chřipce jeden nemocný nakazí maximálně čtyři lidi,“ podotkl Gebauer. Podle něj by se opatření mělo primárně týkat hlavně zdravotníků na centrálních a urgentních příjmech, pohotovostech či dětských odděleních, tedy tam, kde je provoz největší.
Karanténa i pro blízké
Podle aktuálních statistik se letos spalničkami v kraji nakazilo deset lidí, mezi nimi čtyři děti. Nejstaršímu nakaženému je 56 let. Už v minulém týdnu začala rozsáhlá protiepidemická opatření. Kvůli vysoké nakažlivosti byla například nařízena karanténa lidem, kteří byli s nemocnými v kontaktu. Nejde pouze o osoby blízké, ale i o zdravotnické pracovníky, kteří s nakaženými byli v intenzivnějším styku.
Podle Gebauera jsou už nyní ve zdravotnických zařízeních letáky s informacemi o spalničkách, včetně jejich projevu. Lidé s příznaky spalniček by se měli držet stranou od dalších lidí. Návštěva praktika není nutná, ideální je podle náměstka v případě podezření zavolat sanitku, která nemocného převeze na infekční oddělení.
Přestože mezi nemocnými zatím převládají dospělí, hygienici evidují i případy u dětí, které zatím kvůli nízkému věku nemohly být očkovány. Právě očkování je přitom nejúčinnější prevencí proti onemocnění, jež se šíří kapénkami a nepřímo kontaminovanými předměty. Hygienici tak znovu apelovali na rodiče, aby s očkováním neotáleli a dostavili se k dětským lékařům včas.
- Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
- Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
- Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
- Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
- Zdroj: ČTK
Nejohroženější jsou malé děti
Na infekčním oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě leželo v minulých dnech se spalničkami několik lidí. Stále tam zůstává i dítě, kterému ještě není ani rok. Právě děti do dvou let jsou z pohledu průběhu nemoci i jejích následků nejohroženější skupinou.
„Zůstávají ve vysokém riziku rozvoje spalničkového zápalu mozku, který se rozvine třeba až za 15 let po onemocnění,“ vysvětluje Lenka Petroušová, zástupkyně přednosty Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě. Zápal mozku přitom znamená jistou smrt.
Riziková je nemoc ale pro všechny. U jednoho z pěti pacientů se objeví závažné komplikace, mnohdy pak potřebují hospitalizaci. Podle lékařů hrozí infekce ucha, zápal plic, poškození rohovky i už zmíněný zánět mozku. Zhruba jeden člověk z tisíce v důsledku onemocnění zemře.
Jen za leden čtyřicítka nových případů
Výskyt spalniček v posledních letech narůstá. Před deseti lety to byly jednotky případů, v roce 2010 dokonce žádný. Zlom nastal před pěti lety, kdy onemocnělo přes 220 lidí, což je zatím nejvíc. Letos, tedy za necelý jeden měsíc, se v celém Česku objevila čtyřicítka nových případů.
„Už jsou uzavřená data za rok 2018, kdy jsme měli 207 případů. Což je jen o něco málo méně než v roce 2014,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. Tato epidemická vlna pokračuje i letos.
Jen v pondělí 28. ledna přišlo do národní referenční spalničkové laboratoře sedm vzorků s podezřením na onemocnění spalničkami, všechny z Prahy. Od začátku roku potvrdila laboratoř nemoc už v 41 případech. Nejvíc pacientů zatím hlásí právě Praha a Moravskoslezský kraj, jednotky případů se objevily i v dalších čtyřech regionech.
„Podílí se na tom řada faktorů, ale ten asi nejzávažnější je klesající proočkovanost populace,“ upozorňuje Prymula. Proočkovanost české populace podle ministerstva zdravotnictví klesla pod hranici 90 procent, podle Prymuly hlavně kvůli mladším lidem.
U části dospělých už vakcína neúčinkuje
Výsledky kontroly dětských lékařů za rok 2014 ukázaly, že z ročníku bylo očkováno jen 71 procent dětí. A to i přesto, že je vakcinace povinná. Loni tak prodělávaly spalničky často právě děti od jednoho do čtyř let, a to hned za pacienty ve věku od 35 do 49 let.
„Jedná se o lidi, kteří byli očkováni v úplném začátku vakcinace,“ vysvětluje Radomíra Limberková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 Státního zdravotního ústavu. U nich už totiž přestává vakcína působit.
V Česku se proti spalničkám očkuje od roku 1969. O tři roky dříve byla epidemie na svém vrcholu, nemoc tehdy prodělalo téměř 90 tisíc lidí a 36 osob jí podlehlo. Poslední úmrtí na tuto nemoc bylo v tuzemsku zaznamenáno v roce 1980. Zatím poslední větší výskyt – přes dva tisíce případů – se objevil na začátku 90. let.
Po relativně klidném období je od roku 2016 zřetelný nárůst, kdy se nakazilo přes pět tisíc lidí, o rok později dokonce přes 21 tisíc. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí je k zastavení důležitá minimálně 95procentní proočkovanost populace dvěma dávkami vakcíny.
