Hradní kancléř Vratislav Mynář měl o možné podjatosti soudců Mětského soudu v Praze, kteří posuzovali jeho žalobu na Národní bezpečnostní úřad kvůli neudělení bezpečnostní prověrky, nechat rozhodnout nezávislý soud. Pokud to ale neudělal a soudce napadá, pak jsou jeho slova nedůvěryhodná, řekla v Událostech, komentářích prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Také ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch soudí, že měl Mynář podat námitku.
Mynář měl podat námitku podjatosti, jinak jsou jeho výhrady nedůvěryhodné, říká prezidentka Soudcovské unie
Události, komentáře: Mynář měl podat námitku podjatosti soudců (zdroj: ČT24)
„Výhrada měla být jednoznačně vznesena jako námitka podjatosti v daném řízení. Pokud by byla vznesena, posoudil by ji nezávislý soud a rozhodl by, zda je důvodná, nebo není. Dotyční soudci by měli možnost se k tomu vyjádřit. Ale pokud se pan Mynář rozhodl pro postup opačný, tedy stáhnout celou žalobu, právě proto jsou jeho tvrzení naprosto nedůvěryhodná a v tuto chvíli to jsou jen spekulace,“ uvedla v Událostech, komentářích Zemanová.
Prorektor Gerloch souhlasí s tím, že měla být uplatněna běžná námitka podjatosti konkrétních soudců, případně potom kasační stížnosti opět třeba u Nejvyššího správního soudu.
Mynářův krok Gerloch nevnímá jako nějaký extenzivní útok na celou justici, ani jako zastírací manévr vůči kauze možných pokusů o ovlivňování soudce. „Když vezme žalobu zpět, má na to právo. Nespojoval bych to bezprostředně s kauzou setkávání se soudci,“ soudí prorektor Univerzity Karlovy s tím, že tato kauza kvůli Mynářově stažení žaloby neutichne.
Fakt, že v roce 2013 prezident Miloš Zeman podmiňoval setrvání Vratislava Mynáře ve funkci hradního kancléře právě prověrkou na stupeň přísně tajné a nyní už ji po něm nepožaduje, vnímá Gerloch jako evidentní rozpor. „Někdy se argumentuje, že něco platí pouze tehdy, pokud se zásadně nezměnily poměry. Tak nevím, jestli se ty poměry zásadně změnily,“ poukázal na to, že to by mohl zodpovědět pouze prezident.
Politici jsou překvapeni, důvody si vysvětlují všichni po svém
Členku sněmovního podvýboru pro justici Helenu Válkovou (ANO) překvapilo, že Mynář se rozhodl žalobu stáhnout. Na jeho místě by také volila námitku podjatosti. „Dva roky čekal na výsledek projednávání a teď to stáhnul,“ vysvětluje své překvapení. Má za to, že to udělal v emočním rozpoložení a nedostatečně se poradil se svým právníkem.
Martin Kupka (ODS) má za to, že celé je to určitá opovážlivost někdy nazývaná v jidiš jako „chucpe“. „Pokud je pan kancléř na jedné straně evidentně namočený v pokusu ovlivňovat soudce a najednou to obrátí a řekne, že on se cítí být obětí (…), pokládám to za nepřijatelné a nebezpečné. Podle mého soudu se tak chovají zbabělci,“ prohlásil poslanec ODS.
Poslanec za SPD Jan Hrnčíř byl Mynářovým krokem rovněž překvapen. Zopakoval ale, že kancléř Pražského hradu nemusí mít prověrku nejvyššího stupně. „V tuto chvíli z toho tedy nelze nic dalšího dovozovat, je to jeho rozhodnutí, prověrku mít nemusí,“ řekl.
Téma možných pokusů o ovlivňování soudců se objevilo na začátku ledna
Kauzu odstartoval týdeník Respekt, který v pondělí 7. ledna napsal, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce různých soudů. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem prý například probíral služební zákon a případ Lesní správy Lány. Údajně se snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmů a loni podle týdeníku volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Mynář o dva dny později zveřejnil video, v němž odmítl, že by se na schůzkách pokoušel ovlivňovat soudce. Chodil na ně prý s vědomím prezidenta Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu.
Ústavní soudci se po zprávě o setkání Mynáře se Šimíčkem dohodli, že bude nepřípustné stýkat se s účastníky řízení.
Baxa potom v rozhovoru pro Deník N ze 16. ledna obvinil prezidenta i kancléře, že se pokoušeli ovlivňovat i Nejvyšší správní soud v době, kdy ho Baxa vedl. Mynář mu prý poslal dopis ve věci Plzeňské teplárenské, z něhož soudce pochopil, jaké rozhodnutí Hrad očekává.
Prezidentovi podle Baxy velmi záleželo na rozhodnutí ve věci nejmenování tří profesorů a téma znovu otevřel na schůzce mezi čtyřma očima na Hradě. Prý mu řekl, jak má soud rozhodnout, a na námitku, že o tom rozhoduje jiný soudce, odvětil, že Baxa je jeho šéf a má to zařídit. Vzápětí prý Miloš Zeman naznačil, že v případě „správného“ rozhodnutí může Baxu jmenovat předsedou Ústavního soudu.
Zeman ve čtvrtek 24. ledna večer poukázal na to, že současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský končí ve funkci o několik měsíců později než hlava státu. Nemohl prý proto tedy tento post nikomu slibovat. Rychetský ovšem v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele ÚS pravděpodobně nedokončí.
Chování prezidenta a jeho kancléře vyvolalo kritiku ze strany opozičních stran. Poslanci proto Baxu, Šimíčka i Mynáře pozvali na zasedání sněmovního podvýboru pro justici konané ve středu 23. ledna. Tam všichni zopakovali a rozvinuli svá dosavadní stanoviska.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) během interpelací následující den řekl, že pokud prezident Baxovi skutečně navrhl funkci za rozhodnutí v živém případu, byl by to podle něj trestný čin.
Ve čtvrtek 24. ledna také Miloš Zeman řekl, že si myslí, že se mu Baxa svými komentáři mstí kvůli jmenování Michala Mazance jeho nástupcem v čele Nejvyššího správního soudu. „On si opravdu toužebně přál, aby doktor Mazanec, který mu předtím dělal místopředsedu, nebyl jeho nástupcem,“ uvedl prezident a pokračoval: „Ať už to nazveme mstou, možná bych spíše mluvil o frustraci či zklamání, tak jsem nevyhověl jeho přání, a on je mrzutý,“ dodal Zeman.
Baxa to o chvíli později v Událostech, komentářích odmítl a zopakoval své výhrady k tomu, že Mazanec nemůže kvůli věku vykonat celý svůj mandát. Osobně proti němu nic nemá a standardně s ním spolupracuje.
Kancléř Mynář pak v pátek 25. ledna stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve věci neudělení bezpečnostní prověrky. Krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka obavou o spravedlnost procesu. Zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Předseda soudu Libor Vávra ale zdůraznil, že má v nestrannost svých soudců naprostou důvěru.