Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro posílení české mise v Afghánistánu. V asijské zemi se bojuje za minimalizaci teroristické hrozby v Evropě, řekl v úterý na velitelském shromáždění české armády. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal, že čeští vojáci, kteří v tamním konfliktu zahynuli, padli zbytečně. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je třeba urychlit modernizaci zastaralé vojenské techniky.
Jsme odsouzeni v Afghánistánu zůstat v zájmu naší civilizace, řekl prezident na velitelském shromáždění
Prezident se na shromáždění vedení armády vyslovil pro posílení české mise v Afghánistánu. „Jako prezident a jako vrchní velitel ozbrojených sil budu podporovat i její případné navýšení, protože se domnívám, že jedině tímto způsobem, a nikoli ústupem z boje, dokážeme bojovat proti islámskému terorismu,“ uvedl Zeman.
Odmítl tvrzení, že působení v Afghánistánu nemá mandát Rady bezpečnosti OSN, podle něj rada alianční misi jednomyslně schválila v roce 2014. Zdůraznil také, že cílem operace není přinést do Afghánistánu demokracii, ale bojovat proti terorismu.
Zeman varoval před stažením z Afghánistánu, protože tamní armáda podle něj není připravená chránit zemi. „Afghánská armáda bojeschopná není, a i když cvičíme speciální jednotky afghánské armády, bude to ještě dlouhý proces,“ řekl. Nepřipravenost afghánské armády podle něj dokládá skutečnost, že hnutí Taliban dokázalo dobýt několik velkých měst, která se dostala zpět pod kontrolu vlády jen díky protiútoku aliančních jednotek.
„Zanechme iluzí, že když odejdeme z Afghánistánu, někdo nás nahradí. Jsme odsouzeni k tomu tam zůstat v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace, která není založena na náboženské nenávisti, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo,“ řekl prezident.
Čeští vojáci podle Zemana přispívají k omezení teroristické hrozby v Evropě, což je nejsilnější argument pro to, aby v Afghánistánu zůstali, přestože letos v zemi padli čtyři z nich. „Ústup z Afghánistánu by naopak byl nejenom zbabělostí, nejenom popřením našeho národního zájmu, ale také zbytečnou, zmarněnou obětí našich vojáků,“ řekl prezident.
Misi podpořil i ministr obrany, Babiš kritizoval Zaorálka
Za pokračování mise v Afghánistánu se postavil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Nedávné útoky, které stály životy našich vojáků v Afghánistánu, jsou tragické, nijak ale nenahlodávají naše odhodlání v zahraničních misích pokračovat,“ řekl.
Metnar také nechtěl předjímat, zda by se mohl mandát pro operaci v Afghánistánu změnit z asistenční na bojovou misi, jak tento měsíc nadnesl Babiš. Podle něj v příštím roce začne odborná diskuse o budoucnosti operace. „Mezinárodní bezpečnostní situace se vyvíjí, je třeba na to adekvátně reagovat,“ řekl. Upozornil ale, že mandát, který pro vyslání českých vojáků schválil parlament, platí do roku 2020.
Podle premiéra Babiše je nepřijatelné, aby z úst bývalých vysokých představitelů ČR zaznívaly poraženecké výroky. Narážel tak na vyjádření někdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se vyslovil pro ukončení mise v Afghánistánu. Podle Babiše Češi z boje neutíkají a své spojence neopouští. To ale podle něj neznamená, aby se o misi, ve které se bezpečnostní situace podstatně zhoršila, nediskutovalo na alianční úrovni.
Babiš dále řekl, že pokud si má ČR udržet vysokou míru své bezpečnosti, musí být aktivní. Zmínil zvyšování účasti českých vojáků na vojenských zahraničních misích. Je potřeba podle něj urychlit modernizaci zastaralé techniky, především bojových vozidel pěchoty, děl a vrtulníků. Zároveň řekl, že se peníze musí vynakládat hospodárně a nesmí se opakovat chyby z minulosti. Dodal, že je potřeba při zadávání veřejných zakázek zohlednit strategické partnery České republiky a podpořit domácí průmysl.
Opata: Armáda počítá s robotickými systémy a umělou inteligencí
Pokud má armáda chránit vlast či bojovat s teroristy, musí se urychleně modernizovat, uvedl ve svém projevu náčelník generálního štábu Aleš Opata. Důraz klade na pořízení výbavy vojáků a na modernizaci pozemních sil. Armáda podle něj počítá i s robotickými systémy a umělou inteligencí.
Opata, který se náčelníkem generálního štábu stal letos, poznamenal, že narůstá význam kyberprostoru a mění se charakter ozbrojených konfliktů. Poukázal na nestabilní bezpečnostní situaci. Armáda proto podle něj musí přispět k tomu, aby se násilí ze slabých a hroutících se států nevyváželo do ČR. Vojáci musí být připraveni i na přímé napadení, i když je tato hrozba nízká. Musí proto mít i v dobách míru připraveny zálohy a rezervy.
Za nejvyšší prioritu označil vybavení vojáků neprůstřelnými vestami a helmami, osobní výzbrojí či ručními zbraněmi. Cílem podle Opaty je, aby se k tomuto problému již po roce 2020 vedení armády nemuselo vracet. Dále zopakoval, že armáda buduje nový výsadkový pluk a staví se zabezpečovací prapor.
Otázka nákupu mobilních radiolokátorů MADR z Izraele za asi 3,5 miliardy korun bude podle Metnara vyřešena do konce letošního roku. Akvizice má podle něj řadu vad, nejsou ale v rozporu se zákonem, na což upozorňovala exministryně obrany Karla Šlechtová (ANO).
Náčelník generálního štábu upozornil, že současná technika bude funkční maximálně do roku 2020. Pak budou mít vojáci problém se zajištěním přehledu o vzdušném prostoru pod 3000 metrů.