Od Masarykova oblíbence po doživotního vězně. Jiří Stříbrný byl temnou stranou první republiky

Začínal jako vášnivý řečník a naděje československé politiky – Jiřího Stříbrného měl rád i Tomáš Garrigue Masaryk. A poté, co zabránil vojenskému puči proti vznikající republice, zamířil Stříbrný do pěti československých vlád. Na výsluní ale vydržel jen několik let a politický vaz mu zlomily korupční aféry i spory s Masarykem a Edvardem Benešem. Odtud už vedla cesta k vydávání bulvárních, pornografických a fašistických deníků i do doživotního žaláře, kde Stříbrný v roce 1955 zemřel.

Zatímco obyvatelé Prahy si ráno 28. října 1918 v deníku Národní politika četli nótu ministra zahraničí Gyuly Andrássyho, ve které nabízelo Rakousko-Uhersko jednání o míru, Jiří Stříbrný chvátal do Obecního domu. Stejně jako Antonín Švehla, Alois Rašín, Vavro Šrobár a František Soukup vyhodnotil nótu jako kapitulaci Rakouska, a společně začali připravovat vyhlášení republiky. Stříbrný dostal na starost zajištění pošt, železnic a dopravy. A večer už spolu s ostatními „muži 28. října“ oznamoval, že Češi se svého státu dočkali.

O den později už pětice mužů převzala moc od rakouského místodržícího Maxe Julia Coudenhoveho. Ovšem Stříbrného hvězdná chvíle měla teprve přijít: v noci na 30. října dostal zprávu, že rakouští vojáci v Praze vyhlašují stanné právo. To by znamenalo puč proti dva dny staré republice. Stříbrnému se ale podařilo přesvědčit rakouský velitelský sbor, aby složil zbraně a vzniku republiky nebránil. Revoluce tím skončila a ze Stříbrného se stal jeden z nejmocnějších mužů Československa.

Revoluce, shromáždění lidí kolem pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze 28. října 1918
Zdroj: Hradní archiv Národního muzea/Rudolf Bruner Dvořák

Z řečníka, rváče a novináře poslancem

Politikou žil Stříbrný už od svých šestnácti let. Nejprve plamenně řečnil a vychvaloval program národních socialistů, což obnášelo i rvačky s mládežnickými členy konkurenční levicové strany – sociální demokracie. Už v devatenácti letech pracoval jako redaktor a o dva roky později seděl v žaláři za kritiku císaře Františka Josefa. Ve vězení sepsal své politické postoje a později je vydal v knize Z mého žaláře.

Z redakce národně-socialistického deníku České slovo zamířil v roce 1911 do říšského sněmu coby poslanec. Tam se seznámil s Masarykem, kterému ve vlaku z Vídně do Prahy vyprávěl, jak si chodí na Bílou horu pravidelně připomínat bezpráví páchané na českém národu. Ve Vídni si také změnil jméno: narodil se jako Ferdinand, ovšem v rámci příslibu ruské pravoslavné církve, že ve Vídni postaví Čechům vlastní školu, pokud jich alespoň dva tisíce konvertují, šel příkladem a při křtu přijal jméno Jiří. Ze stavby školy ale nakonec sešlo.

Když začala válka, byl Stříbrný coby člen strany, která hlasitě kritizovala císařství, záhy mobilizován a úřady jej poslaly na frontu. Jako politicky nespolehlivý se ale nikdy nedostal přímo do boje; místo toho putoval po jednotkách, až skončil v internačních táborech určených pro těžké práce a dostal se i do Thalerhofu na úbočí Alp.

V roce 1917 byl, po obnovení říšské rady, propuštěn a okamžitě se zapojil do domácí odbojové skupiny Maffie. O krutých podmínkách v Thalerhofu pak promluvil před poslanci ve slavném projevu, ve kterém upozornil na to, jak přistupuje Rakousko-Uhersko k vlastním občanům. Projev vynesl Stříbrného definitivně na politické výsluní. 

Stříbrný se zasadil také o zorganizování celonárodní stávky proti neutěšené hospodářské situaci a hladovění obyvatel. K tomu došlo 14. října 1918 a Stříbrný doufal, že republika bude vyhlášena už toho dne. To se sice nestalo, stávka ale připravila půdu pro to, co následovalo o dva týdny později. A když předseda národních socialistů Václav Klofáč, který sehraje ve Stříbrného životním příběhu ještě další roli, odjel koncem měsíce za Edvardem Benešem do Ženevy, byl to Stříbrný, kdo se stal jedním z pěti mužů 28. října.

Mezi nejmocnějšími muži republiky

Stříbrný byl na svou roli při vzniku státu pyšný, možná nejvíc z celé pětice. Proto těžce nesl, když se v listopadu vrátil z exilu Masaryk a vyzdvihl roli exilových politiků. Právě to, zda se za Československo více zasloužil domácí odboj, nebo exil, se později stalo tématem častých pří mezi Stříbrným a Masarykem. V prvních letech republiky ale patřil Stříbrný mezi oblíbence prezidenta, který mu dokonce půjčil čtvrt milionu korun na rozjezd podnikání. Když se ale později rozkmotřili, vyžadoval je zpět a Stříbrný půjčku označil za úplatek.

Ký div, že na nás si přitom nikdo ani nevzpomněl. Prozrazuji to, ač snad bych neměl: bylo nám to líto a bylo to tím bolestnější, když za pár minut po vší té slávě museli jsme zasednout ve vedlejší místnosti, abychom učinili všechna opatření k zabezpečení a klidnému vývoji nově zrozeného státu, zatímco ve vedlejším sále to bouřilo pochvalou a slávou.
Jiří Stříbrný
podle Pavla Kosatíka, v knize Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života

Stříbrný se stal záhy ministrem železnic, z postu ale musel už po dvou měsících v roce 1919 odstoupit: a to proto, že hrál karty s pokladníkem Městské spořitelny pražské, který kvůli hře zpronevěřil 300 tisíc korun. Stříbrného rezignaci tehdy Masaryk ocenil a označil jej za jednoho z nejperspektivnějších československých politiků.

Stříbrný se do vysoké politiky vrátil už následujícího roku – a nakonec se stal celkem pětkrát ministrem na resortech pošt a telegrafů, železnic a na národní obraně. Zasedal spolu s Rašínem či Švehlou v Pětce, neústavním spolku „moudrých mužů“, kteří kontrolovali parlament i vládu.

Jenže nepřestal přitahovat kontroverze, a když do jeho strany, později známé jako Československá strana národně socialistická, vstoupil Edvard Beneš, se kterým se vzájemně ostře kritizovali, Stříbrného vrcholná politická kariéra se nachýlila.

1926: Stříbrného dohnaly kontroverze

Roky 1924 až 1928 znamenaly Stříbrného politický pád. Jako první se objevila tzv. lihová aféra. Jistý milionář Adolf Kabeláč pomáhal lihovarníkům prát peníze – jenže se znal také se socialisty a zvláště se Stříbrným, na kterém kus jeho špatné pověsti ulpěl.

Formálně ale z postu ministra železnic odstoupil Stříbrný až v tzv. Marmaggiho aféře v roce 1925. V souvislosti s připomínkou výročí upálení Jana Husa vyvolal prezident Masaryk diplomatickou roztržku s Vatikánem, který z Prahy stáhl svého nuncia Francesca Marmaggiho. Stříbrný se postavil za Masaryka, přijal za jeho jednání odpovědnost a na post člena vlády rezignoval. Tehdy ještě Masaryk jeho odchodu z vlády litoval.

  • Diplomatický konflikt se rozhořel mezi Československou republikou a představiteli Vatikánu ve druhé polovině dvacátých let 20. století, v souvislosti s připomínkou památky Jana Husa. Do jejího průběhu se snažili zasáhnout duchovní představitelé Vatikánu. Vláda ale tyto zásahy odmítla.
  • Významné osobnosti Československa kladly věnce k sochám Jana Husa, a to včetně prezidenta T. G. Masaryka. Prezident navíc namísto státní vlajky nechal na Hradě vyvěsit husitský prapor. Tento čin ale katolická veřejnost pochopila jako provokaci a odsoudily ho i vatikánské kruhy. Papežský stolec následně odvolal z Prahy svého nuncia Francesca Marmaggiho.
  • K usmíření s Vatikánem se odhodlal ministr zahraničí Edvard Beneš až na počátku roku 1927, když nechal vyhotovit dokument, který shrnoval všechny dosud nevyřešené otázky mezi státem a církví.
  • Zdroj: wikipedia.org

O rok později se stal Stříbrný ministrem obrany, to už ale byla jeho poslední vysoká funkce. V té době se začaly na veřejnost dostávat zprávy o tom, že coby ministr železnic kupoval od svého bratra Františka, majitele dolu, uhlí za přemrštěné ceny. Stříbrného navíc obvinil jeho stranický kolega Klofáč z toho, že je nemocný syfilitidou, trpí progresivní paralýzou, vede zhýralý život a měl by skončit v blázinci. Zároveň se objevily informace, že generál Radola Gajda usiluje v čele českých fašistů o státní převrat, a Stříbrný, který se s Gajdou znal, byl obviněn ze sympatií k fašismu, které znepokojily zejména Hrad.

Tím se cesty Masaryka a Stříbrného definitivně rozešly. V kauze předraženého uhlí Stříbrný stanul před soudem obviněn z korupce a křivopřísežnictví – a proti němu vystupoval v roli obhájců vedlejších účastníků řízení Jaroslav Stránský, vydavatel prohradních Lidových novin. Stříbrného zase hájil – a nakonec úspěšně – Ladislav Rašín, syn jednoho z mužů 28. října.

Ve stejné době, tedy v roce 1926, byl Stříbrný vyloučen z Československé strany národně socialistické, v níž strávil tři dekády života, a partaj se pod vedením Beneše proměnila v obhájce Masarykových kroků. O dva roky později přišel Stříbrný také o poslanecký mandát. Úkorně bral Stříbrný všechno, nejvíce ho ale zasáhlo to, že se při oslavách deseti let republiky jeho jménu historici a pamětníci spíše vyhýbali.

Na temnou stranu moci

Už ve svém osudovém roce 1926 založil Stříbrný spolu s bratrem Františkem tiskařskou firmu Tempo. Vydávali bulvární deníky, pornografické listy a neváhali pronajmout rotačky i československým fašistům. Z tiskárny Tempo se hrnula obvinění Hradu z korupce, lží a politických chyb, zatímco se Stříbrný angažoval ve fašistických stranách, z nichž nejznámější byla Národní liga. Proti mediální kampani Tempa vystupovaly zejména Lidové noviny, které hájily linii Masaryka a posléze i Beneše. Ještě v roce 1938 Stříbrného deníky tvrdily, že je zapotřebí „odbenešit“ republiku.

To vše ale přestalo ve chvíli, kdy Němci začali republiku okupovat. Stříbrný sice nezastavil své rotačky, z politických témat se ale převážně stáhl a uchýlil se do své vily v Káraném. S nacisty nikdy nespolupracoval.

Protektorátní dobu lze ilustrovat tím, že na jedné straně svého deníku otiskl Stříbrný velký článek, který se věnoval padesátým narozeninám vůdce. A na druhé straně byl článek, který popisoval, jak se muži po padesátce dostávají do velkých fyzických problémů.
Jaroslav Šebek
historik

Přesto byl v roce 1946 zatčen a vyslechl si před Národním soudem obžalobu ze zločinů proti republice. Podle historiků se stal nejspíš obětí radikální poválečné atmosféry a posloužil jako symbol toho špatného na československé politice. A přestože nešlo podle nich o mstu Beneše za léta trvající předválečné útoky, milost prezident Stříbrnému neudělil.

Jiří Stříbrný před soudem v roce 1947
Zdroj: Kandelar Ladislav/ČTK

Odsouzen byl k doživotnímu vězení. V něm stihl ještě sepsat své paměti. Kdysi nejmocnější muž Československa Jiří Stříbrný za mřížemi valdické věznice 21. ledna 1955 zemřel.

Jiří Stříbrný: „Byla to senzace. Muž 28. října za zradu na vlastním státě a národě odsouzen k doživotnímu žaláři."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Praha představila nové vizualizace Vltavské filharmonie

Vltavská filharmonie v Praze už má hotovou podrobnější architektonickou studii i plán financování projektu. Na setkání s veřejností to řekl náměstek primátora hlavního města pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Ten zároveň představil nové vizualizace i model budovy. Stavba by podle plánu měla začít v roce 2027 a trvat by měla pět let.
před 6 hhodinami

Policie zadržela muže, který měl v obci na Lounsku ve sklepě mučit a znásilňovat ženu

Mimořádně brutální případ vyšetřuje ústecká policie. Zadržela čtyřicetiletého muže, který měl ve sklepě držet, mučit a znásilňovat mladou dívku. Po třech měsících se jí podařilo z domu utéct k sousedce. Ta ve středu České televizi řekla, že oběť byla v zuboženém stavu a měla řetěz kolem krku. Podle místních podezřelý v Siřemi na Lounsku, kde k činu došlo, nežil. Do obce ale často jezdil.
před 6 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Mrazivé počasí plní noclehárny a azylové domy pro bezdomovce

Mráz, který v posledních dnech padá hluboko pod nulu, plní noclehárny a azylové domy v Česku. Některá zařízení už proto zavedla krizový režim. Například v Českých Budějovicích už provozovatelé noclehárny neměli lůžka pro všechny bezdomovce, kteří tam chtěli přespat. Klientům proto nabízeli alespoň židle či prostory na podlaze ve vytopených místnostech. Mrazivé počasí více plní také ordinaci praktického lékaře v Pardubicích, která pečuje o šest set lidí bez domova s cílem předejít dlouhodobé léčbě a hospitalizacím.
před 8 hhodinami

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
před 8 hhodinami

iDNES.cz: Zítko dostal kvůli incidentu na soudu s Peterkovou podmínku

Obvodní soud pro Prahu 2 uložil Pavlu Zítkovi roční podmíněný trest kvůli předloňskému incidentu na pražském městském soudu při jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou. Muž spojovaný s českou dezinformační scénou dostal také dvouletý zákaz pobytu na území Prahy, informoval web iDNES.cz. Verdikt je nepravomocný. Podmíněnými tresty potrestaly soudy za stejný čin už loni tři další muže. Jejich rozhodnutí už soudní moci nabylo.
před 13 hhodinami

Češi dosud vybrali na Ukrajinu sedm miliard

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.
před 18 hhodinami

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 22 hhodinami
Načítání...