Od počátku příštího roku by se měli lékaři při předepisování léku dozvědět, zda pacient nebere jiný přípravek, se kterým by vytvořil nežádoucí kombinaci. Rozšíří se tak systém elektronických receptů, pacienti zároveň budou moci informaci odepřít.
O lékovém záznamu, tedy možnosti zkontrolovat při předepisování elektronického receptu možnou kontraindikaci léků, se sice hovořilo od počátku příprav eReceptů, ale při jejich ostrém startu chyběl. Změní se to až v lednu 2019, elektronické recepty jsou přitom již od letošního ledna povinné.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se k lékovému záznamu musel ještě vyjádřit Úřad na ochranu osobních údajů. Poté Vojtěchův úřad a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) jeho připomínky zapracovaly. Základním požadavkem bylo, aby nebyl systém zneužitelný.
Nakonec nebudou mít všichni lékaři volný přístup do záznamů všech pacientů, jak původně ministerstvo zvažovalo. Těch, kteří se dostanou k lékovému záznamu konkrétního člověka, bude jen málo. „Lékový záznam uvidí jenom ten člověk, který má vztah k danému pacientovi,“ ujistil náměstek ministra Filip Vrubel. Kromě ošetřujících lékařů se k údajům dostanou lékaři záchranné služby a omezeně i lékárníci.
Pacient však bude moci přístup ke svým údajům zakázat – buď konkrétnímu lékaři či lékárníkovi, nebo všem. Půjde to elektronicky i dopisem adresovaným SÚKL.
Sami pacienti si své lékové záznam mohou prohlédnout již nyní přes Portál občana. K přístupu je ale potřeba mít elektronický občanský průkaz a čtečku, či přístupové údaje, které lze získat na kontaktních místech CzechPoint.
Elektronické recepty by lékaři měli povinně vydávat od počátku tohoto roku, ukázalo se ale, že SÚKL ještě mnoho lékařů do systému eReceptů nezaregistroval. Ministr Vojtěch nakonec oznámil, že tomu, kdo eRecepty nebude vydávat, letos ještě nehrozí žádný postih.
Od příštího roku by však omluvou pro nevypsání elektronického receptu již měly být jedině mimořádné události jako výpadek elektřiny nebo připojení k internetu, případně havárie centrálního úložiště elektronických receptů. Ministerstvo předpokládá, že elektronicky evidováno bude potom 98 procent receptů. V současné době je to asi 85 procent.
Recept je zatím jediný povinně elektronizovaný prvek ve zdravotnictví. Elektronicky ale mohou lékaři vést i zdravotnickou dokumentaci, standardem se stává například elektronické posílání rentgenových snímků. Nepřímo souvisí se zdravotnictvím elektronické neschopenky, které lékaři používat mohou a podle původních plánů měly být od příštího roku i povinné. Vláda však na jaře povinnost odložila.
Ani zavádění eReceptů nešlo hladce, k dispozici jsou již od roku 2007, ale povinnost chtěl stát zavést o osm let později. Podařilo se to až o tři roky později a proti vůli České lékařské komory. Ta ještě loni na podzim vyzývala k dalšímu odkladu. Prezident komory Milan Kubek hovořil o odepření péče pacientů „jenom proto, že ten člověk nemá důvěru v systém elektronických receptů, že si nepřeje, aby se jeho citlivé osobní údaje toulaly někde na centrálních úložištích“. Navrhoval také odklad povinnosti pro starší lékaře, kteří půjdou brzy do důchodu a s elektronickými recepty se už nechtějí učit pracovat.
