E-neschopenky nebudou spuštěny příští rok, podle ministerstva práce je projekt nepřipravený

Ministerstvo práce navrhuje prozatím zrušit a ze zákona vyškrtnout elektronické neschopenky, které se měly v Česku používat už od ledna příštího roku. Podle vedení resortu není jejich zavedení v tomto termínu reálné a představovalo by „poměrně masivní a komplexní zásah“ do nemocenské. Podle představ resortu by měl vzniknout úplně nový zákon a e-neschopenky by tak začaly fungovat až od roku 2021. Jenže právě na e-neschopenky bylo navázané zrušení tak zvané karenční lhůty pro výplatu nemocenské, což je součást koaličního vyjednávání mezi ANO a ČSSD.

Video Události: Elektronické neschopenky se zřejmě odloží
video

Události: Elektronické neschopenky se zřejmě odloží

„Není již reálné, aby úprava byla zavedena v původně předpokládaném termínu 1. ledna 2019,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k novele. Podle vedení resortu se při přípravách ukázalo, že zavádění bude složitější a také náročnější na čas.  

O elektronických neschopenkách jednala v dubnu vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovní sociální výbor se jimi zabýval už v únoru, pak se na ně zaměřil také jeho podvýbor pro informační systémy. Piráti proto kritizují nynější vedení resortu v čele s ministryní Jaroslavou Němcovou (ANO), které podle nich může za zpoždění projektu.

Ministerstvo chce elekronické neschopenky ze zákona vyškrtnout, od ledna příštího roku je měli lékaři používat dobrovolně. Resort zároveň ujišťuje, že to neznamená opuštění záměru zprovoznit e-neschopenky. Ministerstvo plánuje do konce roku předložit úplně nový návrh na jejich zavedení tak, aby se začaly používat od ledna 2021.

Proplácení prvních tří dnů nemocenské? ANO chtělo změnu navázat právě na e-neschopenky 

O projektu e-neschopenek by měla ve středu jednat tripartita. Ta bude diskutovat i o zrušení tak zvané karenční lhůty a výši nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Toto téma je součástí koaličního vyjednávání mezi hnutím ANO a ČSSD, přičemž sociální demokraté požadují zrušení této lhůty. Stejný požadavek zaznívá také od komunistů, kteří mají vládu tolerovat ve sněmovně. 

Teď je zákon nastavený tak, že v prvních třech dnech nemoci zaměstnanci žádné náhrady nedostávají. Od 4. do 14. dne jim pak zaměstnavatelé platí 60 procent základu výdělku, a to za pracovní dny. Od 15. dne pak poskytuje dávky z nemocenského pojištění stát.

„Nám přijde nespravedlivé trestat zaměstnance za to, že jsou nemocní. Proto jsme navrhli obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech za 60 procent platu,“ vysvětluje předseda ČSSD Jan Hamáček. 

Vicepremiér Richard Brabec (ANO) nedávno uvedl, že by ANO mohlo kývnout na zrušení karenční lhůty,  jenže se to mělo propojit právě s elektronizací zdravotnictví a zavedením elektronické neschopenky. To ovšem byly plány předtím, než ministerstvo práce navrhlo její vyškrtnutí ze zákona.   

Naroste nemocnost, bojí se pravice. Lidi nebudou chodit nemocní do práce, oponují odbory 

Proti změně současných pravidel, kdy se první tři dny nemocenské zaměstnancům neproplácejí, protestují zaměstnavatelé alespoň do doby, než začne fungovat právě elektronická neschopenka. Už dnes si totiž stěžují na nedostatek lidí. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se navíc obává, že vzroste tlak na přesčasy těch zaměstnanců, kteří budou muset odpracovat absenci lidí s neschopenkou.

A k jejich obavám se přidává i ODS. „Já se obávám, že jakmile se znovu proplácení v prvních třech dnech nemoci vrátí, tak opět vzroste nemocnost,“ říká poslanec ODS Jan Skopeček.

Odbory ale s podobnými argumenty nesouhlasí. Upozorňují spíše na to, že lidé raději chodí nemocní do práce, čímž naopak zvyšují počet nemocných. „Tím nejenže nepomáhají, ale oni jdou proti svému zdraví a proti zdraví ostatních,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.