Ministerstvo práce navrhuje prozatím zrušit a ze zákona vyškrtnout elektronické neschopenky, které se měly v Česku používat už od ledna příštího roku. Podle vedení resortu není jejich zavedení v tomto termínu reálné a představovalo by „poměrně masivní a komplexní zásah“ do nemocenské. Podle představ resortu by měl vzniknout úplně nový zákon a e-neschopenky by tak začaly fungovat až od roku 2021. Jenže právě na e-neschopenky bylo navázané zrušení tak zvané karenční lhůty pro výplatu nemocenské, což je součást koaličního vyjednávání mezi ANO a ČSSD.
E-neschopenky nebudou spuštěny příští rok, podle ministerstva práce je projekt nepřipravený
Události: Elektronické neschopenky se zřejmě odloží (zdroj: ČT24)
„Není již reálné, aby úprava byla zavedena v původně předpokládaném termínu 1. ledna 2019,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k novele. Podle vedení resortu se při přípravách ukázalo, že zavádění bude složitější a také náročnější na čas.
O elektronických neschopenkách jednala v dubnu vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovní sociální výbor se jimi zabýval už v únoru, pak se na ně zaměřil také jeho podvýbor pro informační systémy. Piráti proto kritizují nynější vedení resortu v čele s ministryní Jaroslavou Němcovou (ANO), které podle nich může za zpoždění projektu.
- Lékař vystaví prostřednictvím portálu e-neschopenku, ta se hned zapíše do evidence.
- Zaměstnanec a pojištěnec obdrží papírový list průkazu práce neschopného pro účely zaměstnavatele a kontrol, také si oba budou moci kdykoliv ověřit údaje z neschopenky.
- Pokud lékař vystaví neschopenku v tištěné formě, zašle ji jako dosud poštou orgánu nemocenského pojištění, který ji převede do elektronické podoby.
- Zaměstnavatelům má elektronická neschopenka zajistit snížení povinností vůči správě sociálního zabezpečení a možnost průběžného sledování a ověřování údajů o době pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
- eNeschopenka bude mít 3 díly (hlášení o vzniku DNP – Dočasná neschopnost práce, průkaz práce neschopného, hlášení o ukončení DNP).
- Zaměstnanec od lékaře obdrží pro své potřeby vytištěnou neschopenku, aby mohl doložit pracovní neschopnost zaměstnavateli, aby věděl, kdy má vycházky, kontroly atd. Zaměstnanec bude mít přístup do databáze práce neschopných.
- Zdroj: ZS ČR, OSPZV -ASO ČR
Ministerstvo chce elekronické neschopenky ze zákona vyškrtnout, od ledna příštího roku je měli lékaři používat dobrovolně. Resort zároveň ujišťuje, že to neznamená opuštění záměru zprovoznit e-neschopenky. Ministerstvo plánuje do konce roku předložit úplně nový návrh na jejich zavedení tak, aby se začaly používat od ledna 2021.
Proplácení prvních tří dnů nemocenské? ANO chtělo změnu navázat právě na e-neschopenky
O projektu e-neschopenek by měla ve středu jednat tripartita. Ta bude diskutovat i o zrušení tak zvané karenční lhůty a výši nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Toto téma je součástí koaličního vyjednávání mezi hnutím ANO a ČSSD, přičemž sociální demokraté požadují zrušení této lhůty. Stejný požadavek zaznívá také od komunistů, kteří mají vládu tolerovat ve sněmovně.
Teď je zákon nastavený tak, že v prvních třech dnech nemoci zaměstnanci žádné náhrady nedostávají. Od 4. do 14. dne jim pak zaměstnavatelé platí 60 procent základu výdělku, a to za pracovní dny. Od 15. dne pak poskytuje dávky z nemocenského pojištění stát.
„Nám přijde nespravedlivé trestat zaměstnance za to, že jsou nemocní. Proto jsme navrhli obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech za 60 procent platu,“ vysvětluje předseda ČSSD Jan Hamáček.
Vicepremiér Richard Brabec (ANO) nedávno uvedl, že by ANO mohlo kývnout na zrušení karenční lhůty, jenže se to mělo propojit právě s elektronizací zdravotnictví a zavedením elektronické neschopenky. To ovšem byly plány předtím, než ministerstvo práce navrhlo její vyškrtnutí ze zákona.
- Podle návrhu ČSSD by pracovníkům platili od prvního do čtrnáctého dne náhradu 60 procent zaměstnavatelé. Za to by jim klesly odvody nemocenského pojištění z 2,3 na 2,1 procenta.
- Podle návrhu ANO by zaměstnavatelé nemocným poskytovali v prvních třech dnech 30 procent a náhrady by platili jen do jedenáctého dne. Stát by pak nemocenskou vyplácel od dvanáctého dne.
- Podle třetí varianty by zaměstnavatelé platili 60 procent od prvního do jedenáctého dne, odvody by jim klesly ze 2,3 na 1,8 procenta. Nemocenské pojistné by tak začali znovu odvádět pracovníci, a to 0,6 procenta. Měsíčně by to podle podkladů činilo asi 180 korun. Od dvanáctého dne nemoci by posílal nemocenskou stát.
Naroste nemocnost, bojí se pravice. Lidi nebudou chodit nemocní do práce, oponují odbory
Proti změně současných pravidel, kdy se první tři dny nemocenské zaměstnancům neproplácejí, protestují zaměstnavatelé alespoň do doby, než začne fungovat právě elektronická neschopenka. Už dnes si totiž stěžují na nedostatek lidí. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se navíc obává, že vzroste tlak na přesčasy těch zaměstnanců, kteří budou muset odpracovat absenci lidí s neschopenkou.
A k jejich obavám se přidává i ODS. „Já se obávám, že jakmile se znovu proplácení v prvních třech dnech nemoci vrátí, tak opět vzroste nemocnost,“ říká poslanec ODS Jan Skopeček.
Odbory ale s podobnými argumenty nesouhlasí. Upozorňují spíše na to, že lidé raději chodí nemocní do práce, čímž naopak zvyšují počet nemocných. „Tím nejenže nepomáhají, ale oni jdou proti svému zdraví a proti zdraví ostatních,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.