Praha - Před šesti měsíci se politická scéna otřásla rozsáhlou policejní razií na řadě míst Česka včetně sídla premiéra. Z tehdejších vyjádření šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty a olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana se mohlo zdát, že republika míří k vypořádání se s korupčními praktikami i k procesu, který převýší soud s Davidem Rathem. Až do středečního obvinění někdejšího náměstka šéfa pražských žalobců Libora Grygárka to ovšem nevypadalo, že by za půl roku případ nějak výrazněji pokročil – s výjimkou politického dopadu v podobě konce Nečasovy vlády. Jaký je momentální stav všech tří větví tzv. Nagygate?
Události 13. června 2013 působily jako exploze. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) spolu s Útvarem rychlého nasazení (URNA) zasahoval ve Strakově akademii, královéhradeckém sídle Lesů ČR i kancelářích a domech pražských lobbistů Iva Rittiga a Romana Janouška. Kriminalisté zabavili 120 milionů korun a desítky kilogramů zlata z trezorů Komerční banky, do vazby poslali sedm lidí včetně bývalého šéfa vojenské rozvědky Ondreje Páleníka, vedoucí premiérovy kanceláře Jany Nagyové a exposlanců za ODS Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. Jen několik hodin poté zamířil za mříže i jejich spolustraník Marek Šnajdr.
Kusé a postupně se objevující informace nasvědčovaly tomu, že se policii a státním zástupcům podařilo rozbít rozsáhlou síť, jejíž hybnou sílu měly představovat podnikatelské a lobbistické struktury z české metropole. Šéf ÚOOZ Robert Šlachta hovořil o tom, že šlo o nejnáročnější zásah jeho útvaru, na kterém pracovalo 400 policistů – a na tiskové konferenci den po razii naznačil, že se dá očekávat i další zatýkání: „Podezření na další osoby máme. Shromážděné materiály jsou pro nás velmi cenné a budou důležité pro náš další postup.“
Jediným viditelným důsledkem celé operace se ale v následujících dnech a týdnech stal pád středopravicové vlády Petra Nečase a vleklá politická krize. Šest měsíců mezi 13. červnem a 13. prosincem totiž nepřineslo ani nové zatýkání, ani jedinou obžalobu, jednotliví aktéři případu naopak cely vazebních věznic postupně opouštěli – a až do této středy, kdy policie obvinila Libora Grygárka ze zneužití pravomoci, se nezdálo, že by mělo zaznít další obvinění.
Policejní vykročení proti někdejšímu náměstkovi vrchního státního zástupce tak nakonec může značit, že se policisté stále drží hlavní a prvotní linie celého případu, jenž bývá plošně nazýván jako kauza Nagyová, případně Nagygate (ačkoli expremiér Nečas hovoří o Ištvangate); náměstek vrchního olomouckého žalobce Pavel Komár ostatně pro server Lidovky.cz uvedl, že Grygárkovo stíhání otevírá poslední linii největší kauzy letošního roku: „Mohu potvrdit, že toto trestní stíhání patří do dosud prověřované oblasti a spadá do té takzvané třetí větve trestního řízení.“ V jakém stádiu tedy jednotlivé větve případu jsou?
1. VĚTEV: KLIENTELISTICKÁ SÍŤ
Aktéři:
- někdejší náměstek vrchního státního zástupce Rampuly Libor Grygárek
- podnikatel a letitý člen ODS Tomáš Hrdlička
- podnikatel s vazbami na exprimátora Béma Roman Janoušek
- podnikatel a monacký rezident Ivo Rittig
- bývalý úředník pražského magistrátu Jiří Toman
Prověřování výše uvedené pětice osob stálo na počátku celé policejní razie. Kriminalisté už od počátku loňského roku mapují údajnou organizovanou zločineckou strukturu, která si měla prostřednictvím klientelistických vazeb sjednávat vliv ve státních a polostátních podnicích a finančně na nich profitovat. Hlavní centrum její působnosti se má vázat na Prahu - ÚOOZ zasahoval v Janouškově a Rittigově vile, v kancelářích obou mužů, v pražské Galerii Myšák nebo v sídlech Povodí Vltavy a Lesů ČR. Vedle toho kriminalisté zabavili 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata v bezpečnostních schránkách Komerční banky. K části zlata se později přihlásil Janouškův obchodní partner Luboš Pašek.
Orgány činné v trestním řízení označily klientelistickou linku případu Nagyová za ústřední už v červnu, od policejní razie se ale veřejnost nedozvěděla o žádném posunu až do středy 11. prosince, kdy policisté obvinili ze zneužití pravomoci Libora Grygárka. O tom, že někdejší náměstek pražského vrchního státního zástupce zametal citlivé kauzy pod koberec, se spekulovalo již dříve - a podle olomouckých žalobců nedal pokyn k řádnému objasnění případu praní špinavých peněz, jehož se měl ve Švýcarsku dopustit lobbista Roman Janoušek. Motivem prý byly těsné vazby obou mužů (čtěte víc).
O podezření, že Grygárek úmyslně nesplnil pracovní povinnost, přitom kriminalisté promluvili už v červnu; stejně tak hovořili i o tom, že prověřují podezření z trestného činu sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky a legalizace výnosů z trestné činnosti, kterých se měli dopustit Janoušek, Hrdlička, Rittig, Toman a další osoby.
Janouška se údajně týkala razie v sídle Povodí Vltavy, podle Mladé fronty Dnes u pěti předražených projektů na úpravu vodních děl inkasoval nestandardní odměny. Ivo Rittig potom měl policisty motivovat k cestě do centrály Lesů ČR; hledali zde materiály k vypracování tzv. etického kodexu. Ten si státní podnik objednal právě u poradenské firmy Rittig & Partners v celkové hodnotě 1,5 milionu. Rittig i Janoušek v uplynulých měsících absolvovali policejní výslech, obviněni však nebyli.
Prověřování domnělé klientelistické sítě dovedlo Šlachtovy muže i k dalším dvěma větvím případu. Jejich hlavní aktérkou se stala tehdejší šéfka kanceláře předsedy vlády a nynější manželka expremiéra Petra Nečase – Jana Nečasová (Nagyová).
2. VĚTEV: SLEDOVÁNÍ VOJENSKOU ROZVĚDKOU
Aktéři:
- zpravodajec Jan Pohůnek
- (bývalá) vedoucí premiérova kabinetu Jana (Nagyová) Nečasová
- (bývalý) šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda
- Kovandův předchůdce v čele Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník
Druhá větev Nagygate se týká zneužití vojenské rozvědky ke sledování Nečasovy ženy (dnes již exmanželky) Radky a zaměstnanců Úřadu vlády Aleny Hegrové a Jiřího Pertla. U zpravodajců si ho měla objednat vedoucí kanceláře premiéra a jeho tehdejší milenka Jana Nagyová. Získanými informacemi chtěla podle policie tlačit na Nečase, aby se rozvedl; zaměstnance Úřadu vlády prý dala sledovat z obav, aby se vztah s premiérem nedostal na veřejnost.
Policisté kvůli zneužití Vojenského zpravodajství vyslechli za uplynulý půlrok dvacet svědků. Všichni aktéři zůstávají i nadále obvinění, přičemž u Milana Kovandy a Jana Pohůnka bylo v říjnu obvinění ještě rozšířeno. První zmíněný voják je podezřelý z toho, že porušil povinnost při správě cizího majetku, když ze zdrojů rozvědky proplatil sledovací agentuře částku přesahující 125 000 korun (ke sledování zaměstnanců Strakovy akademie). Pohůnek je nově viněn i z toho, že k využití agentury Kovandu navedl.
Jakkoli se případ může jevit přehledným, obžaloba ve věci zneužití rozvědky se stále odkládá. Původně měla být zkompletována v říjnu, před měsícem ovšem Robert Šlachta hovořil o tom, že bude hotová až po Novém roce – a to v nejrychlejším případě. Výpovědi aktérů i svědků se totiž výrazně rozcházejí, a to jak v rovině motivace ke sledování, tak v otázce, kdo sledování vlastně nařídil.
Zpravodajci tvrdí, že je Nagyová neúkolovala – Pohůnek prý nikdy žádný pokyn od Nagyové nedostal, Páleník uvedl, že by bez Nečasova vědomí rozkaz ke sledování Radky Nečasové nedal, a Kovanda řekl, že situaci nebral „jako nařízení Nagyové nebo Nečase, ale jako impulz od předsedy vlády ČR a vrchní ředitelky kabinetu“. Výslechy zaměstnanců Úřadu vlády Hegrové a Pertla ovšem naznačují, že minimálně jejich sledování nařídila právě Nagyová. Zadání sledování by mohl objasnit expremiér Petr Nečas, ten však vypovídat odmítl, a navíc tvrdí, že jde o vykonstruovaný a politicky podjatý proces.
Rozchází se i motiv. Podle Hegrové nechala Nagyová sledovat Nečasovou proto, aby zjistila, jestli nemá milence, o kterém by následně mohla informovat předsedu vlády. Podle advokáta Nagyové Bruny tak ale činila z bezpečnostních důvodů a z obav, že je Radka Nečasová napojena na svědky Jehovovy. Zpravodajci potom popírají, že by vůbec o sledování šlo – s ohledem na údajné ohrožení premiérovy rodiny hovoří o kontrasledování.
3. VĚTEV: PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ
Aktéři:
- někdejší člen vedení ČD Roman Boček
- vedoucí premiérovy kanceláře Jana (Nagyová) Nečasová
- bývalý poslanec za ODS a člen vedení Českého aeroholdingu Ivan Fuksa
- bývalý poslanec za ODS a člen dozorčí rady Čepra Marek Šnajdr
- bývalý šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř
Exposlanci Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, které jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátů, a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Výměnu mandátů za trafiky měla s tzv. rebely domlouvat Jana Nagyová a Roman Boček. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita a trojici exposlanců vyňal z pravomoci orgánů činných v trestném řízení. Nejvyšší státní zastupitelství následně stíhání všech tří rebelů zrušilo a exposlanci opustili vězení, Fuksa a Šnajdr se dokonce na čas vrátili zpět do vedení státních podniků.
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan se ještě pokusil argumentovat tím, že poslanci s premiérem výměnu „křesel za křesla“ domlouvali i jinde než na půdě sněmovny, na konci října ale Nejvyšší soud uvedl, že trojici rebelů není možné stíhat z přijetí úplatku ani za jednání mimo Poslaneckou sněmovnu. Žalobci Ištvanovi se tak celá právní konstrukce rozsypala pod rukama.
„Pakliže Nejvyšší soud v tom odůvodnění vyloží, že pokud poslanec přijme v souvislosti s projednáváním věcí obecného zájmu, kterým je třeba legislativní proces ve sněmovně, neoprávněnou výhodu, a toto jednání bude považovat za beztrestné, potom nemají orgány činné v trestním řízení prakticky žádnou možnost, aby jednání mohlo být postihováno,“ reagoval Ištvan. Stíhání tří rebelů označil za definitivně uzavřené i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Nagyová a Boček jsou přitom ve věci stíháni dál, ovšem zatím bez výsledku, a teoreticky může přibýt i expremiér Petr Nečas – a to jako ten, kdo podle Ištvana úplatek nabízel. Možnost Nečasova stíhání proto šéf olomouckých žalobců dosud nevyloučil. Sám expremiér potom vnímá celý případ v politické rovině. „Z okruhu státních zástupců je všeobecně známo, že pan Ištvan nenávidí ODS,“ prohlásil před časem v rozhovoru pro časopis Týden. „Takže podle mě chtěl trumfnout paní Bradáčovou, která dostala hejtmana, což je na úrovni ministra. Trumfnout ho můžete jen někým, kdo je nad úrovní ministra - a to je premiér.“
Robert Šlachta: „Se znalostí celé kauzy říkám naprosto otevřeně, že všechny větve kauzy - zneužití rozvědky, trafiky a kmotři - spolu souvisí. A to přes některé osoby a informace ve spise.“
