Mise českých vojáků v Pobaltí je pro postavení České republiky v Severoatlantické alianci klíčová. V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to uvedl končící předseda vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel. Jenže právě kvůli českým vojákům v Pobaltí by komunisté nemuseli podpořit vznikající vládu ANO s ČSSD.
Komunisté už oznámili, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení zahraničních misí armády, KSČM vzniku kabinetu nepomůže. Návrh prohlášení nyní počítá s vysláním dalších vojáků do Afghánistánu, Iráku a nově i Pobaltí.
„Mise v Afghánistánu a Iráku jsou v souladu s tím, co české vlády dlouhodobě prosazují, a to je namísto přijímání uprchlíků spíše stabilizace zdrojových zemí. To komunistům nevadí, vadí jim ale přítomnost českých vojáků v Pobaltí. Podle mě je ale Pobaltí klíčová oblast pro naše bezpečí,“ upozornil v pořadu Otázky Václava Moravce ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Petr Kratochvíl.
Podle generála Petra Pavla je ale mise v Pobaltí pro postavení České republiky uvnitř NATO klíčová. „Narušilo by to naše vztahy s Aliancí. Naše jednotka už tam byla na tři měsíce, další přítomnost formou mise má ukázat, že všichni členové NATO berou ruskou hrozbu vážně. Naši spojenci už tam jsou,“ vysvětlil Pavel.
O přítomnost vojáků Aliance požádaly přímo pobaltské země. „A to po anexi Krymu. Protože Rusko hovořilo o ochraně ruských menšin kdekoliv v Evropě. Naše přítomnost má jasně stabilizující charakter pro celý region. Není to demonstrace síly, ale vyjádření toho, že NATO je připravené se bránit, kdyby mělo Rusko vůči pobaltským zemím jakýkoliv nepřátelský projev,“ upozornil Pavel.
Zatímco situaci v Pobaltí se podle něj podařilo uklidnit, ohroženy jsou nyní země v Podněstří včetně Rumunska, které nyní začalo z obav ze střetu s Ruskem posilovat armádu.
Postoj komunistů, kteří se vyslání české mise do Pobaltí brání, ale chápe bývalý předseda Valného shromáždění OSN a bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD). A navrhuje kompromis: počet vojáků na misích se zvyšovat nebude, současný stav ale zůstane zachován. „Neměli bychom se podílet na zvyšování napětí ve vztazích s Ruskem. Ani vztahy České republiky s Ruskem nejsou dnes dobré,“ upozornil Kavan.
Český rozpočet na obranu bude nejspíš stále nízký
V programovém prohlášení připravované koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM se počítá také s tím, že do roku 2021 bude navýšen rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP oproti současnému zhruba jednomu procentu. V programovém prohlášení vlády v demisi ale vláda směřovala ke splnění českého závazku vůči NATO a navýšení rozpočtu armády na 2 procenta.
Zatímco podle plánů vlády v demisi by rozpočet armády naplňoval české závazky vůči NATO, nový návrh s tím nepočítá. S tím ale mají problémy i další evropské země a rozpočty armád budou tématem nadcházejícího summitu NATO. „Na stole budou návrhy států, budeme se bavit o konkrétních číslech a to je něco jiného než debata o politických argumentech,“ nastínil Pavel.
To, kolik členské země NATO na obranu posílají, má vliv i na politické postavení států. „Spojené státy se dívají, jak ke svým závazkům členské země přistupují, a považují to za odraz spolehlivosti těchto zemí uvnitř NATO. Podle toho pak k různým státům přistupují s jinou vřelostí,“ dodal Pavel. Většina zemí NATO dává na obranu méně než dvě procenta.
Rusko a EU: nečekaní spojenci na Blízkém východě
Zatímco v Evropě panuje mezi státy Unie a Ruskem napětí, rýsuje se jejich spojenectví v přístupu k Íránu. Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy a možnost sankcí, o nichž směrem k evropským a ruským firmám uvažuje americký prezident Trump, znamenají, že si Evropská unie s Ruskem v této oblasti rozumí.
„K největšímu oslabení translantických vztahů přispěl odchod Spojených států od jaderné dohody s Íránem. Společný zájem s Evropskou unií tak najednou nemají Spojené státy, ale Rusko, protože ruské i evropské firmy v Íránu v poslední době silně investovaly,“ dodal Kavan.
