Námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. Aliance tak podpoří spojenecké země v oblasti. Oznámil to šéf NATO Jens Stoltenberg. Rumunsko a Bulharsko jsou od ruské anexe Krymu znepokojeny chováním Moskvy. Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu zdůraznil, že USA za Trumpa dodrží závazek týkající se kolektivní obrany.
Častá cvičení, víc vojáků. NATO posílí své jihovýchodní křídlo, podle Putina provokuje
3 minuty
NATO o Rusku
„Schopnost NATO rychle reagovat na jakoukoliv hrozbu závisí na naší silné a flexibilní struktuře velení. Takže jsme se dohodli na dalších krocích k modernizaci velitelské struktury NATO. Vychází to z doporučení od našich nejvýše postavených velitelů,“ uvedl Stoltenberg.
Osm států NATO už slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru, sdělil šéf Aliance. NATO tak s určitým zpožděním posiluje na jižním konci svého východního křídla.
Aliance už dříve rozhodla o vyslání čtyř mezinárodních praporů NATO do Pobaltí a Polska v reakci na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny.
„Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku,“ zdůraznil nyní Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech, jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí.
Odstrašování je nutné, míní Stoltenberg
Navíc musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení. „To je lekce ze studené války… vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším zcela jiném bezpečnostním prostředí,“ podotkl generální tajemník NATO.
Český ministr obrany Martin Stropnický Stoltenbergova slova označil za nadsázku s tím, že v současnosti panuje jiná situace. Připomněl slova svého nového amerického kolegy Jamese Mattise, který uvedl, že i za studené války měly obě strany schopnost se čas od času sejít a na určitých věcech dohodnout.
Černé moře je podle Stropnického „součástí bezpečnostního rizika v regionu“. Připomněl, že čeští vojáci se podílejí na zvýšených opatřeních v Pobaltí. Česká výcviková rota je nyní v Litvě a podle Stropnického se počítá s příspěvkem do německého a poté i kanadského uskupení v roce 2018. „V tomto smyslu jsme angažováni dost,“ řekl.
Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu naznačil, že s Trumpovými výroky ohledně zlepšování rusko-amerických vztahů to nebude tak horké. „Nejsme nyní v pozici, abychom spolupracovali na vojenské úrovni. Naši političtí lídři se ale pokusí najít společnou půdu,“ konstatoval Mattis.
Ruské agresivní akce porušily mezinárodní právo a jsou destabilizující.
Mattis chce po evropských státech víc peněz na obranu
Americký ministr zdůraznil význam NATO a slíbil, že USA v případě nutnosti zareagují a zapojí se do kolektivní obrany napadeného státu na základě slavného článku pět smlouvy NATO.
Mattis ale ve středu varoval, že USA by - pokud evropští členové nezačnou na obranu vydávat více peněz než dosud - mohly utlumit své spojenecké závazky. „Moje prohlášení o tom, že každý musí nést spravedlivý díl nákladů, se kterým jsem sem přijel, bylo velmi dobře přijato,“ prohlásil nyní Mattis novinářům.
O věci se podle něj nevedl spor a ministři především diskutovali, jak nejlépe a nejrychleji mohou různé země - vzhledem ke svým podmínkám - své obranné výdaje zvýšit. „Odjíždím odsud s velkým optimismem,“ podotkl.
Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že NATO Moskvu neustále provokuje a snaží se ji vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.
Moskvě vadí hlavně budování nového systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.
Kreml na kroky NATO reaguje třeba přesunem balistických raket Iskander a protiraketových systémů do Kaliningradu. Některé jednotky také nechal přemístit k západním hranicím Ruska a Evropu provokuje i častými cvičeními.
„Provokativní aktivita je jednoznačně na straně Moskvy. Aliance spíš reaguje na to, co se odehrává na východ od nás,“ konstatoval generál Jiří Šedivý.
Boj proti IS? Nejdůležitější je výcvik domácích sil, řekl Stoltenberg
Ministři obrany zemí NATO mluvili i o boji s Islámským státem (IS). Podle Stoltenberga si mezinárodní koalice útočící od roku 2014 na Blízkém východě vede dobře. „Bojujeme s jejich propagandou a proti jejich sítím. Islámský stát zůstává jednou z největších výzev ve světě, NATO nebojuje samo, využíváme dekády zkušeností jednotlivých členských států,“ poznamenal šéf Aliance.
GALERIE
NATO
Připomněl, že NATO trénuje irácké vojáky a sdílí bezpečnostní data s jeho spojenci na Středním východě a na severu Afriky. Zakládá také nová regionální sídla jako to, jež vzniklo v Kuvajtu. Podle něj je ale nejdůležitějším bodem v cestě za stabilitou trénink domácích sil. „Globální porážka Islámského státu je výzvou pro tuto generaci, která si vyžaduje společné řešení,“ konstatoval Stoltenberg.
Mattis pak zdůraznil, že půjde o delší proces. „Jednoznačně ale hodláme boj urychlit,“ sdělil šéf americké obrany.
