Stavba dálnice D11 se dostala do své druhé fáze. Již nebude jen spojnicí krajských měst. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) spolu se silničáři či krajskými představiteli slavnostně odstartoval práce na prvním z úseků, které mají propojit Hradec Králové a hranice s Polskem. Jde o úsek Smiřice–Jaroměř, který bezprostředně nenavazuje na již dokončenou část z Prahy do Hradce. Silničáři ale věří, že stavbu mezi Hradcem a Smiřicemi také zahájí ještě letos.
Dálnice D11 vykročila od Hradce k hranicím. K Jaroměři ale spíše klopýtá
Co se může stát, když se při stavbě dálnice vynechá některý problematický úsek, znají silničáři i řidiči z dálnice D8, kde zela „díra“ zhruba dvě desetiletí. Ředitelství silnic a dálnic ale doufá, že na dálnici D11 se nic podobného nestane a úsek Hradec Králové – Smiřice nebude mít velký skluz oproti úseku Smiřice–Jaroměř, jehož stavba právě začíná.
„Dohromady budujeme 93 stavebních objektů, z toho máme devět mostů – pět mostů je dálničních a jeden železniční. Součástí stavby jsou také dvě mimoúrovňové křižovatky,“ shrnul generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Ministr dopravy v demisi Dan Ťok a Jan Kroupa spolu s ministryní pro místní rozvoj v demisi Klárou Dostálovou (za ANO), polským ministrem infrastruktury Andrzejem Adamczykem či námětkem královéhradeckého hejtmana Martinem Červíčkem (ODS) poklepali po jedenácté dopoledne na základní kámen stavby dlouhé 7,2 kilometru. Ta bude sloužit nejenom k urychlení dopravy, ale také jako částečný obchvat Jaroměře.
Jak přiznal Jan Kroupa, nepodařilo se ŘSD ještě vykoupit úplně všechny pozemky potřebné ke stavbě, která přitom již začala. Ještě neskončilo poslední vyvlastňovací řízení, ačkoli podle Kroupy je vyvlastnění otázka nejbližších dnů. Zatím ale silničáři musí stavět na jiných místech. „To je také důvod, proč je doba výstavby poměrně velká. Vykupujeme čas tím, že v daném místě, kde nám pozemek chybí, odročujeme staveniště do budoucna,“ řekl šéf ŘSD.
Ministr dopravy v projevu před poklepáním připustil, že stavba na několik let zkomplikuje život v okolí. „Chtěl bych popřát všem zástupcům místních samospráv, které bude stavba obtěžovat, aby to vydrželi,“ poznamenal ministr.
Slavnostní zahájení stavby uspořádalo ŘSD na úrovni silnice, která spojuje Jaroměř a Velichovky, vlastně zhruba uprostřed budoucího dálničního úseku. Celá stavba Smiřice–Jaroměř má svůj jižní konec poblíž obce Černožice, nezačíná však mimoúrovňovou křižovatkou, ta vznikne až asi půldruhého kilometru severněji. Naopak na severním konci mimoúrovňová křižovatka bude, zatím se z ní bude sjíždět na trutnovskou silnici I/37, v budoucnu by však měl navázat severní obchvat Jaroměře spojující dálnici i s náchodskou silnicí I/33.
Stavební firma Porr má na stavbu, za kterou dostane bezmála 1,5 miliardy bez DPH, více než tři roky. S uvedením do provozu počítají silničáři v prosinci 2021.
Naděje, že chybějící stavba začne letos, ještě žije
Na dálnici D11 se začíná pracovat zhruba po roce od zprovoznění předchozího úseku, který přivedl dopravu od Praskačky na západní okraj Hradce Králové. V posledních měsících probíhal na budoucí trase dále do Jaroměře archeologický průzkum, který je prakticky u konce. Přesto se začne stavět pouze jedna ze dvou částí D11, které mají vzniknout mezi Hradcem a Jaroměří.
Pro úsek Hradec Králové – Smiřice potřebuje ŘSD dvě stavební povolení, jedno pro stavbu z krajského města do Předměřic nad Labem, druhé pro stavbu z Předměřic ke Smiřicím. Problém je především s první stavbou z Hradce Králové. Proti již vydanému povolení podaly rozklad dvě majitelky pozemků spolu se spolkem Děti Země. Silničáři nakonec podali novou žádost o stavební povolení, kterou v minulém týdnu zveřejnilo ministerstvo dopravy na své úřední desce.
Dálnice D11 se přitom podle původního záměru ŘSD měla začít rozrůstat na sever od Hradce Králové již loni, nyní silničáři doufají, že mezi Hradcem a Smiřicemi stihnou začít stavět do konce tohoto roku. „Jsem přesvědčen, že (…) se nám podaří stavební povolení získat v řádu měsíců a ještě ve druhé polovině roku se sejdeme, abychom zahájili stavbu toho úseku,“ podotkl i Dan Ťok. Pokud by se to podařilo, mohla by být dálnice ke Smiřícím hotová v roce 2021 současně s navazující stavbou k Jaroměři.
Není však jasné, zda se nebude opakovat loňská situace s rozkladem proti stavebnímu povolení. Děti Země chtějí počkat, než ministerstvo žádost silničářů vyřídí a o svém dalším postupu se rozhodnou, až nové stavební povolení spatří světlo světa.
Námitky se v minulosti objevily i vůči stavebnímu povolení na stavbu od Smiřic k Jaroměři. Rozklad podal majitel části pozemků. Ministr však rozklad letos v dubnu zamítl, povolení tak je pravomocné.
Na hranice v příštím desetiletí
Dálnice D11 má výhledově propojit Prahu, Hradec Králové, Trutnov a hranice s Polskem u Královce. Tam na ni naváže polská rychlostní silnice S3, která by pak měla vést nejenom k drážďansko-vratislavské dálnici A4, ale také dále na sever ke Štětínu a dále do Svinoústí.
ŘSD v současnosti počítá se zprovozněním příhraničního úseku D11 v roce 2023, o rok později by se pak mělo začít jezdit i po zbylé části mezi Jaroměří a Trutnovem. „Ovšem musím podotknout, že vycházíme z optimistických termínů. Nepředpokládáme, že by tam vznikl velký problém. To znamená, že všechna stanoviska budeme dostávat v časech, které mají úřady z pohledu správního zákona. A nebude tam žádné zdlouhavé vyvlastňovací řízení nebo tam nebude problém s dlouhodobými rozklady,“ připustil Jan Kroupa.
Ostatně i ministr Ťok při zahájení aktuální stavby u Jaroměře hovořil o střízlivějším termínu v roce 2025. O něm se zmiňoval již dříve.
Kdyby šlo vše ideálně a skutečně se podařilo splnit termín 2023, navázala by dálnice D11 na polskou S3 bezprostředně po její dostavbě na hranice. Polský ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk, který rovněž přijel poklepat na základní kámen nového úseku D11, potvrdil, že na polské straně platí termín dokončení v roce 2023.
Pokud ale lze na české straně počítat přinejlepším s termínem 2025, nastane nejméně na dva roky situace, kdy polská rychlostní silnice nebude mít na hranici svůj protějšek a veškerá doprava, kterou vychrlí, se bude muset vměstnat na úzkou silnici I/16, která v pohraničním Královci nebo nedalekých Bernaticích vede mezi domy a v Trutnově se připojuje jako vedlejší ulice k náchodské silnici na klasické křižovatce bez semaforu.
Problémy se přitom mohou objevit velmi snadno. Od Trutnova k hranicím povede dálnice v bezprostřední blízkosti Krkonoš. Výkupy pozemků na Trutnovsku přitom ještě nezačaly. Mezi Jaroměří a Trutnovem zase protestuje proti zvolené trase obec Kocbeře. Její starostka Eva Rezlová se obává, že by stavba mohla poškodit obecní zdroj pitné vody. „Máme obavu, protože je to ve velké blízkosti. Hydrogeologický průzkum jsme zatím neviděli natolik dostatečný, aby monitoroval i podzemní zdroje vody,“ uvedla. Dan Ťok však odmítl, že by byl zdroj vody skutečně v ohrožení.
Dálnice D11 se staví již 40 let. První úsek u Prahy začal vznikat v roce 1978, jezdí se po něm od roku 1984. V roce 1990 již vedla dálnice do Poděbrad, další úseky, které dovedly řidiče před Hradec Králové, však silničáři zprovoznili až o patnáct až šestnáct let později. Dalších jedenáct let ještě zabraly spory o pozemky, které bránily dostavbě posledních kilometrů až na okraj krajského města. Hotových tak je 91 kilometrů z plánovaných 155.