Události: Co se chystá na silnicích a kolejích
„Tady nás opravdu polská strana předhonila, my jsme v minulých letech šetřili a neinvestovali a je to bohužel vidět. My bychom se chtěli, když všechno půjde úplně dobře, dostat na hranici s celou dálnicí v roce 2025 a doufám, že se nám to povede,“ řekl český ministr Dan Ťok.
Polský ministr Adamczyk přiblížil, že na polské straně zbývá postavit více než čtyři sta kilometrů silnice S3, nyní se pracuje zhruba na 200 kilometrech komunikace.
Mezi Prahou a Hradcem má být poslední úsek hotový v létě
Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové. V roce 2014 stavbaři začali budovat zatím poslední tříkilometrový úsek z Osiček do Hradce, který má být dokončen letos v létě.
Ministr dopravy Dan Ťok po jednání s polským protějškem Adamczykem
„Zároveň v tomto roce zahájíme výstavbu dalších dvou úseků dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi a Smiřicemi a Jaroměří, minimálně tím, že zahájíme archeologický výzkum, ale jsem přesvědčen, že koncem roku budeme také schopni zahájit stavební práce,“ řekl Ťok.
Ministři se na svém pondělním jednání shodli, že dokončení dálnice D11 a silnice S3 na polské straně je klíčové pro bezproblémové silniční propojení obou zemí. Obě strany podpisem společného prohlášení stvrdily snahu pokračovat při výstavbě obou klíčových silničních tahů.
Česko má v současnosti pět dálnic, které vedou přes hranice. V plánu je jich celkem jedenáct. Problém je například spojení do Rakouska, a to na obou trasách. Dostavba dálnice na Vídeň začne v polích u Mikulova. Silničáři tady mají v plánu vybudovat dálniční obchvat. Dokončit chybí zhruba 21 kilometrů. Jenže zákon zakazuje stavět dálnice v chráněné krajinné oblasti, vyřešit to tak musejí hlavně právníci.
Na D3 u Tábora zase řidičům komplikuje cestu spor majitelů Motocentra s Ředitelstvím silnic a dálnic. Řidiči tam jezdí obousměrně v jednom pruhu. Spor se táhne už 13 let a jeho konec zatím není jistý.
Naopak koncem loňského roku silničáři zprovoznili poslední úsek dálnice D8. Ani tak se ale zatím řidiči nedostanou až do Drážďan bez omezení. Kolem estakády u Prackovic se jezdí jen jedním pruhem a omezenou rychlostí. Na jaře už by podle ministra měly být zprovozněný všechny pruhy.
Se Slovenskem má Česko jedinou spojnici na samém kraji hranice. V provozu je od roku 1980 a od té doby se nezměnilo skoro nic. Plány přitom jsou a zahrnují například páteřní tah D49 v oblasti Zlínska. Budovat se ale začal jenom úsek Hulín - Fryšták. Pak došly peníze. Stavba má nicméně pokračovat letos. Na severu by měl aspoň ty nejhorší problémy vyřešit obchvat Třince se čtyřmi jízdními pruhy. Časový horizont otevření je letošní podzim.
Víc prostředků hodlá ministerstvo dopravy letos investovat do dálnic vnitrostátních. Rozestavět chce rekordních 140 nových kilometrů.
A co se chystá na železnici
Zatímco do hlavních silnic půjde letos ze Státního fondu dopravní infrastruktury asi 46 miliard, dalších 32 miliard míří na železnici. Z velkých projektů se už pracuje na rekonstrukci části tratí z Jihlavy a z Havlíčkova Brodu do Brna. Každá stavba stojí přes miliardu korun.
Za další miliardu se vylepšuje úsek z Opavy do Olomouce. Kromě toho mají začít práce v Plzni nebo Praze. V hlavním městě je to odkládaná oprava Negrelliho viaduktu a kolejí do Hostivaře.
V porovnání s Evropou je ale znát, že se nestaví vysokorychlostní koridory nad 200 kilometrů za hodinu. Pro ilustraci - napříč Německem z Hamburku do Mnichova se dá projet rychleji než Českem z Chebu do Ostravy. V prvním případě to je přitom 781 kilometrů, v druhém 575.
Tématem schůzky Ťoka s Adamczykem byla i modernizace mezinárodního koridoru mezi Ostravou a Katovicemi. Zatímco na české straně byla modernizace trati ukončena již v roce 2004, navazující trať na polské straně, mezi Zebrzydowicemi a Katovicemi, patří podle ministerstva dopravy k úsekům s nejhoršími parametry v rámci baltsko-jadranského tranzitního železničního koridoru. Modernizace zmiňovaného úseku na polské straně je naplánovaná na léta 2018 až 2021.