Dálnice D11 z Hradce Králové na polské hranice by mohla být dokončena v roce 2025. Řekl to ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) po setkání s polským ministrem infrastruktury a stavebnictví Andrzejem Adamczykem. Poláci by měli stavbu rychlostní komunikace S3 na česko-polské hranice dokončit o dva roky dřív.
V roce 2025 by měla být dálnice D11 průjezdná z Hradce až do Polska
Události: Co se chystá na silnicích a kolejích (zdroj: ČT24)
„Tady nás opravdu polská strana předhonila, my jsme v minulých letech šetřili a neinvestovali a je to bohužel vidět. My bychom se chtěli, když všechno půjde úplně dobře, dostat na hranici s celou dálnicí v roce 2025 a doufám, že se nám to povede,“ řekl český ministr Dan Ťok.
Polský ministr Adamczyk přiblížil, že na polské straně zbývá postavit více než čtyři sta kilometrů silnice S3, nyní se pracuje zhruba na 200 kilometrech komunikace.
Mezi Prahou a Hradcem má být poslední úsek hotový v létě
Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové. V roce 2014 stavbaři začali budovat zatím poslední tříkilometrový úsek z Osiček do Hradce, který má být dokončen letos v létě.
Ministr dopravy Dan Ťok po jednání s polským protějškem Adamczykem (zdroj: ČT24)
„Zároveň v tomto roce zahájíme výstavbu dalších dvou úseků dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi a Smiřicemi a Jaroměří, minimálně tím, že zahájíme archeologický výzkum, ale jsem přesvědčen, že koncem roku budeme také schopni zahájit stavební práce,“ řekl Ťok.
Ministři se na svém pondělním jednání shodli, že dokončení dálnice D11 a silnice S3 na polské straně je klíčové pro bezproblémové silniční propojení obou zemí. Obě strany podpisem společného prohlášení stvrdily snahu pokračovat při výstavbě obou klíčových silničních tahů.
- V současnosti měří dálnice 86 kilometrů a končí v polích před Hradcem Králové, což je zejména důsledkem dlouholetých sporů mezi státem a statkářkou Ludmilou Havránkovou, které patřily pozemky v plánované trase D11.
- Dlouholetou patovou situaci (kauza má kořeny už v první polovině 90. let) způsobilo jednak trvání Ludmily Havránkové na výměně za jinou ornou půdu a její dlouhodobá neochota k alespoň částečné finanční kompenzaci, ale i někdy nepříliš citlivý přístup státu k ženě, která pozemky zdědila po předcích. Nakonec se ale v roce 2011 ministerstvo dopravy dohodlo s Havránkovou na prodeji jejích pozemků za 90 milionů korun a výměně za náhradní půdu.
- Budování D11 začalo už v roce 1978, tedy zhruba dva roky předtím, než bylo dokončeno přímé dálniční spojení Prahy s Brnem. První 19 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Břístvím byl otevřen v říjnu 1984, o rok později už dálnice měřila 27 kilometrů a automobily vyvedla na starou silnici u Sadské. Třetí a na dlouho poslední úsek D11, zprovozněný v listopadu 1990, prodloužil dálnici na 42 kilometrů a mimo jiné odvedl tranzitní dopravu z lázeňského města Poděbrady.
- Další zhruba 18 kilometrů dlouhý úsek mezi Dobšicemi a Chýští byl otevřen v roce 2005 v souvislosti s vybudováním automobilky TPCA u Kolína. Ovšem na již existující část přímo nenavazoval a fungoval jen v polovičním profilu. V prosinci 2006 se už po plnohodnotné D11 dalo projet z Prahy až těsně před Hradec Králové. O dva roky později ještě přibyl tři kilometry dlouhý úsek k provizornímu sjezdu u obce Praskačka na kilometru 86.
- Kromě napojení na Polsko má D11 díky přímému napojení na trasu dálnice D35 v budoucnosti umožnit rychlé silniční spojení Prahy a Brna, které by bylo alternativou k přetížené D1.
Česko má v současnosti pět dálnic, které vedou přes hranice. V plánu je jich celkem jedenáct. Problém je například spojení do Rakouska, a to na obou trasách. Dostavba dálnice na Vídeň začne v polích u Mikulova. Silničáři tady mají v plánu vybudovat dálniční obchvat. Dokončit chybí zhruba 21 kilometrů. Jenže zákon zakazuje stavět dálnice v chráněné krajinné oblasti, vyřešit to tak musejí hlavně právníci.
Na D3 u Tábora zase řidičům komplikuje cestu spor majitelů Motocentra s Ředitelstvím silnic a dálnic. Řidiči tam jezdí obousměrně v jednom pruhu. Spor se táhne už 13 let a jeho konec zatím není jistý.
Naopak koncem loňského roku silničáři zprovoznili poslední úsek dálnice D8. Ani tak se ale zatím řidiči nedostanou až do Drážďan bez omezení. Kolem estakády u Prackovic se jezdí jen jedním pruhem a omezenou rychlostí. Na jaře už by podle ministra měly být zprovozněný všechny pruhy.
Existující a plánovaná dálniční spojení se Slovenskem
Se Slovenskem má Česko jedinou spojnici na samém kraji hranice. V provozu je od roku 1980 a od té doby se nezměnilo skoro nic. Plány přitom jsou a zahrnují například páteřní tah D49 v oblasti Zlínska. Budovat se ale začal jenom úsek Hulín - Fryšták. Pak došly peníze. Stavba má nicméně pokračovat letos. Na severu by měl aspoň ty nejhorší problémy vyřešit obchvat Třince se čtyřmi jízdními pruhy. Časový horizont otevření je letošní podzim.
Víc prostředků hodlá ministerstvo dopravy letos investovat do dálnic vnitrostátních. Rozestavět chce rekordních 140 nových kilometrů.
A co se chystá na železnici
Zatímco do hlavních silnic půjde letos ze Státního fondu dopravní infrastruktury asi 46 miliard, dalších 32 miliard míří na železnici. Z velkých projektů se už pracuje na rekonstrukci části tratí z Jihlavy a z Havlíčkova Brodu do Brna. Každá stavba stojí přes miliardu korun.
Za další miliardu se vylepšuje úsek z Opavy do Olomouce. Kromě toho mají začít práce v Plzni nebo Praze. V hlavním městě je to odkládaná oprava Negrelliho viaduktu a kolejí do Hostivaře.
V porovnání s Evropou je ale znát, že se nestaví vysokorychlostní koridory nad 200 kilometrů za hodinu. Pro ilustraci - napříč Německem z Hamburku do Mnichova se dá projet rychleji než Českem z Chebu do Ostravy. V prvním případě to je přitom 781 kilometrů, v druhém 575.
Tématem schůzky Ťoka s Adamczykem byla i modernizace mezinárodního koridoru mezi Ostravou a Katovicemi. Zatímco na české straně byla modernizace trati ukončena již v roce 2004, navazující trať na polské straně, mezi Zebrzydowicemi a Katovicemi, patří podle ministerstva dopravy k úsekům s nejhoršími parametry v rámci baltsko-jadranského tranzitního železničního koridoru. Modernizace zmiňovaného úseku na polské straně je naplánovaná na léta 2018 až 2021.