Hradecká dálnice vede konečně až do Hradce. Skončilo jedenáctileté čekání

Nahrávám video

Dálnice D11 se po 38 letech a 11 měsících od zahájení výstavby stala spojnicí dvou velkých měst. Dosáhla délky necelých 91 kilometrů, což je něco přes polovinu celkově plánovaných 154 kilometrů na hranice s Polskem. Zprovozněním docela krátkého čtyřkilometrového úseku končí mimořádně složitý a dramatický příběh, který z východočeské farmářky Ludmily Havránkové udělal osobnost známou po celé republice.

Spojnicí hlavního a krajského města měla být dálnice D11 již déle než deset let, ale na dokončení posledních kilometrů motoristé dosud čekali a chybějící úsek od Praskačky do Hradce Králové objížděli po silnici II. třídy. Nyní se po dálnici dostanou až na křižovatku Kukleny na západním okraji města.

„Zprovozňujeme 3,7 kilometru s tím, že část stavby už existovala a byla zakonzervována. Dostavovali jsme 2460 metrů s nákladem 882 milionů korun,“ vyčíslil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. 

V prvních měsících ale nebude cesta do Hradce Králové tak docela plynulá. Na místě dosavadního provizorního sjezdu u Libišan bude zřejmě až do Vánoc omezený provoz. „Tuto část je nutné dostavět. V rámci stavby jsme to nedělali, protože bychom museli svést veškerou dopravu z dálnice o jeden exit blíže k Praze, což by samozřejmě zasáhlo do plynulosti dopravy a obtěžovatelo by to další obce,“ vysvětlil mluvčí.

Součástí čtyřkilometrového úseku Praskačka–Kukleny je především kuklenská mimoúrovňová křižovatka, dále přemostění železniční trati z Velkého Oseka a také přeložka silnice Vlčkovice–Plačice.

Křižovatka Kukleny: Kdo pokračuje směrem na sever nebo do nitra Hradce, musí sjet jako první, pro ty, kdo jedou na Stěžery nebo Chlumec, je až druhá sjezdová rampa. Chlumecká silnice již je přeznačená z I/11 na II/611.
Zdroj: David Taneček/ČTK

Jedenáct let čekání a dohadování

Několik kilometrů před Hradcem Králové končila dálnice D11 již od prosince 2006. Jak poznamenal Jan Rýdl, dostavět zbytek „technologicky není vůbec žádný problém“. Šlo však o něco jiného – boj o pozemky ve zbylé části trasy, který začal v polovině 90. let a definitivně se završil až v roce 2014. Poslední dílčí stavební povolení pak silničáři dostali až na konci roku 2015.

Jádro sporu bylo zřejmé: stát potřeboval část pozemků, které patřily Ludmile Havránkové, částečně též její sestře Jaroslavě Štrosové. Havránková však chtěla směnit půdu za půdu, což úřady dlouho odmítaly. Farmářka následně prodala část svých polí ekologickým aktivistům. Vláda na požadavek směny pozemků začala slyšet až po roce 2008, když ale poprvé výměnu schválila, ukázalo se, že by byla v rozporu s majetkovým zákonem.

Ludmila Havránková
Zdroj: ČT24

Později se hovořilo o vyvlastnění, ale v roce 2011 ministerstvo dopravy nakonec vyjednalo směnu pozemků a poslední potřebnou dohodu podepsala Ludmila Havránková v roce 2014. Toho roku také začala dostavba dálnice.

Dostavbu D11 umožnili i zastupitelé Hradce, kteří rozhodli o odkupu pozemku od Jaroslavy Štrosové za 1,7 milionu korun. Pozemek potom převedli na stát. Primátor Zdeněk Fink (HDK) ale v této souvislosti upozornil, že se stát s městem ještě nevyrovnal, i když to slíbil. „Rovněž projektová úprava úseku kolem Hradce je odlišná od původního návrhu, který byl při výkupech prezentovaný. Ale tak už se stát chová, nejen v tomto případě,“ dodal Fink.

Nahrávám video

Ačkoli chybějící úsek u Hradce Králové nebyl tak bolestný jako například „díra“ uprostřed dálnice D8 v Českém středohoří – mimo jiné proto, že chybějící část D11 částečně suplovala kombinace dálnice D35 a „hradubické“ silnice pro motorová vozidla I/37 – stále znamenalo jeho objíždění to, že se tisíce aut objevily na místech, kde nikdy být neměly.

Nahrávám video

Původně, od prosince 2006, se sjíždělo z dálnice na provizorní komunikaci na místě dnešní křižovatky s dálnicí D11 do obce Libišany a dále auta pokračovala po silnicích II. třídy přes Plačice až ke křižovatce s Pražskou třídou. V roce 2008 vznikl nový provizorní sjezd u Praskačky, který odvedl dopravu z nitra Libišan, do Hradce se však stále pokračovalo po úzké silnici II. třídy a projíždělo se přes Plačice.

Celá tato peripetie se ovšem netýkala kamionů. Těm dálnice D11 prakticky nesloužila, musely sjíždět již u Chlumce nad Cidlinou, odkud pokračovaly směrem k Hradci po staré silnici. Ta proto ani nebyla po zprovoznění souběžného úseku dálnice převedena na kraj a přeznačena na komunikaci druhé třídy, dodnes jde o státní silnici I/11. Až nyní, po dotažení dálnice do Hradce, se z ní stává krajská komunikace II/611.

Dálnice D11 roste již 39 let

Historie dálnice D11 pochopitelně nesahá pouze ke sporům s farmářkou Havránkovou a opatrnému přibližování od Libišan k Hradci Králové. Stavba prvního úseku dálnice začala již v roce 1978 a o šest let později začala auta jezdit nejprve z Prahy k Bříství, o rok později dosáhla až k Třebestovicím, vzápětím začal vznikat další úsek k Libici nad Cidlinou, kam se jezdilo od roku 1990. Po dálnici tak bylo možné dostat se do Poděbrad, nabízela rychlé spojení do Nymburka či Kolína a u Libice na ni navazovala silnice I/32 do Jičína.

Tatry 613 a Karosy ŠD11 byly prvními vozidly, která po D11 při slavnostním zprovoznění v roce 1984 projela.
Zdroj: Petr Matička/ČTK

Pak ale práce utichly na dobrých čtrnáct let. Stavba dále směrem na Hradec začala až v roce 2004 s vědomím, že se ještě nepodařilo vyřešit pozemkové spory u krajského města, ale s nadějí, že se to podaří, než tam dálnice dosáhne. Nepodařilo se, nicméně i tak se dálnice po pouhých dvou (místy necelých třech) letech výstavby prodloužila na dvojnásobek – ze 42 na 84 kilometrů. Již od prosince 2005 se jezdilo na úseku Dobšice–Chýšť, ale pouze v polovičním profilu. Urychlené zprovoznění alespoň jednoho pásu souviselo s otevřením kolínské automobilky v té době.

Celkově však lze při pohledu do dlouhých a dramatických dějin „déjedenáctky“ říct, že se spíše nestavěla než stavěla. Výstavba fakticky probíhala v letech 1978–1990, 2004–2008 a 2014–2017, stavělo se tedy devatenáct let, zatímco dvacet let se nestavělo.

V mezidobí se alespoň přestavovalo. V roce 2009 se dálnice zvlnila u obce Dobřenice v místě, kde vede podél rybníků. Stát stavbu reklamoval, společnost Skanska ale reklamaci odmítala. Nakonec se obě strany dohodly, že opravu zaplatí společně půl na půl. V posledních letech potom probíhala postupná rekonstrukce nejstarších úseků dálnice.

  • říjen 1984: Praha (0. km) – Bříství (18. km)
  • říjen 1985: Bříství (18. km) – Třebestovice (25. km)
  • listopad 1990: Třebestovice (25. km) – Libice nad Cidlinou (42. km)
  • prosinec 2005: Dobšice (50. km) – Chýšť (68. km), v polovičním profilu
  • prosinec 2006: Libice nad Cidlinou (42. km) – Sedlice (84. km), včetně Dobšice – Chýšť v plném profilu
  • prosinec 2008: Sedlice (84. km) – Praskačka (86. km), do r. 2011 v polovičním profilu
  • srpen 2017: Praskačka (86. km) – Hradec Králové (90. km)

D11 nabírá další zpoždění

U Hradce Králové dálnice D11 sice končí, ale končit nemá. Výhledově se má stát součástí dálniční trasy Praha–Štětín, na českém území má pokračovat kolem Jaroměře a Trutnova na hranice k Žacléři. Ministr dopravy Dan Ťok po svém červencovém setkání s polským ministrem Andrzejem Adamczykem slíbil, že bude D11 v celé své délce hotová „co nejdříve“.

Konkrétní termín sice naplno říct nechtěl, ale dal najevo, že by bylo potřeba, aby dálnice dosáhla na hranice nejpozději dva až tři roky poté, co tam zaústí Poláci svoji rychlostní silnici. Z toho plyne, že by mohlo jít o rok 2025 až 2026.

Jenomže dostavba dálnice z Hradce Králové dále na sever se již zadrhla. Spolek Děti Země s spou s ním majitelé několika pozemků napadli stavební povolení pro stavbu mezi Hradcem a Předměřicemi i další dokumenty včetně stanoviska ministerstva životního prostředí, které nahrazuje studii EIA.

Stavby v úseku Hradec Králové – Jaroměř tak nejspíše začnou se zpožděním. Ředitelství silnic a dálnic s nimi chtělo začít již po prázdninách. Místo toho musí nyní znovu shromáždit na 50 vyjádření dotčených institucí. Ředitel královéhradecké správy ŘSD Marek Novotný uvedl, že zahájení stavby nyní připadá v úvahu snad počátkem příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.