Města a obce v pěti krajích se připravují na překreslení hranic stávajících okresů. Hlavním důvodem pro takovou změnu je velká roztříštěnost výkonu agend a mnohdy složité dojíždění obyvatel na různé úřady. Návrh misterstva vnitra schválila na konci února vláda, případné změny by mohly začít platit až od roku 2021.
Změna okresů by se měla týkat 33 obcí a zhruba 35 tisíc obyvatel. Ministerstvo vnitra ji naplánovalo tam, kde se nekryjí obvody správních center a okresů. Tamní obyvatelé tak musejí dojíždět do různých měst, když potřebují vyřídit něco na úřadech.
Extrémním případem jsou Radimovice na Turnovsku. Místní musejí své záležitosti řešit hned na pěti místech. Na stavební úřad dojíždějí do Hodkovic nad Mohelkou, na matriční úřad do Sychrova, na úřad práce do Českého Dubu, katastrální úřad a správu sociálního zabezpečení mají v Liberci a finanční úřad v Turnově.
Největší změny ministerstvo plánuje v Libereckém kraji, kde přejde 16 obcí z okresů Jablonec nad Nisou a Liberec do okresu Semily. Naopak Harrachov bude nově spadat namísto Semil pod Jablonec nad Nisou. Dále se přesuny dotknou i dvou obcí ve Zlínském kraji, devíti z Plzeňského, čtyř ze Středočeského a jedné obce z Vysočiny.
Nový okres nevznikne
Zatímco většina obcí připravovanou změnu vítá, právě na Semilsku mají výhrady. „Občané mají nyní mnohem lepší dojezdnost do Semil. Navíc by nová varianta znamenala pro okres snížení zaměstnanosti ve veřejné správě nebo výrazné zmenšení rozlohy a počtu obyvatel,“ vysvětlila starostka Semil Lena Mlejnková (SLK) s tím, že při nedávné návštěvě vlády v kraji ministr vnitra přislíbil, že návrh pozmění.
Možnost vytvořit třeba nový okres Turnov ale nepřipadá v úvahu, hlavně z finančního hlediska. „Naposledy vznikl okres Jeseník v roce 1996 a stálo to miliardu korun,“ řekl ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma a dodal, že v návrhu vycházeli především z dat o dojezdnosti.
Zároveň připomněl, že vláda zatím schválila věcný záměr, je zde tedy prostor pro připomínky v přípravné fázi zákona. „Jedná se o dokončení reformy veřejné správy započaté už v roce 2002. Od té doby se řadu sporných případů podařilo vyjasnit,“ uvedl Sláma. Ke změně okresní příslušnosti došlo naposledy na začátku roku 2007, kdy se pod jiné územně správní jednotky přesunulo 119 obcí.
Obyvatele čeká výměna občanských průkazů
Jakmile dojde k navrhované změně, čeká více než 35 tisíc lidí povinná výměna občanských průkazů. Další administrativa se týká převážně institucí vycházejících z okresního principu, jako je Česká správa sociálního zabezpečení, katastrální úřad nebo hygienická stanice. „U vyřizování občanských průkazů není stanovena místní příslušnost, takže lidé pro ně mohou jezdit třeba do Semil, pokud jim to přijde lepší,“ dodal Sláma.
Pouze za formalitu považují navrhovanou změnu také obyvatelé Študlova a Valašských Příkaz u Vsetína, jejichž obce budou nově patřit pod okres Zlín. Již nyní si většinu dokumentů vyřizují ve Valašských Kloboukách, do budoucna se ale bojí zrušení těchto úřadů a toho, že by museli dojíždět do Zlína.
V minulosti se měnily nejen okresy, ale hranice krajů
Dnešních čtrnáct krajů vzniklo v roce 2000, o pět let později bylo přesunuto 25 obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce z Moravskoslezského do Olomouckého kraje.
Změnu okresů a celého kraje tehdy zažily také obce v okolí Tišnova. Přesun z Vysočiny do Jihomoravského kraje s odstupem hodnotí starosta Dolních Louček jako pozitivní. „Tenkrát jsme nehledali nějakou výhodnost, ale spádovost. Když jsme patřili pod Vysočinu, lidé museli složitě s přestupy jezdit do Velkého Meziříčí a na kraj do Jihlavy, což znamenalo celodenní výlet,“ řekl starosta Dolních Louček Ladislav Tichý (nez.).
Další změna hranic krajů proběhla na začátku roku 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
