Zamořená oblast kvůli moru prasat už pokrývá jen část okresu Zlín

Zamořená oblast kvůli moru prasat už pokrývá jen část okresu Zlín (zdroj: ČT24)

Zamořená oblast kvůli africkému moru prasat (AMP) se k 1. únoru zmenšila zhruba na 40 procent okresu Zlín, zahrnuje především jeho severní část. Velkochovy prasat se díky tomu ocitly mimo sledovanou zónu, což jim má pomoci s odbytem. V místech vyňatých ze zamořené oblasti mohou lidé opět jíst maso z ulovených divočáků.

Území zamořené oblasti před rozhodnutím o zmenšení zóny
Zdroj: svscr.cz

O zmenšení zóny rozhodla Evropská komise na žádost Česka. Stát ji komisi adresoval ještě před rozšířením nákazy mimo původní vysoce rizikovou oblast lemovanou ohradníky. Zamořená oblast zahrnovala od loňského 3. července celý okres Zlín.

V Česku se nákaza, která není nebezpečná pro člověka, objevila poprvé loni v červnu na okraji Zlína.

Města a obce ve Zlínském kraji musí vyhotovit soupis chovů domácích prasat, chovatelé museli údaje o svých hospodářstvích nahlásit nejpozději do 31. ledna.

Změna území zamořené oblasti po jeho redukci
Zdroj: ČT24

Obce musí soupisy odevzdat krajské veterinární správě do 7. února. Například v krajském Zlíně je deset chovatelů a 24 prasat, uvedl mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Na Zlínsko se minulý týden vrátili policejní odstřelovači, opět pomáhají s lovem divočáků. Na místo byl stejně jako dříve povolán i vrtulník, aby pomohl zjistit počet divokých prasat a zefektivnil jejich odstřel.

„Výsledky budou zřejmě známy do konce tohoto týdne,“ řekla mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

Veterináři v okolí Zlína zatím potvrdili africký mor prasat u 216 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Mimo ohradníky se nemoc rozšířila na přelomu roku, potvrzena byla u deseti uhynulých kusů.

Přehled intenzity odlovených divokých prasat v zamořené oblasti
Zdroj: svscr.cz

Prostor uvnitř ohradníků spadá do tzv. vysoce rizikové oblasti (červená zóna). V této oblasti bylo pozitivních téměř 80 procent z 241 zde nalezených uhynulých divočáků. V zamořené oblasti vně ohradníků (tzv. zelená zóna) bylo dosud nalezeno a vyšetřeno 90 divočáků.

Mimo zamořenou oblast (v dalších okresech Zlínského kraje) bylo nalezeno a vyšetřeno 70 prasat. Výsledek všech vyšetření na AMP byl podle zjištění Státní veterinární správy České republiky negativní.

V oblasti s intenzivním odlovem bylo dosud odloveno celkem 12 123 divokých prasat – nejvíce v okresech Uherské Hradiště (2307) a Kroměříž (2081). Také zde se dosud u žádného zvířete nákaza nepotvrdila.

  • Africký mor prasat není pro člověka nebezpečný, ale divočáky a domácí prasata zabíjí. Vakcína proti viru neexistuje, jedinou ochranou je prevence. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila, v opačném případě by musely být vybity.
  • Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
  • Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
  • Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
  • Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.