Ostrá kritika zazněla z Bratislavy na adresu českého prezidenta Miloše Zemana kvůli projevu, ve kterém mimo jiné kritizoval chování některých politiků v letech 1948 a 1968. Projev vyzněl kriticky zejména vůči Alexanderu Dubčekovi, který si to však podle slovenského ministra kultury Marka Maďariče nezaslouží. Míní, že je nevhodné zdůraznit ve slavnostní chvíli a navíc expresivním způsobem slabé chvíle takové osobnosti.
Zeman v projevu ztrhal Dubčeka. Kritika se mu vrátila z Bratislavy
Prezident Miloš Zeman pronesl projev při zahájení oslav stého výročí vzniku Československa a 25 let samostatné České republiky, kam dorazili i další vysocí ústavní činitelé včetně premiérů Česka i Slovenska. Mimo jiné se zastavil u událostí roku 1968 a let následujících.
Zeman míní, že po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy se všichni vrcholní politici s výjimkou Františka Kriegla „podělali strachy“. Následně ve zjevné narážce na srpnového prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka dodal, že deklarovaný souhlas s okupací stejně jeho kariéře nepomohl.
„Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne,“ uvedl Miloš Zeman.
Alexandera Dubčeka, který byl mimo jiné iniciátorem federalizace Československa, se však zastal Marek Maďarič. „Osobně se ohrazuji vůči expresivnímu, dehonestujícímu vyjádření prezidenta České republiky Miloše Zemana na adresu Alexandra Dubčeka, které vyslovil v oficiálním projevu na začátku oslav 100. výročí vzniku Československa na Pražském hradě,“ uvedl slovenský ministr kultury.
Maďarič připustil, že „i ta největší osobnost měla své slabiny a slabé chvíle“, ale zdůraznil, že si lidé Alexandera Dubčeka váží zejména za to, že začátkem 60. let umožnil v komunistickém Československu demokratizační proces, který vyvrcholil pražským jarem.
„Považuji za mimořádně nevhodné a nezdvořilé právě takovéto momenty zdůraznit ve slavnostní chvíli, a to dokonce i expresivním způsobem,“ dodal slovenský ministr.
Demisi v roce 1948 podali „blbí ministři“
Prezidentův projev ke sto letům Československa se nevěnoval pouze období pražského jara a normalizace – kterou považuje za dobu hluboké zkázy a demoralizace – vyjádřil se například i ke komunistickému převratu z roku 1948. „Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“ uvedl Zeman.
Interpretaci moderní československé a české historie se podivili kromě slovenského ministra kultury i Zemanovi rivalové v nadcházející prezidentské volbě, kterým vadil jak způsob výkladu historie, tak i zvolený slovník. Smířlivější byl naopak slovenský premiér Robert Fico, který na hradní slavnosti rovněž vystoupil. Ve svém projevu ocenil úspěchy obou zemí a jejich „vztahy vzájemných půjček důvěry“.
Nynějšího českého prezidenta ocenil Fico jako člověka, který „řekne, co chce“. „Máte prezidenta, který přesně ví, že svět má čtyři světové strany,“ uvedl Fico. Řekl, že je Zemanovým dlužníkem a popřál mu, „aby se všechny jeho osobní ambice naplnily v plném rozsahu“.