Sobotkova vláda končí. Schválila podání demise, kterou potom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odeslal na Pražský hrad. I přes ostré spory mezi ČSSD a ANO v posledním roce a půl vládnutí byl končící kabinet první od roku 2002 a třetí v historii samostatného Česka, který přetrval celé volební období. Ministři zůstanou ve svých úřadech v demisi ještě zhruba dva týdny, jejich nástupce chce prezident Miloš Zeman jmenovat 13. prosince.
Premiér Sobotka a jeho ministři končí. Jako třetí vláda v historii vydržela celé období
8 minut
UDÁLOSTI: Prezident vládu v demisi pověří, aby spravovala zemi do 13. prosince
Nová Poslanecká sněmovna má za sebou první dvě schůze, takže stará vláda může – a musí – podat demisi. To se také stalo. „Vláda přijala usnesení v souladu s příslušným článkem ústavy s tím, že vláda schválila demisi,“ uvedl premiér Sobotka po jednání jeho kabinetu.
Před půl čtvrtou odpoledne oznámil mluvčí vlády Martin Ayrer, že zástupce Úřadu vlády doručil demisi na Hrad do podatelny. Premiér sám neplánuje osobně se kvůli ní sejít s prezidentem, což se stalo poprvé, Sobotka míní, že je to nejlepší, „abychom neztráceli čas“.
Hlava státu je sice na návštěvě Jihomoravského kraje, ale čas na demisi vlády premiéra, s nímž měla dlouhodobé spory, si najde. „Pan prezident plánuje přijmout demisi vlády Bohuslava Sobotky v úterý,“ tlumočil plány Miloše Zemana jeho mluvčí.
Kabinet už bezprostředně po říjnových volbách do sněmovny omezil svou činnost, soustředil se jen na neodkladné záležitosti či evropskou agendu. Na schůzi, která vyvrcholila schválením demise, schválila ještě odmazání dluhu Správy železniční dopravní cesty zhruba o 700 milionů korun a naopak odvod tří miliard korun od Lesů ČR do státního rozpočtu. Prošlo i zvýšení náhrad za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících.
Nedošlo naopak na předlohu, kterou avizoval ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) a měla upravit počet členů některých sněmovních kontrolních komisí. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) řekl po jednání, že na něm „byl trochu nostalgický“ a oživil vzpomínky z minulých let. „Někteří se nesmáli,“ dodal.
25 minut
Události, komentáře: Demise Sobotkovy vlády
V demisi se ministři Sobotkovy vlády možná ještě jednou sejdou. Premiér však dal najevo, že závěrečné jednání 6. prosince proběhne pouze, pokud bude nezbytné. „Pokud budou ještě dokumenty, na kterých se koaliční strany shodnou, že je potřeba je projednat,“ upřesnil Sobotka.
Dokončené období poprvé po 15 letech
Podle politologa Jakuba Lyska z Filozofické fakulty Univerzity Palackého lze končící kabinet považovat za úspěšný – přinejmenším z toho pohledu, že neskončil předčasně, což se stalo poprvé od roku 2002. Vládu lze proto hodnotit jako tu, která přinesla zemi dlouho chybějící stabilitu.
Nic na tom nemění ani skutečnost, že se během jejího funkčního období vyměnilo hned devět ministrů. „Když přihlédneme k okolnostem, kvůli kterým ministři odstoupili, myslím si, že to číslo je v pořádku,“ míní politolog.
I přesto, že vláda vydržela od jmenování až do řádných voleb a proběhly výměny „pouze“ na osmi postech ze sedmnácti (na jednom dvakrát) – například oproti Nečasově vládě, kde zůstalo po celou dobu bez výměny pouze pět ministrů a premiér, přičemž na dopravě se vystřídali čtyři ministři a na obraně tři – zcela bez problému koaliční vládnutí nebylo.
Sami členové vlády po středeční schůzi nechtěli o neúspěších příliš hovořit. „Od toho jsou média, aby nám připomínala, co se nepovedlo. My jsme zdůraznili to, co se povedlo,“ podotkl vicepremiér Richard Brabec (ANO). Ze své druhé funkce ministra životního prostředí však přiznal, že se zatím nepodařilo dokončit novou odpadovou legislativu. Podle Pavla Bělobrádka se pak nepodařilo dotáhnout do konce záležitosti související s digitalizací a e-governmentem. Premiér Sobotka se pak zmínil o neprosazení zákona o sociálním bydlení.
Bilancovat ostatně nezapomněla ani opozice, která vládu za úspěšnou ani trochu nepovažuje. „Omezovala svobodu, zaváděla větší byrokracii, rozšiřovala zbytečným způsobem stát,“ řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala. Zcela spokojený ale není s výsledky Sobotkovy vlády ani prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „V klíčových věcech pro růst ekonomiky a konkurenceschopnost řadu zásadních věcí nezvládla,“ míní. Zmínil se o novele stavebního zákona či zákonu o liniových stavbách.
Silný lídr versus muž konsenzu
Z pohledu politologa trápily vládu především spory v koalici. „Napětí bylo cítit od začátku. Andrej Babiš jako tvrdý byznysmen zřejmě není zvyklý na jednání, hledání konsenzu,“ poukázal.
Spory vygradovaly loni na jaře kvůli reorganizaci elitních policejních útvarů, pokračovaly potom například kvůli Čapímu hnízdu, korunovým dluhopisům nebo naposledy kvůli těžbě lithia. Podle politologa z nich nakonec dokázalo vytěžit více ANO díky kvalitnímu marketingu i osobě silného lídra, který zejména levicovým voličům v Česku imponuje.
„Bohuslav Sobotka by patrně byl úspěšný politik, ale v jiné zemi. Dejme tomu v zemi, která je zvyklá na konsenzuální politiku jako Belgie, Holandsko, skandinávské země. Ale česká společnost patrně vyžaduje silnějšího lídry,“ srovnal Jakub Lysek.
Prezident se jmenováním váhal, Babiš mu velice vadil
Sobotkova vláda ve skutečnosti nevládla celé čtyři roky, prezident Miloš Zeman s jejím jmenováním váhal, mimo jiné se mu nelíbila nominace předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
Chtěl po ministrech negativní lustrační osvědčení, které Babiš neměl, následně s jeho jmenováním souhlasil pod podmínkou, že vláda uvede v život služební zákon. Nakonec došlo ke jmenování kabinetu až koncem ledna, nyní má tedy za sebou pouhé tři roky a deset měsíců.
Přestože Miloš Zeman jím zprvu prosazovaný služební zákon vetoval, nakonec jej poslanci prosadili i proti jeho vůli. Politolog Jakub Lysek jej považuje za jeden z nejdůležitějších odkazů Sobotkovy vlády, ačkoli připouští, že mediálně je nejproslulejší EET.
„Ale jako politolog si myslím, že daleko důležitější byly dva zákony: zákon o státní službě a zákon o zveřejňování smluv. To jsou klíčové zákony, které pomohou zkvalitnit státní správu a veřejnou správu,“ podotkl.
Babišova vláda vznikne 13. prosince
Tentokrát přitom Miloš Zeman se jmenováním nového kabinetu tolik neváhá. Andreji Babišovi slíbil, že jej jmenuje premiérem 6. prosince a jeho ministry přesně o týden později, což bude také znamenat definitivní zánik Sobotkovy koaliční vlády.
Nová vláda Andreje Babiše bude čistě pod taktovkou ANO, ačkoli v ní bude pravděpodobně devět nestraníků proti pěti členům hnutí. Přesto zatím není jisté, zda se bude moci délkou své existence rovnat s dosavadním kabinetem. Andrej Babiš zřejmě nemá zajištěnou dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně, jediná strana, která nevyloučila podporu menšinové vlády, je KSČM.
Například ODS vyloučila společné vládnutí s ANO již před volbami. Piráti zase dali krátce po volbách ústy Jakuba Michálka najevo, že by si dokázali představit spolupráci s ANO pouze, pokud by Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem – o jejichž vydání žádá policie – „byli zavřeni ve vězení“.
Případné trestní stíhání špiček ANO je podle Tomia Okamury problém i pro SPD, které navíc nestačí podporovat vládu zvenčí a chce do koalice.
