Praha – Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona. Vyvolává podle něj zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Zeman veto již dříve avizoval zejména kvůli takzvaným politickým náměstkům, které odmítá. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) reagoval, že se koalice pokusí veto co nejdříve přehlasovat: Nevyloučil ani svolání mimořádné schůze Sněmovny.
Prezident vetoval novelu služebního zákona
Zeman zároveň s vetem napsal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD), ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. Prezident v něm připomíná své zářijové vystoupení před dolní komorou, při kterém vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše.
„Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně, až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ píše také Zeman v dopise.
Prezident služebnímu zákonu vytýká, že nepovede k odpolitizování státní správy, ale naopak k její zesílené politizaci. Ustanovení o politických náměstcích podle něj nesouvisí se služebním zákonem. Už dříve proto uvedl, že novelu možná nechá přezkoumat i u Ústavního soudu. Podle ústavního právníka Jana Kysely však tato stížnost nemusí mít úspěch: „ Je to relativně obecné zdůvodnění nestandardními okolnostmi projednávání zákona, někdy poněkud nejasnými či neurčitými formulacemi. To může být pravda a nemusí. Nejsem si jistý, jestli ty vady či pochybnosti dosahují intenzity nějakých ústavních lapsů.“
Zeman vetoval služební zákon (zdroj: ČT24)
Ústavní stížnost by v souladu se Zemanem ráda podala také skupina senátorů kolem předsedy Strany práv občanů Jana Veleby, potřebných 17 podpisů ale zatím nemají. Proti služebnímu zákonu ve schválené podobě jsou i komunisté a Úsvit přímé demokracie.
Zastánci zákona však oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat
na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona. „Předpokládám, že teď uděláme všechno pro to, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. Očekávám, že budeme mít dostatek hlasů proto, abychom veto zvrátili a zákon začal od ledna platit,“ řekl novinářům premiér. Pokud se podle Sobotky nepodaří zařadit hlasování o služebním zákonu na říjnovou schůzi Sněmovny, nevylučuje koalice svolání mimořádné schůze.
V zákoně podle dohod vládních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí má převzít ministerstvo vnitra, kde bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Ten bude mít mimo jiné pravomoc jmenovat a odvolávat státní tajemníky, podílet se na výběru šéfů státních úřadů a také připravovat jejich služební hodnocení.
Státní tajemníci budou na každém ministerstvu. Budou odpovědni za personálie a další otázky spojené s prací ministerských úředníků. Státní tajemník bude vybírán politicky. Ve čtyřčlenné výběrové komisi bude mít hned tři zástupce ministr.
Služební zákon počítá s omezením statisícových odměn k platu pro vysoké úředníky. Nově se bonusy zastropují na maximálně 25 procent ročního platu a maximální výši osobního příplatku v daném tarifu a třídě.