Praha – Z Pražského hradu dnes zaznělo prohlášení, že budoucí ministři budou muset před svým jmenováním předložit negativní lustrační osvědčení. Toto stanovisko komplikuje vstup do vlády především Andreji Babišovi, který toto osvědčení dosud nemá (soudí se na Slovensku s Ústavem paměti národa). Hnutí ANO by tahle skutečnost mohla vyřadit z účasti na koalici, popřípadě zabránit šéfovi hnutí podílet se na vládě. Důsledkem Zemanovy žádosti tak může být případný vznik oslabené a i snadněji manipulovatelné vlády, komentují celou situaci politologové.
Lustrace pro Babiše? Zeman cílí na slabou vládu
Podle prezidentské kanceláře je čisté lustrační osvědčení ze zákona nezbytnou podmínkou pro jmenování každého člena vlády. „Žádné výjimky (lustrační) zákon nepřipouští a prezident republiky splnění všech podmínek pro jmenování členů vlády vyžadoval a nadále vyžaduje,“ uvedla prezidentova mluvčí Hana Burianová. „Jde jednoznačně o funkce podléhající režimu lustračního zákona, který stanoví další podmínky pro jejich výkon,“ tvrdí podle Burianové legislativní odbor Pražského hradu.
Řada právnických expertů ovšem s tímto výkladem lustračního zákona nesouhlasí. „Lustrační zákon se na členy vlády nevztahuje. Týká se pouze zaměstnanců státní správy a na jmenované ve smyslu zákoníku práce. Na ministry se ale zákoník práce nevztahuje, jmenování členem vlády je totiž ústavní počin,“ sdělil webu ČT24 právník a náměstek vedoucího Úřadu vlády Václav Pelikán s tím, že povinnost lustračního osvědčení platí jen pro běžné úředníky včetně náměstků či ředitelů ministerských odborů.
Komplikace pro Bohuslava Sobotku
Proč se prezident Zeman hodlá řídit zavedenou praxí, která nemá zřejmou oporu v zákonu, právě v tomto případě, když v minulosti označil ústavní zvyklosti za "idiotské“, si oslovení odborníci vysvětlují celkem jednoznačně. Snaží se zkomplikovat vytvoření budoucí vládní koalice, o níž s KDU-ČSL a hnutím ANO jedná předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
„Může to nakonec vést k tomu, že se vytvoří menšinová vláda sociální demokracie a lidovců a hnutí Andreje Babiše ji bude podporovat z opozice,“ myslí si Jan Bureš z Metropolitní univerzity. Tato konstelace podle něj bude logicky znamenat oslabení pozice případného kabinetu. „Vláda bude méně stabilní. Bude záviset na každodenních názorech a postojích hnutí ANO,“ tvrdí politolog.
Bohuslav Sobotka
Z tohoto hlediska Jan Bureš nerozumí postoji Bohuslava Sobotky, který dnes prezidentův požadavek de facto podpořil a prohlásil, že s ním souhlasí. „Je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále,“ uvedl pro server iDNES.cz s tím, že se nejedná o zásadní komplikaci pro vyjednávání o vládě. Se Sobotkou ale Bureš polemizuje: „Musí si být přeci vědom toho, že se mu tímto situace velmi komplikuje,“ poznamenal politolog.
Josef Mlejnek, politolog, Fakulta sociálních věd UK:
„Miloš Zeman může v tomto postoji získat podporu mezi veřejností i médii. Je to argument, který bude podporovat i třeba velká část lidí, kteří se proti Zemanovi v ostatních ohledech vymezují. Pokud bude trvat na svém, určitě nebude pod silným mediálním tlakem, aby Andreje Babiše, jenž nemá čisté lustrační osvědčení, jmenoval.“
Vláda s ANO bez Babiše - riziko
Pokud bude prezident dál na svém požadavku lustračního osvědčení trvat, rýsuje se také možnost, že ANO do vlády vstoupí, ale bez osoby Andreje Babiše. „Budeme hovořit i o té variantě, že by pan Babiš nebyl navržen na ministra za hnutí ANO, ale nechci předjímat, na čem se v týdnu dohodneme uvnitř strany,“ připustila dnes v ČT24 místopředsedkyně ANO Věra Jourová s tím, že se uvnitř hnutí o možných variantách účasti na vládě diskutuje a ANO zatím stále preferuje podporu menšinové vládě.
Možnost vyhnout se ministerskému angažmá by sice mohla v určitém ohledu zejména Andreji Babišovi vyhovovat – nebude se muset vzdávat svých podnikatelských aktivit a bude si moct udržet opoziční rétoriku, s níž slavil před volbami úspěch – zároveň ale toto řešení podle politologů skrývá zásadní rizika.
Ve štábu hnutí ANO po volbách
„Pokud nezačleníte šéfa koaliční strany do vlády, stává se z něj potenciální člověk, který nemusí být k té vládě za každou cenu loajální. Naopak může sledovat svou vlastní strategii, což ještě může zvýraznit nesourodost hnutí ANO,“ varuje Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity a připomíná případ Miroslava Kalouska, který se v roce 2003 stal šéfem lidovců, ale do vlády nevstoupil. „Následující tři roky se pak sociálnědemokratičtí premiéři pravidelně dostávali s Kalouskem do konfliktu,“ připomněl Kopeček.
Neúčast předsedy vládní partaje v kabinetu navíc oslabuje akceschopnost vlády i v ryze praktických ohledech. „Pokud není šéf strany ve vládě, tak nemá své lidi tolik pod kontrolou, není na určitých zasedáních, vše poté musí kontrolovat zprostředkovaně,“ soudí politolog Josef Mlejnek z Karlovy univerzity. "Je otázka, jak se budou ministři za ANO ve vládě bez Babiše sami bezprostředně na každém jednání vlády rozhodovat nebo do jaké míry budou vyžadovat porady s ním. To později v praxi nemůže příliš fungovat,“ doplňuje Jan Bureš.
Nesourodá či jinak nestabilní vláda by přitom mohla právě Miloši Zemanovi, který se už od svého lednového zvolení snaží obsadit co největší politický prostor, vyhovovat. „Nevytvoří se zde jednotná silná vláda, která by byla schopna čelit jeho snahám zasahovat do celé řady politické agendy,“ tvrdí Bureš. „Účelem jeho prohlášení o nutnosti lustrací je rozšířit pole, ve kterém může jako přímo zvolený prezident působit,“ shrnuje Lubomír Kopeček.