Prezident Miloš Zeman a předseda vlády Bohuslav Sobotka stupňují své spory. Oba poskytli rozhovory týdeníkům, které vycházejí v pondělí, a navzájem se do sebe pustili. Zatímco Miloš Zeman v Týdnu hovořil o „politickém neumětelství“, „malosti“ a „totálním neúspěchu“ v minulých volbách, premiér hovořil o fašismu, využívání strachu a prezidentovi, který „nemá mnoho společného“ s levicovým pohledem na svět.
Ring volný. Prezident s premiérem hrotí své spory
Spory Miloše Zemana s Bohuslavem Sobotkou se od posledních sněmovních voleb pravidelně vracejí. V posledních měsících ale nebývale vygradovaly. Viditelným začátkem bylo prezidentovo vystoupení na shromáždění Bloku proti islámu loni 17. listopadu, které kritizoval premiér. Neshody nyní vyvrcholily Zemanovým prohlášením o kalašnikovu, proti kterému se předseda vlády důrazně ohradil.
Miloš Zeman však trvá na tom, že svým prohlášením k zastřelení premiéra v žádném případě nevybízel. Současně se zmínil o údajné Sobotkově paranoii. „Kdybych byl tak paranoidní jako pan Sobotka, který se obává, že jsem vyzval k jeho zastřelení, tak protože jsem v té větě vůbec nejmenoval premiéra, ale sebe – prezidenta, tak bych se stejnou logikou mohl tvrdit, že jsem vyzval k zastřelení prezidenta republiky,“ řekl v rozhovoru pro Týden.
Na rozdíl od Bohuslava Sobotky odmítl, že by se měli bát jeho blízcí, protože Zemanovi „rodinní příslušníci mají pro strach uděláno“.
Bohuslav Sobotka však výrok, že k nahrazení premiéra „existuje nedemokratická cesta a ta se jmenuje kalašnikov“, odmítá zlehčovat. V rozhovoru pro Respekt řekl, že ho Miloš Zeman takovým výrokem překvapil, něco podobného od něj nečekal.
Zeman opouští levicové myšlenky, míní Sobotka
Současně premiér postavil Miloše Zemana po bok krajně pravicové scény. „Výrok prezidenta (…) zapadá do kontextu útoků White Media a fašistů, kteří organizovali demonstraci přímo před mým bytem. Prostě pan prezident se do toho takovým zvláštním způsobem zařadil a mě by nikdy nenapadlo, že v téhle sestavě jednou najdu prezidenta republiky,“ uvedl Bohuslav Sobotka.
Postoje Miloše Zemana již nejsou podle premiéra blízké sociální demokracii. „Možná tím, jak stárne, se stále více posouvá ke konzervativním názorům, které už se sociální demokracií ani s levicovým pohledem na svět často nemají mnoho společného,“ zhodnotil. Prezident naopak v rozhovoru pro Týden hovořil o „neumětelech“, kteří „přivádějí do nižších pater politického vlivu“, a dříve zase prohlásil, že premiér ničí sociální demokracii. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček potom upřesnil, že Sobotka „opustil sociálnědemokratickou politiku směrem k pozicím bývalé Unie svobody“.
Miloše Zemana ale za jeho poslední výroky kritizují i další představitelé ČSSD včetně těch, s nimiž nemá hlava státu tak vyhrocené vztahy jako se Sobotkou. „Nepřísluší panu prezidentovi vyjadřovat se k věcem sociální demokracie, protože on sociální demokracii opustil,“ řekl předseda Senátu a člen vedení ČSSD Milan Štěch. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák potom naznačil, že straně spíše škodí útoky na jejího předsedu. „To poslední, co ČSSD potřebuje, je druhé kolo hry na slabého Sobotku,“ uvedl. Má Sobotku za úspěšného premiéra, který má potenciál vyhrát příští volby.
Lány podruhé? Hašek má prezidentovu podporu
Prezident republiky ale naopak dal najevo, že ho dění v ČSSD stále velmi zajímá. V rozhovoru pro Týden podpořil Michala Haška, kterým se po posledních volbách pokusil Sobotku nahradit. Zmínil se přitom o „totálním neúspěchu“ sociální demokracie ve volbách a o Haškově oblíbenosti mezi voliči. „Je nejpopulárnější hejtman, a to dlouhodobě. (…) Mrhat takovým kapitálem je projev politického neumětelství,“ prohlásil Zeman.
Vzhledem k prezidentovu vyjádření o Michalu Haškovi předpokládá politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty UK, že Bohuslav Sobotka může očekávat další pokus o své sesazení. „Je to příprava na lánský puč číslo 2,“ nastínil politolog. Odkázal přitom na schůzku skupiny hejtmanů s prezidentem v Lánech po volbách na podzim 2013, po níž se část předsednictva ČSSD pokusila Sobotku odstavit od vrcholných jednání.
Kalašnikovem to nezačalo aneb Od voleb 2003 k drzému klukovi
Jiří Ovčáček, ale například i poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) míní, že averze obou politiků se začala vyhrocovat mnohem dříve: od prezidentské volby v roce 2003, kdy údajně Sobotka pro Miloše Zemana nehlasoval. „To v člověku zůstane, není to normální věc,“ poznamenal Foldyna.
Ostatně postupně se vyostřující střety mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou se objevují po celou dobu od posledních voleb. Dosud nejostřejší přišel po 17. listopadu, kdy premiér kritizoval prezidenta za vystoupení „na shromáždění xenofobní sekty“, což Miloš Zeman označil za „klukovskou drzost“.
Prezidentské volby se pomalu blíží
Nejenom Milan Znoj, ale i Bohuslav Sobotka však nacházejí za posledními vyjádřeními Miloše Zemana i přípravu na prezidentské volby, které se uskuteční za dva roky. „Prezident vytváří takové společenské klima, které pro něj může být nejvhodnější pro příští prezidentskou kampaň,“ uvedl premiér.
V situaci, kdy Česko míří ke krajským a senátním volbám a následně do roku, kdy vznikne nová Poslanecká sněmovna a vzápětí bude vrcholit prezidentská kampaň, poukázal Milan Znoj také na dobré vztahy mezi Milošem Zemanem a prvním vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO). „Miloš Zeman to rozehrává na více stranách. Kdyby jenom tlačil do poměrů v sociální demokracii a vystupoval s kritikou předsedy ČSSD Sobotky, tak by to měl snazší. Současně se snaží sblížit s Andrejem Babišem. Je naladěn na babišovskou notu, velice ho vychvaluje,“ upozornil.
Dodal však, že takové směřování může být riskantní. Orientací na hnutí ANO totiž Miloš Zeman provokuje některé své tradiční stoupence. Souznění s ANO totiž „je (…) i pro zemanovce v sociální demokracii nepřijatelné“.
Stále ale není zřejmé, zda si může Miloš Zeman před příštími prezidentskými volbami jakkoli uškodit. I v rozhovoru pro Týden totiž odmítl jasně říct, zda bude funkci obhajovat. Naznačil však s odkazem na dřívější vyjádření – podle něhož bude kandidovat, pokud do voleb půjdou lidé, kterých si hluboce neváží – že to připadá v úvahu. Že o kandidatuře uvažují, se v minulosti zmínili vedle Zdeňka Škromacha nebo Vladimíra Dlouhého také Jiří Pospíšil či Jiří Dienstbier. „Bez uvedení konkrétních jmen bych konstatoval, že dva lidé v tomto setu splňují podmínku, že si jich hluboce nevážím,“ uzavřel současný prezident.
- Na spory obou vrcholných představitelů České republiky se zaměřil i pořad Interview ČT24, jehož hostem byl poslanec ČSSD Jaroslav Zavadil: