Více než tři miliony korun náleží rozhodci z arbitráže s Diag Human Petru Kuželovi. Nepravomocně tak rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2, upozornil server Seznam zprávy. Je prvním z rozhodců, který u soudu uspěl, soudí se ale i další dva. Odměny jim nevyplatila vláda, která se nedokázala shodnout na jejich výši.
Petra Kužela – tehdy prezidenta Hospodářské komory – kdysi jmenoval do arbitrážního tribunálu ve sporu státu se společností Diag Human soud. Za své působení nyní chce od státu více než tři miliony, ačkoli stát původně poukazoval na dohodu z 90. let, podle kterých mělo arbitrům dohromady připadnout pouze půl milionu. Obvodní soud pro Prahu 2 však podpořil Kužela, přiznal mu 3 092 000 korun.
„Je velmi pozitivní, že soud vyhověl mé žalobě. Je zcela standardní, že za odvedenou práci by mělo být zaplaceno,“ řekl Petr Kužel Seznamu. Ministerstvo zdravotnictví se k verdiktu zatím nechce vyjádřit. „Jedná se o rozhodnutí soudu prvního stupně, není pravomocné a ministerstvu ještě nebylo doručeno písemné vyhotovení rozsudku,“ zdůvodnila jeho mluvčí Štěpánka Čechová.
Se státem se soudí i další dva porotci z arbitráže Milan Kindl a Jiří Schwarz, kteří rovněž nedostali zaplaceno. Bývalý děkan Národohospodářské fakulty Schwarz již má za sebou jeden rozsudek, který k němu nebyl příznivý, ale odvolal se.
Žaloby podali rozhodci poté, co vláda odmítla jejich nárok celkem více než na devět milionů korun. Loni vládu upozornili, že se na zaplacení odměny dohodli s bývalým ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem.
Podle ministerstva měli dostat celkově 18,5 milionu, polovinu z toho od státu. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s vyplacením peněz souhlasil, proti byli ale členové vlády z hnutí ANO, kteří považovali částku za příliš vysokou a chtěli, aby stát zůstal u původně dohodnutého půl milionu. Nakonec se kabinet na žádné jiné částce nedohodl, rozhodci pak podali žaloby s odůvodněním, že hrozilo, že uplyne doba, do které jim vláda měla peníze schválit.
Od počátku 90. let
Spor státu a Diag Human se táhne již od počátku 90. let, kdy tehdejší federální ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánské firmě Novo Nordisk, že má pochybnosti o solidnosti společnosti Conneco (z níž se pak stala Diag Human). Novo Nordisk pak odstoupila ze společného projektu na obchod s krevní plazmou a Conneco také nezískala očekávané zakázky v Československu.
Tvrdí, že jí tak stát způsobil škodu, v roce 2009 si včetně úroků nárokovala přes 11 miliard korun. O rok dříve rozhodla první arbitráž, že má stát vyplatit firmě zhruba osm miliard.
Trojice rozhodců Kindl, Kužel a Schwarz však vydala v roce 2014 usnesení, že věc byla rozhodnuta již v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí ve věci nemají žádné právní účinky. Stát to interpretuje jako své vítězství a konec pře.
Spory tím však neskončily, soudy v zahraničí nadále rozhodovaly, zda má Diag Human nárok na peníze z arbitráže z roku 2008. Letos na jaře přinesl server Hlídacípes.org zprávu, že lucemburský soud rozhodl, že Diag Human může nechat zabavit peníze České republiky na účtech vedených v zemi. Naproti tomu ve Velké Británii či Belgii vyhrála v podobných sporech Česká republika.
