Hilšer: Společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými

Ve svých jednačtyřiceti je nejmladším z prezidentských kandidátů. Podpisy pod petici začal sbírat už v srpnu 2016. Do potřebných padesáti tisíc mu jich chybělo tisíců šest, a tak požádal o podporu senátory. Získal ji od jedenácti z nich. „Začal jsem vnímat nebezpečí, která ohrožují demokracii v naší zemi, a řekl jsem si, že s tím musím přece něco udělat,“ vysvětluje lékař, učitel mediků a občanský aktivista Marek Hilšer, proč se pustil do boje o Hrad.

Marek Hilšer sám připouští, že oproti favorizovaným kandidátům má nevýhodu. Není příliš známý a jeho kampaň je velmi skromná. Na transparentním účtu měl v půlce listopadu asi 300 tisíc korun od svých příznivců.

Nepřijal peníze od žádných firem.  „Kampaň vedu především tím, že jezdím za lidmi a mluvím s nimi. A jsem vděčný za pozvání na různé debaty. Jsem bojovník a neházím flintu do žita. To bych chtěl vzkázat i naší společnosti. Musíme se snažit, aby bylo lépe,“ řekl v rozhovoru pro zpravodajství portálu Seznam.cz.

Výzkum nádorů a obavy o demokracii 

Jako vhodného kandidáta na prezidenta ho spolu s dalšími osobnostmi vybrali na jaře 2016 signatáři petiční iniciativy Kroměřížská výzva. Rozhodl se výzvu přijmout a byl prvním, kdo veřejně oznámil, že bude o post prezidenta usilovat.

„Začal jsem mít pocit, že se naše země vrací do minulosti.  Souviselo to se snahami spojovat se s Ruskem a Čínou. Také jsem začal pozorovat určité oligarchické tendence, že se totiž moc začíná koncentrovat do rukou úzké skupiny lidí. To vnímám jako ohrožení demokracie,“ sdělil pro Forum 24.  Bezpečnost a stabilita země podle něj závisí na spojenectví s Evropskou unií a NATO.

Marek Hilšer prý chce přispět ke zprůhlednění politiky. „Ztratili jsme důvěru v politiku. Mnozí si z ní udělali byznys,“ uvádí ve svém programu. Věří, že voličům, kteří nejsou spokojeni se stavem věcí ve společnosti, má co nabídnout. „Nejsem poznamenán komunistickým režimem. Nebyl jsem součástí polistopadových politických elit.  A nechybí mi energie a odvaha,“ říká.

Jako prezident by se chtěl zasazovat o kvalitnější zdravotnictví, lepší životní prostředí, větší podporu vzdělávání, vědy a výzkumu.  „Vím, že zdraví je tou nejvyšší hodnotou, o kterou je třeba pečovat,“ míní lékař Hilšer. Působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Učí mediky a zároveň se věnuje výzkumu zhoubných nádorů mozku.

Bez košile s vlajkou v ruce 

Že má kuráž demonstrativně projevit svůj názor, ukázal v roce 2014. Díky novinářskému průkazu pronikl do tiskového střediska Úřadu vlády, spolu s kamarádem se svlékl do půli těla a s vlajkou Evropské unie v ruce vyzýval ministry k odsouzení ruské intervence na Ukrajině. „Premiére odvahu,“ napsal si tehdy na hrudník. Bylo to v době, kdy současný prezident Miloš Zeman pozval Vladimira Putina do Česka.

Občanskou angažovanost projevil už v roce 2008. Organizoval tehdy demonstraci proti záměru premiéra a současného kandidáta na prezidenta Mirka Topolánka privatizovat fakultní nemocnice. A v roce 2012 se zapojil do protestů proti snahám ministra školství za Věci Veřejné Josefa Dobeše omezit nezávislost akademické obce.

Při letošních oslavách svržení komunismu 17. listopadu v Praze na sebe upoutal pozornost vstřícným gestem ke svému soupeři v boji o Hrad Michalu Horáčkovi. Organizátoři slavnostního koncertu na Václavském náměstí pozvali na pódium i vybrané prezidentské kandidáty včetně jeho, Jiřího Drahoše a Pavla Fischera.

Vystoupení Michala Horáčka, který byl aktivním aktérem listopadové revoluce v roce 1989, však odmítli. Hilšer Horáčkovi nabídl polovinu svého času. „Pořadatelé to nepřipustili, ovšem nabídky Marka Hilšera si velmi vážím a nezapomenu na to,“ poznamenal  Horáček.

Prezident se má zastat slabých 

Ve svém programu Marek Hilšer zdůrazňuje, že stát nesmí ignorovat slabé a ty, kteří potřebují pomoc.  „Jsem přesvědčen, že společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými, protože ti silní si vždy cestu najdou,“ sděluje. S extrémní chudobou a beznadějí se potkal při svých humanitárních výjezdech do Afriky.

V letech 2011 a 2012 působil prostřednictvím neziskové organizace ADRA jako lékař v Keni. „Poznal jsem, že většina světové populace žije ve zcela jiných životních podmínkách, než jaké si Evropan vůbec dokáže představit.“

Téma uprchlictví podle Marka Hilšera není v Česku vážný problém. „Někteří politici úmyslně vytvářejí zbytečné obavy. Chtějí vyvolat strach a pak říct, že lidi ochrání. Náš migrační zákon je však velmi přísný. A že by se sem valily hordy nájezdníků odkudkoliv, to opravdu nikde nevidím,“ řekl během debaty v Českých Budějovicích.

Opakovaně zdůraznil, že kvóty pro přijímání uprchlíků nic neřeší. Česko jako součást Evropské unie má ale podle něj migrační problém aktivně řešit.

„Měli bychom především usilovat o zmírnění konfliktů, které lidi vyhánějí z domovů,“ míní Hilšer. Jako dítě zažil na vlastní kůži, jaké je opustit rodnou zemi. Asi půl roku před listopadem 1989 se jeho rodina rozhodla pro emigraci do Španělska. „Byla to velmi zajímavá zkušenost. Kromě jiného jsem poznal, jak je těžké přizpůsobit se jiné kultuře a že doma je nejlépe.“

„Nejsem poznamenán komunistickým režimem. Nebyl jsem součástí polistopadových politických elit. A nechybí mi energie a odvaha.“

Marek Hilšer

Kromě téměř 44 tisíc voličů podpořilo Marka Hilšera v kandidatuře na prezidenta jedenáct senátorů. „Nechtěl jsem, aby práce přátel a dobrovolníků, kteří mi pomáhali sbírat podpisy, přišla nazmar. Když jsem usoudil, že 50 tisíc asi nebudeme mít včas, požádal jsem o podporu senátory,“ vysvětluje Hilšer.

Vstříc mu vyšel například lidovec Zdeněk Papoušek, Petr Orel za lidovce a Zelené a také další lidovecký senátor Václav Láska. Marka Hilšera podpořil i lékař Jan Žaloudík z Brna, který je nezávislým senátorem za sociální demokracii. „Je mi sympatické, že se dnes snaží prosadit generace lidí, jako je on. Takových lidí, kteří nejsou zacykleni v politice posledních dvacet let,“ uvedl Žaloudík.