Události: ČSSD chce volit nové vedení už v únoru
Předseda brněnské ČSSD Oliver Pospíšil uvedl, že by strana měla odejít do opozice. Podle nového poslance ČSSD a bývalého brněnského primátora Romana Onderky sociální demokracii ve volbách uškodilo, že „vyvraždila velkou část názorových proudů“.
„Žádáme o neprodlené svolání mimořádného sjezdu na termín do konce února 2018. To je v souladu se stanovami zhruba napočítáno těch minimálních 90 dnů, které na svolání mimořádného sjezdu stanovy vyžadují,“ oznámil stanovisko předseda brněnské ČSSD Pospíšil.
Jedním z požadavků brněnské ČSSD je například to, aby předsedu strany vybrali v přímé volbě všichni členové a nejen delegáti sjezdu. Podpořila tím nápad zastupujícího šéfa strany Milana Chovance.
„Nechceme, aby nyní odešlo vedení, ale aby přivedlo stranu ke sjezdu, kde dá funkce k dispozici. A buď se na sjezdu potvrdí, nebo se vybere vedení nové,“ uvedl také Onderka.
Statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec už o víkendu ohlásil, že vedení strany na mimořádném sjezdu v dubnu skončí. Vzápětí se ozvaly hlasy, že sjezd by měl být ještě dříve.
Vražda názorových proudů
Onderka kritizoval volání po jednotě strany, které provázelo březnový sjezd ČSSD především ze strany současného vedení. „Vyvraždilo se mnoho názorových proudů, které na sebe vázaly penzum straníků a také voličů. Jsem přesvědčen o tom, že když tyto proudy nedostávaly prostor prezentovat názory a možnost komunikovat, sociální demokracii to uškodilo. To nám ukázaly volby,“ prohlásil.
Jmenoval třeba poslance Jeronýma Tejce, který nabízel změnu, avšak letos neúspěšně kandidoval na místopředsedu strany. Potom odstoupil z kandidátky. Zmínil i bývalé hejtmany Jiřího Zimolu a Michala Haška. Ani jeden z nich na kandidátce nebyl, přestože všichni v dřívějších volbách sbírali velký počet preferenčních hlasů.
Praha vyzvala celorepublikové vedení k odstoupení
V pondělí jednali také pražští sociální demokraté. Jednání skončilo výzvou, aby politické grémium rezignovalo a nečinilo už žádné závažné kroky. Své funkce dají k dispozici rovněž členové pražského vedení. I Praha chce, aby se sjezd, na kterém se bude volit nové vedení, konal co nejdříve.
Ministr zdravotnictví a předseda pražské ČSSD Miloslav Ludvík má za to, že budoucího předsedu čeká velmi nevděčná mise. „Čekají nás příští rok komunální volby v celé republice a krajské volby v Praze, tedy boj o pražský magistrát. A strana je právě v nějaké sestupné fázi. Takže ten člověk na sebe může vzít všechny viny světa, což bych mu nepřál,“ prohlásil Ludvík. Musí jít podle něj o někoho, komu nebude scházet entuziasmus.
Sám ministr zdravotnictví zastává brzký termín mimořádného sjezdu. „Čím dřív, tím lépe, protože myslím, že lidé jsou toho plni a chtějí se k tomu vyjádřit,“ soudí. Z ankety České televize mezi 14 krajskými organizacemi ČSSD vyplývá, že víc než polovina z nich si přeje mimořádný volební sjezd už v únoru. „Dovedu si představit, že může být i v polovině února, pokud se to stihne,“ soudí třeba hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD).
Pražská ČSSD souhlasí s návratem expremiéra Paroubka
Krajský výkonný výbor pražské ČSSD v pondělí souhlasil s opětovným vstupem bývalého premiéra a někdejšího předsedy sociálních demokratů Jiřího Paroubka do strany. Oznámil to poslanec a náměstek primátorky hlavního města Petr Dolínek. Paroubek k přijetí do ČSSD potřebuje ještě souhlas organizací v Praze 5 a Středočeském kraji.
„V předvolební kampani mi nepřišlo vhodné do ní zasahovat tím, že budeme mluvit o bývalém předsedovi. Teď je situace jiná a nemá smysl bránit někomu, kdo chce vstoupit do strany,“ řekl Dolínek.
Paroubek ze strany odešel, nebyl vyloučen, také proto prý není s jeho možným znovupřijetím potíž.
Pražská ČSSD se letos v červnu vyslovila proti Paroubkovu návratu do strany. Z ČSSD Paroubek vystoupil v říjnu 2011 a založil stranu Národní socialisté - levice 21. století (LEV 21), která ve volbách neuspěla.
Volby vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO před ODS a Piráty. ČSSD, která vyhrála sněmovní volby v roce 2013, získala nyní pouhých 7,27 % hlasů a přišla v dolní komoře o 35 mandátů.
