Z ušetřených peněz na ministerstvech se učitelům platy nezvýší. Resorty prostředky nemají

Peníze potřebné na nárůst mezd ve veřejném sektoru a navýšení u učitelů by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) mohly pokrýt nespotřebované výdaje v rozpočtech ministerstev. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) to ale po prostudování údajů od resortů odmítl. Na účtech podle něj potřebné peníze nemají.  Koaliční ČSSD i KDU-ČSL s tím ale nesouhlasí.

Sobotka doufal, že peníze na navýšení mezd bude možné získat z nespotřebovaných výdajů jednotlivých ministerstev. Pilný ve středu uvedl, že za minulé roky by celková neutracená částka mohla činit kolem 40 miliard. Přesné číslo rezerv měla ministerstva dodat do čtvrteční půlnoci. 

Po předložení dat se ale podle Pilného ukázalo, že resorty žádné ušetřené peníze na platy neposkytnou. „Všechny resorty na výzvu premiéra sdělily, že nemohou na příští rok ve prospěch učitelů ušetřit vůbec nic. Ani ministr Zaorálek, který sliboval, že dá 15 až 20 procent ze svého rozpočtu na platy učitelů,“ napsal Pilný. 

Zaorálek: Jsme připraveni ušetřit až 120 milionů

Zaorálek se ale proti takovému tvrzení ohradil. Ministerstvo zahraničí je podle něj připraveno ušetřit na platy učitelů 120 milionů. „Odpovídá to více než 15 procentům z našich nespotřebovaných nároků z předešlých let,“ uvedl. Veškeré rezervy už podle něj diplomacie sice rozdělila, zejména na dlouhodobé investiční akce, našel ale způsob, jak prostředky ušetřit. „Půjdeme ostatním resortům příkladem. Co jsem slíbil, dodržím,“ dodal.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na twitteru upozornil, že ministerstvo financí dlouhodobě podhodnocuje příjmy. „Chceme ty peníze dát pracujícím živitelům rodin. Ne nakrmit banky,“ uvedl Chovanec. Na podsekávání příjmů rozpočtu upozornil už dříve v rozhovoru i šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Schodek 100 miliard Pilný nepodepíše

Podle Pilného mají ale kromě ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a vicepremiéra Bělobrádka všichni ministři další nadpožadavky a dohromady chtějí navíc 33 miliard. S požadavkem na růst platů by to podle něj zvýšilo schodek rozpočtu až ke 100 miliardám korun.

„Pod takové saldo se v době rekordního hospodářského růstu jako zodpovědný ministr financí nechci a nemohu podepsat,“ uvedl Pilný. Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schváleným schodkem 50 miliard.

Odboráři tlačí na vládu, aby od listopadu zvedla platové tarify učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům o deset procent – na svém posledním jednání se totiž koalice nedohodla na tom, odkud potřebné peníze vezme, protože rozpočtový schodek navyšovat nechtěla. Školským odborům následující den došla trpělivost, vyhlásily stávkovou pohotovost, ke které se přidaly i další odborářské organizace.   

V pondělí se dohodneme, říká Sobotka

Rozhodnout se má na pondělním jednání koalice, které se uskuteční ve Strakově akademii ráno před pravidelným zasedáním vlády. „Předpokládám dohodu o mzdách, aby se zvýšily od listopadu o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele a chci se dohodnout na zvýšení výdajů pro vysoké školy,“ uvádí Sobotka.

Na minulé jednání v Lednici pozval Sobotka pouze členy kabinetu. Tentokrát nechal výběr zástupců na jednotlivé strany. „Pozval jsem všechny tři koaliční strany, v jakém to bude složení, záleží na nich,“ uvedl. Účast předsedy ANO Andreje Babiše, kterého na jaře vystřídal ve funkci ministra Ivan Pilný (ANO), na nadcházejícím jednání následně potvrdila mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Bělobrádek: Ministerstvo podsekává příjmy rozpočtu

Bělobrádek v souvislosti s rozpočtem v pátek upozornil, že v návrhu na příští rok stále scházejí dvě až tři miliardy korun na vědu a výzkum v porovnání se střednědobým výhledem z minulého roku a vládním usnesením z letošního jara.

Ministerstvo financí tak podle něj postupuje protizákonně, když ignoruje jarní vládní usnesení ohledně navýšení peněz na vědu. Navíc podle Bělobrádka dlouhodobě podsekává příjmy rozpočtu. Myslí si proto, že peníze jsou i na zvýšení platů ve veřejné sféře. „Pořád mají veliký polštář na příjmové stránce,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...