Z ušetřených peněz na ministerstvech se učitelům platy nezvýší. Resorty prostředky nemají

Peníze potřebné na nárůst mezd ve veřejném sektoru a navýšení u učitelů by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) mohly pokrýt nespotřebované výdaje v rozpočtech ministerstev. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) to ale po prostudování údajů od resortů odmítl. Na účtech podle něj potřebné peníze nemají.  Koaliční ČSSD i KDU-ČSL s tím ale nesouhlasí.

Sobotka doufal, že peníze na navýšení mezd bude možné získat z nespotřebovaných výdajů jednotlivých ministerstev. Pilný ve středu uvedl, že za minulé roky by celková neutracená částka mohla činit kolem 40 miliard. Přesné číslo rezerv měla ministerstva dodat do čtvrteční půlnoci. 

Po předložení dat se ale podle Pilného ukázalo, že resorty žádné ušetřené peníze na platy neposkytnou. „Všechny resorty na výzvu premiéra sdělily, že nemohou na příští rok ve prospěch učitelů ušetřit vůbec nic. Ani ministr Zaorálek, který sliboval, že dá 15 až 20 procent ze svého rozpočtu na platy učitelů,“ napsal Pilný. 

Zaorálek: Jsme připraveni ušetřit až 120 milionů

Zaorálek se ale proti takovému tvrzení ohradil. Ministerstvo zahraničí je podle něj připraveno ušetřit na platy učitelů 120 milionů. „Odpovídá to více než 15 procentům z našich nespotřebovaných nároků z předešlých let,“ uvedl. Veškeré rezervy už podle něj diplomacie sice rozdělila, zejména na dlouhodobé investiční akce, našel ale způsob, jak prostředky ušetřit. „Půjdeme ostatním resortům příkladem. Co jsem slíbil, dodržím,“ dodal.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na twitteru upozornil, že ministerstvo financí dlouhodobě podhodnocuje příjmy. „Chceme ty peníze dát pracujícím živitelům rodin. Ne nakrmit banky,“ uvedl Chovanec. Na podsekávání příjmů rozpočtu upozornil už dříve v rozhovoru i šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Schodek 100 miliard Pilný nepodepíše

Podle Pilného mají ale kromě ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a vicepremiéra Bělobrádka všichni ministři další nadpožadavky a dohromady chtějí navíc 33 miliard. S požadavkem na růst platů by to podle něj zvýšilo schodek rozpočtu až ke 100 miliardám korun.

„Pod takové saldo se v době rekordního hospodářského růstu jako zodpovědný ministr financí nechci a nemohu podepsat,“ uvedl Pilný. Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schváleným schodkem 50 miliard.

Odboráři tlačí na vládu, aby od listopadu zvedla platové tarify učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům o deset procent – na svém posledním jednání se totiž koalice nedohodla na tom, odkud potřebné peníze vezme, protože rozpočtový schodek navyšovat nechtěla. Školským odborům následující den došla trpělivost, vyhlásily stávkovou pohotovost, ke které se přidaly i další odborářské organizace.   

V pondělí se dohodneme, říká Sobotka

Rozhodnout se má na pondělním jednání koalice, které se uskuteční ve Strakově akademii ráno před pravidelným zasedáním vlády. „Předpokládám dohodu o mzdách, aby se zvýšily od listopadu o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele a chci se dohodnout na zvýšení výdajů pro vysoké školy,“ uvádí Sobotka.

Na minulé jednání v Lednici pozval Sobotka pouze členy kabinetu. Tentokrát nechal výběr zástupců na jednotlivé strany. „Pozval jsem všechny tři koaliční strany, v jakém to bude složení, záleží na nich,“ uvedl. Účast předsedy ANO Andreje Babiše, kterého na jaře vystřídal ve funkci ministra Ivan Pilný (ANO), na nadcházejícím jednání následně potvrdila mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Bělobrádek: Ministerstvo podsekává příjmy rozpočtu

Bělobrádek v souvislosti s rozpočtem v pátek upozornil, že v návrhu na příští rok stále scházejí dvě až tři miliardy korun na vědu a výzkum v porovnání se střednědobým výhledem z minulého roku a vládním usnesením z letošního jara.

Ministerstvo financí tak podle něj postupuje protizákonně, když ignoruje jarní vládní usnesení ohledně navýšení peněz na vědu. Navíc podle Bělobrádka dlouhodobě podsekává příjmy rozpočtu. Myslí si proto, že peníze jsou i na zvýšení platů ve veřejné sféře. „Pořád mají veliký polštář na příjmové stránce,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15AktualizovánoPrávě teď

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 58 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...