Učitelé nebudou sami. K hrozbě stávkou se přidali úředníci, hasiči či zdravotníci

Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili ve středu stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní - celkem 13 svazů. Česká konference rektorů zároveň oznámila, že vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost. Rektorům se nelíbí návrh rozpočtu 2018, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku.

Odborové svazy trvají na zvýšení tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Novinářům to po jednání předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odboráře podpořil.

Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedaly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře.

Všechny odborové svazy

„Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 14 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích,“ řekl Středula.

Odboráři měli na hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti 24 hodin, lhůta skončila ve středu ráno. Podle Středuly bylo 95 procent organizací pro. Připojily se všechny organizace hasičů, Úřadu vlády či ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství a kultury, odbory brněnské filharmonie, Národní knihovny, Národního divadla, Státní opery, úřadů práce či vinohradské fakultní nemocnice.

Odboráři ve stávkové pohotovosti zřídí stávkové výbory a začnou připravovat přerušení práce. Stávkovat nesmí příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a také soudci a žalobci. Omezené právo na zastavení práce mají pak někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy.

Premiér ve středu požadavek odborů znovu podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. „Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!“ uvedl premiér.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost v úterý. Reagovaly tak na pondělní jednání koalice, která se neshodla na tom, jakým způsobem a z čeho zvýší platy učitelů a pracovníků ve školství. Cílem odborářů je v listopadu dosáhnout patnáctiprocentního nárůstu u pedagogů a desetiprocentního navýšení u ostatních školských zaměstnanců. 

Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl o zhruba 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26 024 korun hrubého, loni činil 29 501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.

Na pondělní koaliční schůzce o rozpočtu a růstu platů dohoda nepadla. Vládní strany se shodují na tom, že by učitelé měli dostat přidáno víc než ostatní. O kolik a kdy by si pracovníci veřejné sféry měli polepšit, není zatím jasné. Další jednání se má konat 11. září. Odboráři věří tomu, že ministři do konce týdne zdroje na přidání najdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...