Českou republiku v posledních letech stále více trápí sucho. Ročně sice naprší přibližně stejně jako dříve, mění se ale rozložení srážek i jejich intenzita. Je také větší teplo a prší více v létě, voda se tak rychleji vypařuje. Vyplývá to z nového meteorologického normálu, který připravil Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ).
Meteorologické normály se používají pro hodnocení daného období nebo místa z klimatologického hlediska. Počítají se jako průměry teploty, srážek a dalších klimatických prvků za období třiceti let. Současný normál vychází z let 1961 až 1990.
Světová meteorologická organizace (WMO) ale v roce 2015 kvůli klimatickým změnám doporučila, aby se normály nepřepočítávaly každých třicet let jako dosud, ale už po deseti letech. ČHMÚ proto připravil data za období 1981–2010.
Srovnání údajů z obou období jednoznačně ukazuje, že se v Česku zvýšila teplota vzduchu. Nový normál průměrné roční teploty je o 0,4 stupně Celsia vyšší. Zvedl se ze 7,5 na 7,9 stupně.
Nejvíc teplota rostla v červenci a srpnu, a to o 0,9 stupně Celsia. Výrazné zvýšení je patrné taky v lednu a v jarních měsících. Jediný měsíc, kdy nedošlo v průměru k žádné změně, je září. V říjnu a v prosinci stoupla za poslední roky teplota o desetinu stupně.
Jiné je to ale při pohledu na konkrétní kraje. V některých hodnota normálu naopak klesla. K nejvýraznějšímu posunu došlo v Karlovarském kraji, kde došlo k mírnému poklesu teploty u většiny měsíců.
Podle serveru infomet.cz má ale na výslednou hodnotu vliv i počet a rozmístění měřicích stanic. Těch je na území Česka oproti období 1961–1990 mnohem více. Plošné výpočty jsou tak přesnější. V Karlovarském kraji například přibyla stanice v Krušných horách.
Vyšší teploty a celkové změny klimatu se odráží i v říši zvířat. Z jižních i severních zemí se k nám stěhují nové druhy živočichů. Příkladem je výskyt tropického pavouka, alpského netopýra nebo šakala.
Na jaře prší méně, v létě víc
U ročního úhrnu srážek při porovnání normálů k žádným větším změnám nedošlo, podle dat jich spadne asi o dvě procenta více. Rozdíl je ale patrný při pohledu na jednotlivé měsíce. Zatímco například v březnu teď prší nebo sněží až o pětinu více, následující tři měsíce naopak bývají chudší než dosud. Podle nových měření se také prodlužují období beze srážek.
„Suché jarní měsíce zcela jistě nedělají dobře zemědělcům, respektive úrodě. A samozřejmě se hodně diskutuje, jak s vodou hospodařit o něco lépe, abychom tím netrpěli,“ říká mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
Více než dříve prší v červenci nebo v září. Voda se v létě kvůli vyšším teplotám rychleji odpařuje a důsledkem je větší sucho, které stále více pociťují především zemědělci. Ministerstva už proto chystají i protierozní vyhlášku, jež klade větší nároky na péči o půdu a udržení vody v krajině.
„Charakter srážek se v průběhu roku mění. V zimě jsou trvalejší a celoplošnější, v létě jsou dány konvektivním charakterem – srážky se vyprší jen v určitém místě a čase, kdežto jinde může být sucho třeba po celý měsíc,“ vysvětluje Dvořák.
„Tím jak jsou roky teplejší, mění se i charakter konvekce. Někde můžou být přívalové srážky ještě ‚přívalovější' – vydatnější a intenzivnější – a o to více sucho je pak na jiných místech. Což znamená problém i pro zemědělce. Na jedné straně mají potlučenou úrodu, která je neskliditelná, na druhé straně mají velké sucho,“ říká mluvčí hydrometeorologického ústavu.
Sucho nejvíce trápí jižní a východní Moravu
Průměrně chybí v Česku na každém čtverečním metru 40 litrů vody, mezi regiony jsou ale velké rozdíly. V Libereckém kraji by na dorovnání normálu stačilo dodat 5 litrů, celkem dobře si stojí i Ústecký, Karlovarský a Středočeský kraj.
Úplně jiná je situace ve Zlínském a Jihomoravském kraji – chybějících 90 litrů představuje celou třetinu množství, které tam obvykle naprší za půl roku. Na jižní Moravě tak hlavně menší řeky a potoky téměř vysychají. Třeba korytem Rokytné tečou pouhá 2 procenta obvyklého červencového průtoku a už od začátku června je tam nejnižší stav za celou historii měření, tedy od roku 1946.
Komplikovaná je situace i u spodních vod. Jejich mimořádně nízká hladina je na jižní Moravě, Vysočině a v Orlických horách a jejich předhůří. Naproti tomu ve středních a severních Čechách je stav celkem normální.
Červen byl druhý nejteplejší od roku 1961
Letošní červen byl s průměrnou teplotou 18,2 stupně Celsia v Česku druhý nejteplejší od roku 1961. Vyšší průměrná červnová teplota byla naměřena pouze v roce 2003, a to 19,4 stupně. V červnu bylo tepleji na Moravě a ve Slezsku než v Čechách. Vyplývá to z předběžných údajů, které na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
Teplý byl zejména konec června, kdy venkovní teploty často překonaly 30 stupňů. Nejtepleji bylo 22. června, kdy na osmi stanicích rtuť teploměru vystoupala nad 35 stupňů. „Maximální denní teplota vzduchu přesahující 35 stupňů není na našem území pro červen příliš neobvyklá, od roku 1961 se alespoň na jedné stanici vyskytla v 16 letech,“ uvedli meteorologové.
Červen byl také velmi bohatý na sluneční svit. Slunce svítilo v červnu v průměru 282 hodin, průměr o 36 procent převýšil normál. Nejdéle, a to 300 hodin za měsíc, svítilo slunce na jihu Moravy a v Kraji Vysočina.
Srážkově byl červen normální. Spadlo 68 milimetrů srážek, tedy 68 litrů vody na metr čtvereční, což představuje 87 procent normálu. V Čechách ale pršelo víc než na Moravě. Málo pršelo na jihu Moravy, kde koncem měsíce přetrvávalo sucho. Naopak v severní polovině Čech spadlo za červen 80 milimetrů srážek.
