Jurečka vytáhl proti nadvládě kukuřice: Kdo ničí půdu, toho stát potrestá

Čeští zemědělci musí kvůli problémům se suchem výrazně změnit svůj přístup k půdě. Velké rezervy mají například ve skladbě plodin, které pěstují. V Interview ČT24 to řekl ministr zemědělství Marina Jurečka (KDU-ČSL). Stát se nyní snaží zemědělce motivovat dotacemi, s protierozní vyhláškou ale chystá i sankce.

V České republice jsou za poslední roky přibližně stejné úhrny srážek. Mění se ale jejich rozložení, což podle Jurečky klade i vyšší nároky na změnu chování. „Spousta zemědělců má ještě velké limity v tom, aby lépe střídali plodiny nebo zasadili ty, které vymizely nebo nejsou v takové míře. Jde například o pícniny,“ řekl v Interview ČT24.

Velkým problémem jsou například širokořádkové plodiny na svažitých pozemcích, jako je například kukuřice: „Dochází potom k erozi, snižuje se schopnost pole zadržet vodu, která rychle odtéká a odnáší i ornici.“ Ročně se podle Jurečky takto ztratí zemědělská půda za necelých pět miliard korun.

Nahrávám video

Stát se proto snaží zemědělce motivovat dotačními tituly, aby pěstovali i jiné druhy než oblíbenou pšenici, řepku a kukuřici. Málo jsou využívané i meziplodiny, jako je například jetel. Podmínkou pro získání jedné z dotací je proto pěstování meziplodin na určité výměře obhospodařovaných pozemků.

„V trendech vidíme, že nám výměra meziplodin roste. Díky podpoře živočišné výroby roste například výměra jetelovin nebo trvalých travních porostů. Nemůžeme ale čekat, že to otočíme o 180 stupňů z roku na rok,“ poznamenal Jurečka.

Změnu by proto měla přinést i chystaná protierozní vyhláška, která bude například zakazovat pěstovat na svažitých pozemcích pouze kukuřici. „Budou muset být přerušovací pásy, aby se zabránilo rychlému odtoku vody,“ uvedl Jurečka. V rámci protierozní vyhlášky ale vláda připravuje i restriktivní opatření.

„Zemědělci by si měli sáhnout do svědomí, zda se k půdě chovají zodpovědně. Tvrdím, že většina z nich se stále zodpovědně nechová. Když se to dosud nepodařilo nastavit, i když o tom stále mluvíme, musí přijít jasné vymezení v podobně legislativy, a to nastává od 1. ledna 2018,“ upozornil ministr.

Agrární komoře se ale opatření nelíbí. Vyhlášku považuje  za zbytečnou byrokracii, která podle ní ohrozí konkurenceschopnost českého zemědělství.

Vlhkost půdy ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem (vyjádřena v % využitelné vodní kapacity)
Zdroj: ČT24

Jurečka sice chápe, že mají zemědělci výhrady, měli by si ale uvědomit, že vyhláška chrání jejich klíčový výrobní prostředek, kterým je půda: „Pokud nezmění přístup, budou mít v budoucnu sami problémy s výnosy.“

Podle ministra ovšem možná bude trvat i jednu generaci, než se přístup k půdě změní. Je to dané i tím, že zhruba sedmdesát procent půdy, na které zemědělci pracují, mají v nájmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 9 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...