Jurečka vytáhl proti nadvládě kukuřice: Kdo ničí půdu, toho stát potrestá

Čeští zemědělci musí kvůli problémům se suchem výrazně změnit svůj přístup k půdě. Velké rezervy mají například ve skladbě plodin, které pěstují. V Interview ČT24 to řekl ministr zemědělství Marina Jurečka (KDU-ČSL). Stát se nyní snaží zemědělce motivovat dotacemi, s protierozní vyhláškou ale chystá i sankce.

V České republice jsou za poslední roky přibližně stejné úhrny srážek. Mění se ale jejich rozložení, což podle Jurečky klade i vyšší nároky na změnu chování. „Spousta zemědělců má ještě velké limity v tom, aby lépe střídali plodiny nebo zasadili ty, které vymizely nebo nejsou v takové míře. Jde například o pícniny,“ řekl v Interview ČT24.

Velkým problémem jsou například širokořádkové plodiny na svažitých pozemcích, jako je například kukuřice: „Dochází potom k erozi, snižuje se schopnost pole zadržet vodu, která rychle odtéká a odnáší i ornici.“ Ročně se podle Jurečky takto ztratí zemědělská půda za necelých pět miliard korun.

Nahrávám video
Jurečka: Zemědělci neumí střídat plodiny
Zdroj: ČT24

Stát se proto snaží zemědělce motivovat dotačními tituly, aby pěstovali i jiné druhy než oblíbenou pšenici, řepku a kukuřici. Málo jsou využívané i meziplodiny, jako je například jetel. Podmínkou pro získání jedné z dotací je proto pěstování meziplodin na určité výměře obhospodařovaných pozemků.

„V trendech vidíme, že nám výměra meziplodin roste. Díky podpoře živočišné výroby roste například výměra jetelovin nebo trvalých travních porostů. Nemůžeme ale čekat, že to otočíme o 180 stupňů z roku na rok,“ poznamenal Jurečka.

Změnu by proto měla přinést i chystaná protierozní vyhláška, která bude například zakazovat pěstovat na svažitých pozemcích pouze kukuřici. „Budou muset být přerušovací pásy, aby se zabránilo rychlému odtoku vody,“ uvedl Jurečka. V rámci protierozní vyhlášky ale vláda připravuje i restriktivní opatření.

„Zemědělci by si měli sáhnout do svědomí, zda se k půdě chovají zodpovědně. Tvrdím, že většina z nich se stále zodpovědně nechová. Když se to dosud nepodařilo nastavit, i když o tom stále mluvíme, musí přijít jasné vymezení v podobně legislativy, a to nastává od 1. ledna 2018,“ upozornil ministr.

Agrární komoře se ale opatření nelíbí. Vyhlášku považuje  za zbytečnou byrokracii, která podle ní ohrozí konkurenceschopnost českého zemědělství.

Vlhkost půdy ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem (vyjádřena v % využitelné vodní kapacity)
Zdroj: ČT24

Jurečka sice chápe, že mají zemědělci výhrady, měli by si ale uvědomit, že vyhláška chrání jejich klíčový výrobní prostředek, kterým je půda: „Pokud nezmění přístup, budou mít v budoucnu sami problémy s výnosy.“

Podle ministra ovšem možná bude trvat i jednu generaci, než se přístup k půdě změní. Je to dané i tím, že zhruba sedmdesát procent půdy, na které zemědělci pracují, mají v nájmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 39 mminutami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 7 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 8 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 22 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38
Načítání...