UDÁLOSTI: Protierozní vyhláška nabírá zpoždění
Zemědělská půda postupem času eroduje, snižuje se tedy její schopnost plodit. Výzkum na českých polích ukazuje, že jediný liják dokáže spláchnout až sedm centimetrů ornice, tedy půdy, která vzniká stovky let. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy přispívá k erozi i podoba polí, kdy je například zaseta jen kukuřice bez meziplodiny a navíc po spádnici. „V tu chvíli nemá eroze žádnou přírodní překázku,“ poukázal.
Ministerstvo zemědělství se snaží erozi bránit prostřednictvím své dotační politiky, která ovlivňuje podobu asi desetiny polí. Podle ministerstva životního prostředí a vědců to však nestačí. „Máme už celou řadu míst, kde je půda tak poškozená, že tam humózní horizonty už vůbec nejsou,“ podotkl Jan Vopravil. MŽP proto připravilo vyhlášku, kterou chce stanovit, kolik tun půdy může za rok zmizet z hektaru pozemku. „Klíčovým instrumentem tam je ta přípustná míra erozního ohrožení,“ přiblížil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Protierozní vyhláška by se měla vztáhnout téměř na polovinu půdy ohrožené erozí. Agrární komoře se ale nelíbí, považuje ji za zbytečnou byrokracii, o níž se domnívá, že ohrozí konkurenceschopnost českého zemědělství. Prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek je přesvědčen, že údaje o erozi, ze kterých MŽP vychází, nejsou přesné. „Jsou to čísla, která jsou neověřená. Myslím, že to byla střelba z okna bez označení cíle,“ míní.
Ministerstvo však trvá na tom, že je potřeba erozi zpomalit. Argumenty má přesně opačné než zemědělci. „Degradace, tam je. Je tam riziko nižší konkurenceschopnosti,“ poukázal náměstek Dolejský.
Nicméně nespokojenost s připravovanou vyhláškou již má vliv na její platnost. Ministerstvo ji původně chtělo vydat tak, aby platila již od července. Místo toho stále vyřizuje připomínky a s normou nyní počítá až od příštího roku.