Měsíc po vládní krizi nepřinesl ve volebním modelu Trendů Česka výraznou změnu. Hnutí ANO si nadále udržuje na prvním místě velký náskok před dalšími politickými konkurenty, v červnu dosáhly jeho preference 33,5 procenta. Největší propad oproti minulým volbám pak stále zaznamenává ČSSD, která je s deseti procenty až na čtvrtém místě. Nově průzkum společnosti Kantar TNS pro Českou televizi zahrnuje i koalici KDU-ČSL a STAN, která však dosáhla horšího výsledku, než měli samotní lidovci v květnovém průzkumu.
ANO by podle průzkumu vyhrálo volby s 33,5 procenty. Lidovcům v koalici se STAN ubylo preferencí
Na prvním místě se ve volebním modelu s velkým odstupem umístilo hnutí ANO, které aktuálně dosahuje zisku 33,5 procenta. Nárůst o dva procentní body oproti květnovému modelu se pohybuje pod hranicí statistické významnosti.
Stejný nebo obdobný výsledek jako při předchozím pak vykázala nejsilnější pravicová strana ODS (11 procent), levicová KSČM (10,5 procenta) a sociální demokracie (10 procent). Tyto tři strany se tak pohybují na podobné úrovni voličské přízně.
Ale zatímco pro levicové strany je to výrazný propad oproti výsledkům posledních poslaneckých voleb (u ČSSD o více než deset procentních bodů), ODS je naopak silnější, a to o 3,5 procentního bodu. Podle průzkumu jasně vede před další opoziční pravicovou stranou TOP 09, která v červnu dosáhla 7,5 procenta a zaostává tak za svým ziskem z roku 2013.
Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Červnový volební model pak nově odráží podporu koalice KDU-ČSL a STAN, která činí 7,5 procenta. Ve srovnání s květnem, kdy preference samotných lidovců představovaly 8,5 procenta, jde o horší výsledek. Koalice dvou stran navíc pro vstup do sněmovny musí překročit desetiprocentní hranici.
Na stejné úrovni jako TOP 09 a koalice lidovců se starosty se pak nachází Svoboda a přímá demokracie. Do sněmovny by se tak podle červnového modelu dostalo šest politických uskupení. Pod hranicí pěti procent, která je vyžadováno pro vstup do Poslanecké sněmovny od jednotlivých stran, se nachází Piráti se čtyřmi procenty nebo Zelení se dvěma procenty.
Červen přinesl uklidnění politické situace po květnu, který byl ve znamení vládní krize, během níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) usiloval o odchod šéfa hnutí ANO Andreje Babiše z funkce ministra financí. Babiš nakonec skončil, z hlediska voličské přízně ale v květnu ztratila ČSSD. V červnu tak došlo ke změnám ve straně. Sobotka sice zůstal premiérem, ale šéfem sociálních demokratů se stal Milan Chovanec a funkci volebního lídra převzal Lubomír Zaorálek.
Důvěra ve vládu se drží dole. Strany už se připravují na volby, z nichž vzejde nová
Hodnocení politické situace a důvěry ve vládu se však nezlepšilo. Během květnového měření byl zaznamenán propad v obou kategoriích a červnové měření tento pokles potvrdilo. Politickou situaci nadále kladně hodnotí jenom 14 procent dotázaných, v případě důvěry vlády se výsledek ještě snížil, a to na 23 procent důvěřujících.
Už na podzim ale budou lidé volit do Poslanecké sněmovny a z těchto voleb by měla vzejít nová vláda. Strany tak v červnu pokračovaly v práci na kampani před podzimními volbami.
Mezi programovými prioritami hnutí ANO, které ve volebním modelu vede, byly oznámeny body jako konec superhrubé mzdy, zavedení daňové sazby 19 procent pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun měsíčně, snížení daně z přidané hodnoty na základní potraviny na deset procent nebo úlevy z elektronické evidence tržeb (EET).
ODS v červnu jenom definitivně schválila program i kandidátky pro podzimní volby. Program strana představila už v dubnu a je založený na snižování daní, růstu mezd, posílení bezpečnosti i plánech v sociální oblasti. Cílem je také hájit svobodu a demokracii.
Komunisté v červnu oznámili, že budou před volbami slibovat progresivní zdanění příjmů a kapitálu velkých korporací a omezení odlivu peněz do daňových rájů.
Sociální demokracie zase přišla s tím, že voličům slibuje dobrou zemi pro život, průměrný plat 40 tisíc korun měsíčně, milionářskou daň nebo rychlejší zdravotní péči.
Koalice Lidovci a Starostové pak cílí na školství. Chce zvýšit plat učitelů na 130 procent průměrné mzdy, bude usilovat o omezení byrokracie ve školách a chce umožnit, aby mohli učit i experti z praxe, kteří nemají pedagogické vzdělání.
TOP 09 své priority předložila v závěru května. Slibuje voličům například o osm procent nižší sociální pojištění, podporu podnikání, boj proti korupci, otevření penzijní reformy, investice do vzdělávání či zajištění vstupu do eurozóny.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 5. 6. až 25. 6. 2017 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 869 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,0 až 3,1 procentního bodu.
