Dominance hnutí ANO ve volebním modelu pokračuje i v roce 2017, na který připadají parlamentní volby. V únoru se ANO umístilo na prvním místě se ziskem 32 procent, zatímco druhá ČSSD dosáhla na patnáct procent. I když poslední volby vyhrála sociální demokracie, ve volebním modelu dosahuje vyšších preferencí ANO v podstatě od začátku společného vládnutí. Průzkum pro Českou televizi zpracovala v rámci projektu Trendy Česka společnost Kantar TNS.
Zatímco první polovina loňského roku byla ve znamení úbytku příznivců hnutí ANO, od května byl patrný nárůst, který hnutí dostal až nad třicetiprocentní úroveň. Únorový volební model ale naznačuje, že se nárůst s přelomem roku zastavil, takže vykazuje 32 procent. ČSSD naopak v druhé polovině minulého roku její příznivci spíš ubývali, avšak i tento úbytek se v současné době zastavil.
Téma nadcházejících voleb, ze kterých vzejde nová vláda, se v politických diskusích objevuje čím dál častěji. ČSSD například představila své návrhy daňových změn, které by znamenaly progresivní zdanění nebo sektorovou daň pro banky. Předseda ČSSD a zároveň premiér Bohuslav Sobotka pak také uvedl, že by případná koalice s komunisty nebyla problém.
Sociální demokraté zároveň ještě mění jednoho ministra. Ke konci února byl odvolán šéf resortu průmyslu a obchodu Jan Mládek v souvislosti s debatou ohledně cen za mobilní služby v Česku. Jeho nástupce ale ještě nebyl vybrán, Sobotka rozhodnutí ponechal až na dobu po stranickém sjezdu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zase z možné povolební spolupráce vyloučil jak komunisty, tak Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury. Hnutí ANO také odmítá zvyšování daní. Podle Babiše jde o to vybírat daně, čímž odkazuje na zavedení kontrolního hlášení nebo elektronické evidence tržeb, které současný kabinet prosadil.
Babiš ale musel čelit v nedávné době kritice kvůli nákupu korunových dluhopisů, které v roce 2012 vydal Agrofert a u kterých nemusel danit výnosy. Situaci se snaží řešit i návrhem na jejich zdanění od příštího roku. V souvislosti se zákonem o střetu zájmů se pak musel odstřihnout od svých firem, jako je Agrofert, a tak jejich akcie vložil do svěřenských fondů.
ODS se drží nad výsledkem z minulých voleb
Pokud jde o další výsledky únorového volebního modelu, ve srovnání s podzimem loňského roku lze pozorovat změny také u ODS a KSČM, u nichž je patrný nárůst voličské přízně. Pro KSČM však deset procent stále představuje nižší hodnotu, jen oproti skutečnému zisku z minulých voleb je to o pět procentních bodů méně. Naopak preference ODS jsou nyní na 10,5 procenta, což je o tři procentní body více, než co získala v předčasných volbách na podzim 2013, když vláda v čele s občanskými demokraty padla.
Pokles pak vykazuje druhá opoziční pravicová strana TOP 09, která má stejně jako Svoboda a přímá demokracie 6,5 procenta v únorovém volebním modelu.
Od začátku roku se pak diskutuje, jestli KDU-ČSL půjde do voleb se Starosty a nezávislými. Zatímco STAN by chtěli jít v koalici, lidovci se ještě jednoznačně nerozhodli. Kdyby nakonec zvolili společnou koalici, potřebovali by získat deset procent, aby mohli usednout v Poslanecké sněmovně. Samostatně však v únorovém modelu dosáhli lidovci na sedm procent, zatímco STAN na dvě procenta.
Většina občanů České republiky vnímá současnou politickou situaci spíš negativně. Konkrétně v únoru ji 67 procent dotázaných hodnotilo jako „velmi“ nebo „spíše špatnou“. Opačný názor najdeme u 28 procent lidí. Hodnoty se však od minulého měření příliš nemění. Více než polovina respondentů pak vyjadřuje vládě nedůvěru. Pouze 35 procent občanů „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 4. 2. až 3. 3. 2017 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 857 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 až 3,1 procentního bodu.
