Vládní koalice ČSSD s komunisty? Žádný problém, oznámil Sobotka. Nevadila by ani Zemanovi

Nahrávám video
Zákaz spolupráce s komunisty považuje Sobotka za přežitý
Zdroj: ČT24

Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka považuje bohumínské usnesení, které sociální demokracie přijala v roce 1995 a zakazuje jí spolupráci s KSČM, za přežité. Případná vládní koalice ČSSD s komunisty po příštích parlamentních volbách by podle něj tak nebyla problém. Sobotka to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde znovu připomněl i dosavadní spolupráci obou stran na krajské a komunální úrovni. Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že by jmenoval vládu i se zástupci komunistů.

„Bohumínské usnesení vězí v historii. Formálně se ani není potřeba k němu vracet. Bylo přijato v nějakém historickém kontextu v době, kdy byla na politické scéně úplně jiná situace,“ řekl Sobotka. Podle něj lidi nezajímá, jestli toto usnesení platí, nebo neplatí, to je spíš debata pro politology.

Podobný názor mají i další představitelé strany. „Politika, zejména v sociální oblasti, je s KSČM poměrně blízká. Pokud bychom neumožnili využít potenciálu, který KSČM dávají voliči, tak to oslabuje i naši politiku,“ domnívá se šéf sněmovního klubu ČSSD Roman Sklenák. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa záleží případná spolupráce na volebním výsledku a programových shodách.

Pokud jde o spolupráci s ČSSD, v roce 2012 jsme ji realizovali v devíti, poté v osmi krajích. Nyní ji realizujeme v kraji Ústeckém. Pokud jde o jinou spolupráci, je to otázka volebního výsledku a programové shody.
Vojtěch Filip
předseda KSČM

V Česku podle Sobotky v současné době ale není prostředí, aby po volbách vznikla čistě levicová vláda. Může podle něj však vzniknout proevropská vláda, která bude respektovat sociální smír.

Vznik levicové vlády ČSSD a KSČM po říjnových volbách není  v tuto chvíli pravděpodobný ani podle preferenčních čísel. Strany by podle lednových průzkumů dohromady dosáhly velmi podobného výsledku jako samotné hnutí ANO.

Bohumínské usnesení je anachronismus, který do této doby skutečně nepatří.
Zdeněk Jičínský
bývalý poslanec a dlouholetý člen ČSSD

Vládu by tak mohl skládat jeho předseda Andrej Babiš. Sobotka ale variantu, že by se sociální demokracie pod jeho vedením podílela na vládě, které by předsedal Babiš, odmítá.

„To není moje představa ani můj plán, abychom byli juniorním partnerem. Dovedu si představit pokračování koalice, která je dnes, ale jen tehdy, pokud vládu povede ČSSD a bude na ni mít rozhodující vliv,“ sdělil pro ČT Sobotka.

Nahrávám video
Filip: Velmi mě zklamalo, jak se Sobotka zachoval vůči migrační vlně
Zdroj: ČT24

Babiš v reakci uvedl, že mu vyjádření Sobotky připomíná někdejší dohodu předsedů ČSSD a KDU-ČSL Jiřího Paroubka a Miroslava Kalouska o společném kabinetu závislém na komunistech. „Moc tomu nerozumím, pan premiér je strašně aktivní. Blíží se jejich sjezd, tak to bude asi důvod, že každý den s něčím přichází,“ uvedl vicepremiér. „My bychom samozřejmě s komunisty do vlády nešli nikdy, protože máme úplně jiný program a jinou ideologii,“ dodal.

Koalice s KSČM nepřipadá v úvahu ani pro vládní lidovce. „Spolupráce s komunisty do té doby, dokud tam budou stalinisté a bude to nereformovaná strana, nepřichází v úvahu,“ konstatoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Na vládní úrovni vylučuje spolupráci s komunisty i TOP 09, která navíc odmítá i hnutí ANO. „Obě tyto strany sledují mnohem autokratičtější správu země, než je liberální demokracie,“ prohlásil předseda Miroslav Kalousek. 

ODS před společnou vládou sociálních demokratů a komunistů varovala už několikrát. „Tak pro ČSSD by už vládní koalice s komunisty nebyla problém. Alespoň víme, na čem jsme (a voliči taky)…,“ napsal na Twitteru šéf strany Petr Fiala. 

Sobotka: Podmínkou je NATO a evropská orientace

Spolupráci sociální demokracie s KSČM na vládní úrovni připustil Sobotka už dříve, podmínil to ale určitými podmínkami, a to pokud by komunisté nezpochybňovali členství Česka v Severoatlantické alianci a proevropskou orientaci vlády.

Nahrávám video
Zdeněk Jičínský: Bohumínské usnesení je dnes anachronismus
Zdroj: ČT24

Bohumínské usnesení přijali sociální demokraté na sjezdu v roce 1995 a zapovídá straně spolupráci s extremistickými stranami. Konkrétně jmenuje například KSČM. Přesto ale sociální demokraté měli od té doby koalice s komunisty v krajích i obcích. 

Zemanovi by ve vládě vadila jen DSSS

Prezident, za jehož předsednictví sociální demokraté zákaz spolupráce s komunisty přijali, nevyloučil, že by jmenoval vládu i se zástupci KSČM. Novinářům řekl, že by jmenoval vládu na základě výsledku voleb s jedinou výhradou. „Nechtěl bych, aby ve vládě byli ministři za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS), protože tuto stranu pokládám za neonacistickou,“ řekl na tiskové konferenci v Nové Pace na závěr své cesty po Královéhradeckém kraji.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zeman je i pro zrušení bohumínského usnesení. Poznamenal, že ještě jako člen ČSSD ho označil za zastaralé a překonané. „Nicméně na rozdíl od premiéra Sobotky se domnívám, že je zapotřebí dodržovat elementární právní kulturu. Když nějaký orgán, v daném případě sjezd, nějaké usnesení přijme, tak by ho také tentýž sjezd měl zrušit,“ poznamenal.

O zrušení bohumínského usnesení by na březnovém sjezdu v Brně chtěla jednat skupina sociálních demokratů z Plzeňska. Sobotka ale nepokládá za nutné otázku usnesení na sjezdu formálně rušit. Stačí ho podle něj prohlásit za vyhaslé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...