V Česku je spolu se Sedlečkem u Soběslavi už osm ohnisek choroby, která zasahuje hlavně drůbež. V jižních Čechách už veterináři utratili chovy v Libějovicích na Strakonicku a v Chotčinách na Táborsku.
Vedle chovu v Sedlečku se také potvrdila choroba u volně žijící labutě a kachny na vodní nádrži Jordán v Táboře.
Ohniska se na začátku roku objevila nejdřív na jižní Moravě, následně pak v Lázních Toušeň ve Středočeském kraji. Veterináři utratili už přes 13 tisíc ptáků.
Nemocná kachna v Náchodě
První případ ptačí chřipky pak hlásí i Královéhradecký kraj, potvrdila se u uchynulé volně žijící kachny nalezené v neděli v Náchodě. Veterináři na Náchodsku zatím udělali rozbory na přítomnost ptačí chřipky u šesti uhynulých volně žijících ptáků. Pět bylo negativních a jeden u uhynulé kachny byl pozitivní.
Pro chovatele na Náchodsku se objevem nakažené kachny nic nemění, protože stále zůstávají v platnosti opatření přijatá 12. ledna po zjištění ptačí chřipky v chovu v polském městě Kudowa Zdrój, které je asi kilometr za hranicemi.
Kolem ohniska ptačí chřipky v chovu v lokalitě města Kudowa Zdrój veterináři vyhlásili tříkilometrovou ochrannou zónu a desetikilometrovou zónu dozoru. V ochranném pásmu se od pátku sčítala veškerá drůbež, v pásmu dozoru se sčítaly pouze komerční chovy. Komerční chov je v zóně dozoru jeden a čítá asi 20 tisíc kusů drůbeže. Infikovaný chov v Polsku tamní veterináři již minulý týden vybili.
Ochranná zóna je v katastrálních územích osmi obcí, a to Babí u Náchoda, Běloves, Dobrošov, Malá Čermná, Malé Poříčí, Pavlišov, Velké Poříčí a Žďárky. Do dozorové oblasti spadá 57 obcí a měst, například Hronov, Police nad Metují, Olešnice v Orlických horách a také dvacetitisícový Náchod.
Návrat ptačí chřipky po deseti letech
Ptačí chřipka se v České republice objevila zhruba před dvěma týdny po deseti letech. V Česku je v chovech zatím sedm ohnisek, potvrzeny byly i úhyny u volně žijících ptáků. Většina ohnisek v Česku je na jižní Moravě, jedno je ve Středočeském kraji a dvě ohniska jsou v jižních Čechách.
Chovatelé mohou dostat od státu za utracené kusy náhradu, musejí však o ni požádat do šesti týdnů od utracení zvířat. Kvůli nákaze platí zákaz pořádání výstav ptáků, komerční chovatelé nesmějí ptactvo mít ve volném výběhu, jinak jim hrozí až dvoumilionová pokuta.
Veterináři zatím náklady spojené s ptačí chřipkou předběžně spočítali na zhruba deset milionů korun. Odškodnění za dosud utracené ptáky by mohlo vyjít na 6,5 milionu korun. Materiál a ochranné pomůcky nebo pohonné hmoty pak stály veterináře zatím zhruba půl milionu korun. Peníze na vyšetření činí 700 tisíc korun, asanační podniky odhadují náklady na likvidaci 46 tun uhynulých těl na 900 tisíc korun. Milion korun budou chtít hasiči.