Poté, co norský soud potvrdil ztrátu rodičovských práv Evy Michalákové vůči jejím synům, obrátí se na něj dědeček chlapců Jiří Pavelka. Podle právníka rodiny Pavla Hasenkopfa bude Pavelka žádat o povolení kontaktu s chlapci. Manželům Michalákovým odebraly norské úřady oba syny v roce 2011, podle posledního verdiktu se s nimi žádný s rodičů nesmí vídat.
Norské soudy zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k jejím dětem a jí stejně jako otci dvou chlapců Josefu Michalákovi zakázaly vídat se s nimi. Proto se na tamní úřady obrátí dědeček chlapců Jiří Pavelka. Je přesvědčen, že je třeba, aby se někdo z rodiny s chlapci setkal, a že se tomu norské úřady snaží za každou cenu zabránit. „Potřebují vymazat z mozku chlapců, že mezi námi existuje vztah,“ míní.
Jeho tvrzení podpořil i právník rodiny Pavel Hasenkopf. Upozornil, že dědeček pětkrát žádal službu na ochranu dětí Barnevernet, aby se s nimi mohl setkat. Úřad však všechny jeho žádosti odložil s tím, že je posoudí, až se uklidní situace. „Nikdo neví, co úředníci Barnevernetu považují za zklidnění situace. Můžeme se jen domýšlet, že tím myslí okamžik, kdy Eva Michaláková přestane o děti bojovat,“ podotkl Hasenkopf.
Pokračování právního boje zajistí u norského soudu známý právník Per Danielsen, který se v minulosti zabýval některými lidskoprávními spory. Jeho služby jsou však drahé, petiční výbor na podporu rodiny chce Jiřímu Pavelkovi pomoci prostřednictvím veřejné sbírky.
Služba Barnevernet odebrala syny manželům Michalákovým v roce 2011. Zdůvodnila to podezřením, že je rodiče zanedbávají, fyzicky týrají a sexuálně zneužívají. Norská policie ani lékaři sice podezření nepotvrdili, děti se ale k rodičům nevrátily. Úřady a následně soudy považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Poslední rozhodnutí v neprospěch rodičů padlo na počátku prosince.
Odvoláním se soud podrobně nezabýval
Krajský soud v Oslu odmítl odvolání Evy Michalákové proti verdiktu, který ji zbavuje rodičovských práv k jejím dětem, přestože uznal, že okresní soud nedostatečně posoudil, zda a jak je aktuálně schopná se o děti postarat. „Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu,“ stojí v usnesení Krajského soudu v Oslu, ze kterého citoval Český rozhlas. Soud kvůli odvolání ani nenařídil hlavní líčení.
Eva Michaláková si v odvolání stěžovala i na to, že jí okresní soud přičetl k tíži medializaci případu. Totéž ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se skrze ministerstvo zahraničí k soudnímu řízení připojila. Ani to však krajský soud nepovažoval za problematické. „V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí,“ uvedli soudci.
V Česku bouře, v Norsku ticho
Případ Michalákových v Česku dlouhodobě hýbe politickou scénou. Ministerstvo zahraničí odeslalo do Osla diplomatické nóty a stát se také připojil k soudnímu řízení. Prezident Miloš Zeman oslovil i norského krále a kvůli problémům, kterým česká rodina v Norsku čelí, loni zrušil pozvání norské velvyslankyně na oslavu 28. října na Pražském hradě.
V Norsku naproti tomu kauza probíhá potichu a bez zájmu médií. Pozornost vzbudily pouze výroky českého prezidenta, když loni přirovnal postup norských úřadů při odebrání chlapců k nacistickému programu Lebensborn. Deník Aftenposten však prezidentova slova citoval, aniž by uvedl podrobnosti o probíhajícím sporu.
