Praha – Ministerstvo zahraničích věcí zašle do Norska druhou diplomatickou nótu kvůli případu dětí odebraných české rodině. Odpoví tak na zájem norských úřadů spolupracovat s příslušnými českými institucemi.
Ministerstvo zahraničí připravuje druhou nótu pro Norsko
Jen zřídka si evropské země vyměňují tzv. verbální nóty, neboť jde o velmi silný diplomatický nástroj. Nyní však připravuje české ministerstvo zahraničí v souvislosti s odebráním dětí rodině Michalákových norskými úřady již druhou nótu pro norskou ambasádu. „Sepisujeme další verbální nótu, která je mimochodem velmi silný prostředek pro vysvětlení situace. Budeme žádat norskou stranu o další upřesnění, další zprostředkování, další umožnění styku s norskými úřady,“ přiblížil náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindrák. Úřad ale podle dokumentu vítá nabídku norské strany. Novou nótu předá ministerstvo norské velvyslankyni v pátek či v pondělí.
Náměstek Jindřák předpokládá, že po diplomatech převezmou iniciativu český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a jeho norský protějšek. Jejich spolupráce by měla být zcela konkrétní. „Nedovedu si představit, že by to bylo vedeno jen v nějaké formální rovině,“ zdůraznil Rudolf Jindrák, jenž na ministerstvu řídí právní a konzulární sekci.
MZV připravuje druhou nótu kvůli odebraným dětem (zdroj: ČT24)
Úřad pro ochranu dětí čeká na odpověď z Norska
Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán však upozornil, že se jeho instituce na norský Barnevernet již obrátila. Kapitán chtěl původně na odpověď z Norska vyčkat. Pokud by ji jeho úřad v brzké době nedostal, urgoval by ji. Nyní zřejmě osloví norskou sociální službu znovu.
Dosud nikdy si Česko s Norskem nóty nevyměňovalo. Podle diplomatů tak tento krok upozorňuje na to, že záležitost je vážná a mohla by mít dopad na vzájemné vztahy. Norsko na úvodní nótu českého ministerstva zaslanou koncem minulého roku odpovědělo tento týden vlastní nótou. Podle ní mají tamní úřady zájem navázat přímou spolupráci s českými úředníky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli kauze obrátil ve středu i na předsedkyni norské vlády. Ta se k Sobotkovu listu nevyjádřila, podle norského ministerstva zahraničí však ani není obvyklé, aby premiérka záležitosti komentovala.
Eva Michaláková s fotografií svých dětí
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Norský Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011. Policie později upřesnila, že rodiče vyšetřovala kvůli trestním oznámením, že dětem ukazují pornografické materiály a fyzicky je týrají. V obou případech bylo trestní oznámení odloženo, ačkoli matka přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. O údajném trestním oznámení kvůli pohlavnímu zneužívání policie podle dopisu, který zaslala matce dětí Evě Michalákové, nic neví. Ačkoli policie všechna trestní oznámení odložila, děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Na včerejším jednání matky se zástupci norského Úřadu pro ochranu dětí, kterého se zúčastnili také její právní zástupci a poslankyně Chalánková, se poprvé objevilo téma trvalé adopce chlapců norskými rodinami. Žádný výsledek zatím nemělo, zato však zástupci úředu matku informovali, že si starší chlapec přeje zkrácení vzájemných schůzek na 15 minut, zatímco mladší – který je vychováván v jiné rodině, odděleně od sourozence – se chce s matkou setkávat pouze současně s ním. Matka s omezením souhlasila.