Tři dny před dražbou historické budovy pražské Invalidovny (postavena 1731 až 1737) se státní instituce přou, zda existovala i jiná cesta než chystaný prodej do soukromých rukou. Reagují tak na vlnu odporu ze strany akademiků, architektů i aktivistů, podle nichž by tento prodej ohrozil budoucnost jedné z nejcennějších památek svého druhu v Evropě. Ačkoli se Národní památkový ústav po zmatcích chystá objekt převzít, dražba v pondělí bude.
Dražba Invalidovny se blíží. Památkový ústav o ni stojí, žádost ale zatím nepodal
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) tvrdí, že budovu mohly už třikrát zdarma převzít státní instituce (konkrétně Národní památkový ústav) i ministerstvo kultury, ale neměly zájem. Poslední nabídka byla učiněna letos v březnu, uvedl mluvčí ÚZVSM Radek Ležatka.
Když státní organizace neprojevily zájem, byla budova nabídnuta do dražby. Ta se má uskutečnit 8. srpna. Minimální cena za dlouho nevyužívanou budovu činí 637,7 milionu korun. Mělo by jít o nejvýznamnější prodej státního majetku v letošním roce.
NPÚ chce Invalidovnu převzít
Národní památkový ústav je připraven Invalidovnu převzít a zpřístupnit veřejnosti. Je tak možné, že památkově chráněná barokní stavba by mohla zůstat v rukou státu. Její veřejná aukce, kterou vyhlásil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se ale v pondělí uskutečnit musí, řekl mluvčí Radek Ležatka. Výběrové řízení lze teoreticky zrušit i po
již uskutečněné aukci.
Úřad pro zastupování státu zatím ale podle Ležatky žádnou oficiální informaci o zájmu památkového ústavu nemá. „Žádnou žádost jsme neobdrželi, proto nemáme v současnosti žádný důvod rušit pondělní aukci,“ uvedl. Pokud nějakou žádost úřad obdrží, bude se jí zabývat.
Hlavní město je rozděleno
Značně rozporuplné hlasy zní i z Prahy.
„Jedná se o historicky cennou budovu, proto bychom preferovali, aby zde sídlil akademický sektor či nějaká veřejná instituce,“ vyslovil se radní pro správu majetku Městské části Praha 8 (kam Invalidovna místně spadá – pozn. red.) Radomír Nepil proti prodeji do soukromých rukou.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v pátek uvedla, že aukce se uskutečnit musí. Mrzí ji ale, že se obrovský všeobecný zájem objevuje až nyní, přestože je Invalidovna v současném stavu už poměrně dlouho. „Začít požadovat zrušení aukce pár dnů před jejím konáním mi přijde hodně nešťastné,“ uvedla primátorka. Za ideální řešení považuje, aby objekt převzalo ministerstvo kultury.
Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) se naopak v anketě webu ČT24 (kde se vyjádřily i další zainteresované osoby) tvrdě vyslovila proti dražbě a žádá její zrušení.
GALERIE
Pražská Invalidovna byla loni na prodej za 638 milionů korun
A co na to premiér?
Teoretici výtvarného umění a architektury z univerzit v Praze, Olomouci a Brně, z Akademie věd a Vysoké školy uměleckoprůmyslové se dopisem obrátili i na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby zrušil záměr budovu prodat. Úřad vlády koncem července potvrdil, že jejich dopis obdržel. „Je vyřizován dle standardních postupů,“ uvedl k tomu bez dalších podrobností mluvčí vlády Martin Ayrer.
Obálky s nabídkami musejí na úřad pro zastupování státu dorazit do pondělí 8. srpna do 08:00. Aukce se poté uskuteční pouze v případě, pokud úřad dostane dvě a více nabídek. Do aukce přitom mohou postoupit dvě třetiny nabídek, ty nejvyšší. V případě, že úřad dostane pouze jednu nabídku, připadne objekt tomuto zájemci, pokud splní všechny náležitosti.
Iniciativa pro Invalidovnu, která sdružuje několik developerů, podnikatelů či architektů, kteří odmítají prodej a navrhují alternativní využití barokního komplexu – částečně jako coworkingové komunitní centrum, částečně s nabídkou služeb. Kromě podnikatele Nisana Jazairiho iniciativu podporují architekti Vlado Milunič, Miroslav Masák a Jakub Cigler či designérka Eva Eislerová, uvedla agentura ČTK.
- Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století až do roku 1935.
- V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Ministerstvo obrany dříve odhadovalo cenu nemovitosti na přibližně miliardu korun, další stamiliony si podle památkářů vyžádá rekonstrukce.