Spekuluje se o tom, že některá v hodnocení neuspěla, a přijdou tak o prestižní nálepku špičkového centra. „Dnes na různých místech republiky mají lidé různou šanci být vyléčeni z rakoviny, a to by nám mělo všem vadit,“ zdůvodňuje ministr Julínek svůj krok.
Kraje se brání. Třeba onkologii v Pardubicích, o které se spekuluje, ročně navštíví asi 2 000 pacientů. V posledních letech se tam investovalo několik set milionů korun, dostavuje se lůžková část. „Naše pracoviště je natolik technicky i personálně v pořádku, že nepředpokládám, že by byla nějaká snaha ho likvidovat,“ myslí si primář Komplexního onkologického centra v Pardubicích Jaroslav Vaňásek.
Podobně jsou na tom i v Ústeckém kraji, kde se o další osud obává onkologické centrum v Chomutově. V Ústeckém kraji je statisticky nejvíc nemocných rakovinou a nejbližší onkologické centrum v ústecké Masarykově nemocnici je zastaralé. „Určitě budeme tlačit na to, aby onkologické centrum v Chomutově neskončilo,“ uvedl náměstek hejtmanky Ústeckého kraje Pavel Kouda.
Sami onkologové říkají, že síť míst, ve kterých léčí rakovinu, potřebuje změny. Uklidňují zároveň pacienty, že pro ně se nic nezmění. „To neznamená, že v současných centrech se pacienti nebudou léčit. Oni se tam samozřejmě budou léčit,“ říká onkolog Pavel Klener.
V soustřeďování péče do specializovaných pracovišť chce ministerstvo pokračovat. Na řadě jsou kardiochirurgická centra, tam ale audity teprve začínají.
